Pět otázek pro Martina Maisnera: O umělé inteligenci v právních službách
Advokát a rozhodce JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb. je specialistou mimo jiné i v oblasti práva informačních technologií a na kongresu Právní prostor 2024 se již 9.dubna můžete těšit na jeho příspěvek na téma „Využití AI při poskytování právních služeb“.
Na kongresu Právní prostor 2024 bude Váš příspěvek věnovaný tématu využívání AI v právních službách. Jak se už dnes dá umělá inteligence v praxi použít?
Použití je dost široké. AI je využívána pro automatizovanou úvodní konverzaci při prvním on-line kontaktu s klientem, pro rešerše, pro sepis jednoduchých podání, korespondenci a podobně. Nepochybuji o tom, že některé programy AI se rozvíjejí natolik, že brzy budou schopny sepisovat i dost komplikované dokumenty a je i otázka, co všechno ještě uvidíme.
Využíváte ve své praxi nějaké konkrétní AI? Pro jaké účely nejčastěji?
Před několika lety jsem opustil velkou kancelář a věnuji se práci, která je založena primárně na mém osobním výkonu. Pracuji jako rozhodce, vyjednavač a poradce, takže využívám hlavně svých zkušeností a své osobnosti – snažím se prostě působit tam, kde má moje práce největší přidanou hodnotu. Pro široké využití AI tedy nemám momentálně příliš široké uplatnění, ale kdo ví? Nicméně AI se zabývám z titulu vedoucího pracovní skupiny ČAK pro právo informačních technologií a jako místopředseda představenstva, a to zejména proto, aby byly správně nastaveny principy pro použití AI při poskytování právních služeb. Tedy tak, aby to žádnému nebránilo využívat informační technologie včetně AI, ale aby byl přísně dodržen zákonný rámec poskytování právních služeb.
Kdyby se umělá inteligence měla zítra naučit něčemu novému, co by Vám zjednodušilo každodenní praxi, co by to bylo?
Určitě pravdomluvnost. To, co řada uživatelů podvědomě předpokládá – tedy že robot se nikdy nemýlí a že mluví vždycky pravdu, je bohužel omyl. AI je charakteristická především rozvojem kreativity a žádný korektor „Robot nesmí lhát“ v sobě nemá. Případy, kdy si AI ve zdůvodnění prostě vymyslela judikát, aby tím vylepšila argumentaci se už staly, a to nejen v USA (kde to bylo dokonce předmětem soudního sporu), ale i u nás. AI by se měla tudíž vyvíjet kromě kreativnosti také k absolutní korektnosti a důrazem na správnost výsledku. Ale to je trochu jako sedět na dvou židlích jedním zadkem.
Mělo by mít AI pravomoc rozhodovat jednoduché spory?
Využití AI jako autority pro rozhodování sporů je poněkud kontroverzní. Ten, kdo rozhoduje nebo – chcete-li – soudí, musí kromě vyhodnocení obsahu písemných důkazů a obsahu podání stran hodnotit také důvěryhodnost svědků při jejich výpovědi (včetně řeči těla) , atmosféru v jednací místnosti, fyzickou podobu písemných důkazů a řadu dalších „soft“ okolností. Ukazuje se to i při on-line ústních jednáních, když ústní jednání probíhá distančně a technika opravdu nepřenese úplně vše.
Na druhé straně je ale zřejmé, že v případě jednoduchých řízení lze AI v rozhodovacím procesu využít. Pokud vím, tak poměrně AI je využívána jedním severoamerickým úřadem pro řízení o ukládání správních pokut. Je to jednoduché řízení, které je velmi účelně parametrizováno a nasazení AI je poměrně úspěšné. Rozhodnutí však nepodepisuje AI, ale jsou podepisována jménem onoho správního úřadu.
Také mám trochu pochybnosti, jestli by se v takovém případě mělo hovořit o pravomoci, nebo spíše o využití. Nedokážu předjímat, kam se AI vyvine, ale zatím všechny regulace směřují k tomu, že se zákonodárci utvrzují v tom, že by mělo být každému zachováno právo být souzen lidským soudcem (se všemi riziky selhání lidského faktoru). Zpravidla je to zdůvodňováno sofistikovaně, ale je to vlastně vyjádření toho, co Karel Čapek formuloval ve své povídce Poslední soud – „Člověk patří člověku…“
Na závěr: Řadíte se spíše mezi technologické skeptiky, nebo optimisty?
Já jsem velký fanda technologií už od devadesátých let. Proto jsem se také už tehdy začal věnovat právu informačních technologií. Fandím jim natolik, že bych je rád viděl všude, kde to má smysl. Nicméně se snažím stále opakovat základní pravdy – digitalizace není všelék, digitalizovaná blbost zůstává blbostí a technologie nejsou cíl, ale nástroj. Takže řekněme opatrný optimista a pragmatik.
Děkuji Vám za odpovědi.
Zajímá Vás téma umělé inteligence a práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme AI a jejímu vztahu k právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




