Články s tagem: trestní odpovědnost právnických osob

Budu hovořit o vládním návrhu zákona, kterým se mění trestní řád, trestní zákoník, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a další související předpisy.

Na zdánlivě jasné téma – trestní odpovědnost statutárních orgánů se dnes podíváme jiným úhlem pohledu.

Odsouzené právnické osoby potrestané zákazem plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži mají od roku 2020 možnost žádat podle § 22a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu.

Praha 27. února (ČTK) - Firmy odsouzené za pojistný podvod zřejmě nebudou mít přístup k veřejným zakázkám. Zamezit jim v tom má novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která je ve Sněmovně před schvalováním.

V nedávné době uplynulo deset let od účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který byl významným mezníkem v oboru trestního práva, a to nejen hmotného, ale i procesního.

Je tomu již deset let od zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do českého právního řádu. Během té doby se zákon o trestní odpovědnosti právnických osob mnohokrát novelizoval.

... pomocí funkčního firemního Compliance management systému.

Situace, kdy je právnická osoba stíhána spolu se svým jednatelem vedla nutně k tomu, že musel být právnické osobě ustanoven opatrovník. Ústavní soud však říká, že i stíhaný jednatel může stanovit zástupce právnické osobě, pokud tak činí v dobré víře.

V předchozích článcích jsme se zaměřili na potenciální důsledky odsouzení právnické osoby, na zákonné požadavky vedoucí ke zproštění trestní odpovědnosti či na vhodné postupy při analýze rizik a implementaci zpracovaných pravidel.

Být compliant, nebo nebýt, to je otázka. Je důstojnější zapřít se a snášet riziko trestního stíhaní své obchodní společnosti, anebo se vzepřít a být připraven? Dosti klasiků, volíme-li variantu připravenosti, pojďme si říci, co bychom měli udělat/vědět.

Od roku 2012 bylo zahájeno trestní stíhání proti více než 1400 právnickým osobám a více než 230 řízení bylo ukončeno odsuzujícím pravomocným rozsudkem. Nejčastěji ukládaným trestem byl peněžitý trest v rozsahu od 5 tisíc až po 5 milionů Kč. Dvacet sedm společností bylo zrušeno.

Ve druhé části svého příspěvku představuje Petr Glogar hlavní novinky, které přinesla novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, jež nabyla účinnosti 1. 12. 2016.

Již od roku 2012 existuje v České republice zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který podstatným způsobem převrátil chápání postihu v oblasti trestního práva tak, že postižitelná již není pouze individuální fyzická osoba, ale může jí být i obchodní společnost či územně samosprávný celek. Novela, která od 1. prosince 2016 nabyla účinnosti, obsáhla mnohem větší penzum trestných činů, za které může být obchodní společnost, obec či město trestně odpovědné.

Videorozhovor s Petrem Glogarem, přednášejícím na letošním ročníku konference Právo ve veřejné správě, Vám nabídne krátký vhled do problematiky nové úpravy trestní odpovědnosti právnických osob. Na celý článek z konference na téma Aktuality z trestní odpovědnosti právnickcýh osob se můžete těšit již tento pátek!

Dne 1. 12. 2016 vstoupí v účinnost nové ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (novelizující zákon č. 183/2016 Sb.) (dále jen „TOPO“), které oproti stávající právní úpravě významným způsobem rozšiřuje možnost zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby, a to pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Právnické osoby se tak mohou na základě svého aktivního přístupu a včasné prevence zprostit své trestní odpovědnosti.

"Pouhé formální zavedení corporate governance programů nepostačí," upozorňuje v souvislosti s novelou zákona o trestní odpovědnosti právnických osob Mgr. Petr Glogar, advokát z PwC Legal, který se představí na dnešní konferenci Právo ve veřejné správě s příspěvkem "Aktuality z trestní odpovědnosti právnických osob". Malou ochutnávku z tohoto tématu naleznete v rozhovoru níže.

Novela zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“) nabude účinnosti od 1. prosince 2016. Klíčové změny jsou očekávány hned v několika oblastech. Jednak v rozšíření okruhu trestných činů, za které bude moci být právnická osoba trestně odpovědná, jakož i ve značném posunu v oblasti přičitatelnosti a zproštění se trestní odpovědnosti. Už jen samotná změna dosavadního pojetí katalogu trestných činů (z pozitivního do negativního výčtu) představuje značný převrat v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob od jejího zavedení u nás.

Dne 1. 12. 2016 nabyde účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Největší změnou, kterou novela přináší, je nové pojetí trestní odpovědnosti právnických osob.

"Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob sice v současné chvíli není dokonalý, na druhou stranu je třeba neustále vidět jeho prevenční působení," říká JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D., který se dlouhodobě trestní odpovědnosti právnických osob věnuje. Ptali jsme se jej zejména na plánované změny zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízeních proti nim (dále též ZTOPO).

Pokračování příspěvku JUDr. Lukáše Bohuslava, Ph.D., který přibližuje důležité instituty zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a aktuální problémy, se kterými se praxe potýká.

Dnešní příspěvek bude rozdělen do dvou částí. V první části si přiblížíme důležité instituty, které obsahuje zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, v druhé části si na nich ukážeme aktuální problémy, které nacházíme v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob, s nimiž má praxe určité problémy.

Každý případ selhání zaměstnanců obchodní společnosti může znamenat riziko zcela zásadního ohrožení společnosti a její důvěryhodnosti na trhu a mít tak fatální důsledky pro její další podnikatelský rozvoj a existenci. Nástrojem, který snižuje riziko, že k takovému selhání dojde, je v neposlední řadě i účelně orientovaný a nastavený compliance program.

Rozhovor s JUDr. Lukášem Bohuslavem, Ph.D., jedním z přednášejících na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě, především o zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a compliance programech.

Přes tři roky je účinný zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, který je postaven na konstrukci přičitatelnosti spáchání trestného činu právnické osobě. Společnosti tak mohou být odpovědné za spáchání trestného činu jak jednatelem, členem představenstva, dozorčí radou, společníkem nebo akcionářem, tak svými zaměstnanci. Spáchání trestného činu zaměstnancem může být přičteno společnosti v zásadě ve dvou případech.

Rozsah kriminalizace jednání právnických osob je v České republice diskutovaným tématem již od počátku legislativního procesu. Nálady odborné veřejnosti jednoznačně reflektují skutečnost, že výčet trestných činů, kterých se může právnická dopustit, není úplně postačující a že trestně postižitelná by měla být i některá další jednání právnických osob.[1]