Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Dne 1. 12. 2016 nabyde účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Největší změnou, kterou novela přináší, je nové pojetí trestní odpovědnosti právnických osob.
Zatímco dosud zákon taxativně stanovil trestné činy, kterých se právnická osoba může dopustit, nově zákon vymezuje trestné činy, jež právnická osoba nemůže spáchat. To má za následek výrazné rozšíření seznamu trestných činů, které se budou nově vztahovat i na právnické osoby, o více než dalších 100 trestných činů. Rozšíření o desítky trestných činů se dočkal i seznam trestných činů, jejichž trestnost se posuzuje podle zákona České republiky, spáchala-li takový trestný čin v cizině právnická osoba, která nemá sídlo v České republice.
Nově je přidáno ustanovení o zproštění trestní odpovědnosti, vynaložila-li právnická osoba veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami, jejichž jednání se připisuje právnické osobě, zabránila. Účelem tohoto ustanovení je podpořit právnické osoby v přijímání tzv. programu compliance. Jedná se o soubor pravidel etického a právního chování, který pomáhá předcházet protiprávnímu jednání fyzických osob, které lze připsat právnické osobě. S ohledem na relativně neurčitý pojem „veškeré úsilí, které lze po právnické osobě požadovat“ lze jen s napětím očekávat, jakým způsobem budou soudy tento pojem vykládat.
Změny dostálo i ustanovení o účinné lítosti, která se nově vylučuje u dalších nově vyjmenovaných trestných činů, například pletich v insolvenčním řízení, při zadávání veřejné zakázky či veřejné dražbě anebo porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
Nově dochází také k rozšíření okruhu trestných činů, u kterých nedochází uplynutím promlčecí doby k zániku trestní odpovědnosti, ani k promlčení již uloženého výkonu trestu. Jedná se o některé trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci a dále některé trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy.
Obecně lze zhodnotit, že novela představuje pozitivní krok k rozšíření možnosti aplikace trestního postihu právnických osob, jehož potenciál není v současné době plně využíván.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.uram@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
