Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Dne 1. 12. 2016 nabyde účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Největší změnou, kterou novela přináší, je nové pojetí trestní odpovědnosti právnických osob.
Zatímco dosud zákon taxativně stanovil trestné činy, kterých se právnická osoba může dopustit, nově zákon vymezuje trestné činy, jež právnická osoba nemůže spáchat. To má za následek výrazné rozšíření seznamu trestných činů, které se budou nově vztahovat i na právnické osoby, o více než dalších 100 trestných činů. Rozšíření o desítky trestných činů se dočkal i seznam trestných činů, jejichž trestnost se posuzuje podle zákona České republiky, spáchala-li takový trestný čin v cizině právnická osoba, která nemá sídlo v České republice.
Nově je přidáno ustanovení o zproštění trestní odpovědnosti, vynaložila-li právnická osoba veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami, jejichž jednání se připisuje právnické osobě, zabránila. Účelem tohoto ustanovení je podpořit právnické osoby v přijímání tzv. programu compliance. Jedná se o soubor pravidel etického a právního chování, který pomáhá předcházet protiprávnímu jednání fyzických osob, které lze připsat právnické osobě. S ohledem na relativně neurčitý pojem „veškeré úsilí, které lze po právnické osobě požadovat“ lze jen s napětím očekávat, jakým způsobem budou soudy tento pojem vykládat.
Změny dostálo i ustanovení o účinné lítosti, která se nově vylučuje u dalších nově vyjmenovaných trestných činů, například pletich v insolvenčním řízení, při zadávání veřejné zakázky či veřejné dražbě anebo porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
Nově dochází také k rozšíření okruhu trestných činů, u kterých nedochází uplynutím promlčecí doby k zániku trestní odpovědnosti, ani k promlčení již uloženého výkonu trestu. Jedná se o některé trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci a dále některé trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy.
Obecně lze zhodnotit, že novela představuje pozitivní krok k rozšíření možnosti aplikace trestního postihu právnických osob, jehož potenciál není v současné době plně využíván.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.uram@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
