Trestní odpovědnost právnických osob – 3. část: Chyby při implementaci a dodržování protikorupčních pravidel
V předchozích článcích jsme se zaměřili na potenciální důsledky odsouzení právnické osoby, na zákonné požadavky vedoucí ke zproštění trestní odpovědnosti či na vhodné postupy při analýze rizik a implementaci zpracovaných pravidel.
Předchozí část příspěvku je dostupná zde.
Tentokrát bychom se podívali na praktickou stránku této oblasti práva, a to na některé omyly a mýty, kterých se klienti při neodborné přípravě a realizaci compliance programu dopouštějí.
Z výčtu tradičních chyb jsme vybrali tyto nejčastější:
- nás se zákon nemůže týkat, nikdy se tu nic nestalo, svým zaměstnancům důvěřuji, jsme malá rodinná firma;
- při analýze a implementaci řešíme pouze to, co nás „pálí“;
- přebíráme vzory z internetu;
- jsme společnost zaměřená na vývoje softwaru, a tak jsme si nechali vypracovat směrnici IT odborníkem;
- pravidla všichni ve firmě znají a předávají si je ústní formou, nepotřebujeme nic sepisovat;
- nedostatek pravidel při nakládání s hotovostí nám nevadí, nikdo nic nikdy neukradl;
- podpisový řád jsme nikdy nepotřebovali, podepisuje, kdo je zrovna v kanceláři;
- pravidlo čtyř očí u podpisů, převodů peněz, jednání, přebírání a přijímání zboží je zbytečná administrativní zátěž;
- compliance program je pouze „na papíře“, ale to přece v pořádku;
- zaměstnanci neví, co má compliance officer na starosti;
- zákaznickou/zaměstnaneckou linku či email, kam může zaměstnanec nezávisle a anonymně sdělit podezření z protiprávního jednání, jsme nezřizovali;
- zaměstnanci nedůvěřují nezávislosti a anonymitě zákaznické linky;
- compliance program se netýká nejvyššího vedení, ti se přece žádného trestného činu nedopouští;
- u jednoho zaměstnance došlo ke korupčnímu jednání, ale nakonec firma žádný trest neuložila;
- implementujeme pravidla mateřské společnosti bez provedení změn lokálních odlišností, co nám jiného zbývá;
- svým podřízeným udělujeme generální plné moci, je to pro nás jako jednatele efektivní;
- provádíme pravidelná školení v oblasti trestní odpovědnosti poslechovou formou, pro všechny účastníky je toto školení povinné;
- program jsme ve firmě implementovali již v roce 2016, nad potřebou jeho aktualizace jsme se prozatím nezamýšleli, nebyl na to čas.
A takto bychom mohli ve výčtu omylů a chyb, od fáze přípravy compliance programu přes pravidelná školení po postavení compliance officera, pokračovat.
Žádný shora uvedený příklad není v pořádku a budete-li přemýšlet, co byste ve své obchodní společnosti mohli změnit, třeba vám náš vybraný výčet omylů a mýtů, které jsme nasbírali při komunikaci s klienty, pomůže.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



