Trestní odpovědnost právnických osob
Od roku 2012 bylo zahájeno trestní stíhání proti více než 1400 právnickým osobám a více než 230 řízení bylo ukončeno odsuzujícím pravomocným rozsudkem. Nejčastěji ukládaným trestem byl peněžitý trest v rozsahu od 5 tisíc až po 5 milionů Kč. Dvacet sedm společností bylo zrušeno.
V tomto článku bych rád zmínil důvody, které jsou podstatné při úvaze, zda se vůbec zabývat otázkou trestní odpovědnosti právnické osoby a zda přijmout vhodná opatření ke snížení rizika trestní odpovědnosti.
Jaké důsledky může mít uložený trest pro obchodní společnost?
Podmínky trestní odpovědnosti:
-
právnická osoba může být trestně odpovědná za jednání fyzické osoby (typicky jednatele, ředitele, prokuristy, vedoucího oddělení, zmocněnce, pověřeného pracovníka apod.);
-
právnická osoba může být odsouzena i přesto, že viník není odsouzen, nebo není zjištěno, kdo trestný čin spáchal;
-
trestní odpovědnost přechází na nástupce právnické osoby (typicky sloučením, převodem podstatné části majetku, prodejem podniku apod.);
-
peněžitý trest uložený právnické osobě může být vymáhán po členech statutárních či kontrolních orgánů z titulu porušení péče řádného hospodáře;
-
trest zákazu účasti ve veřejných zakázkách může u některých společností vést k jejich ekonomické likvidaci;
-
informace o uloženém trestu je evidována v rejstříku trestů a je dostupná na portálu veřejné správy; v návaznosti na výši a druhu trestu se vymazává až po třiceti letech;
-
informace o uloženém trestu vylučuje právnickou osobu z účasti ve veřejných zakázkách, snižuje důvěryhodnost mezi lokálními i zahraničními partnery a v konečném důsledku vede k výraznému snížení zakázek na několik let, případně k likvidaci obchodní společnosti.
Jak lze snížit/vyloučit riziko trestní odpovědnosti mé obchodní společnosti?
PO se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila.
Co bych měl tedy přijmout a změnit v mé fungující společnosti?
Napříč organizací implementovat účinné nástroje (compliance program), které budou obsahovat pravidla:
-
efektivně zamezující jednání vedoucí k riziku trestní odpovědnosti;
-
identifikace a hlášení protiprávního jednání a včasné reakce;
-
revize a aktualizace pravidel v návaznosti na zjištěné incidenty;
-
pravidelně školit odpovědné osoby, kontrolovat prosazovat plnění zavedených pravidel;
-
zavedená pravidla aktualizovat v návaznosti na změnu legislativy.
Kvalitně nastavený compliance program bude obvykle nejvýznamnější důvodem, který rozhodne, zda vaše obchodní společnost bude trestně odpovědná a bude potrestána, či nikoliv. Nastavený program ale nesmí zůstat pouze na papíře. Musí být zajištěna jeho reálná implementace a prosazování prostřednictvím pravidelných kontrol a školení.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




