Rozhovor: Lukáš Bohuslav - Trestní odpovědnost právnických osob působí zejména prevenčně

Trestní odpovědnost právnických osob je jedním z nejspornějších institutů současného trestního práva, objevily se i hlasy volající pro zrušení celého konceptu. Jak se na myšlenku navrácení se ke stavu před 1. lednem 2012 díváte?

Cestu navrácení se zpět nepovažuji za správnou. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob sice v současné chvíli není dokonalý, na druhou stranu je třeba neustále vidět jeho prevenční působení, kdy právnické osoby vnímají, že jsou trestně odpovědné, a tomuto stavu se již často přizpůsobily. Vědí tak, že na ně může dopadnout riziko trestní odpovědnosti a snaží se mu předcházet.

Nabízí zákon dostatečně efektivní škálu sankcí? Jak jsou využívány v praxi?

Zákon nabízí celkem 8 druhů trestů, které tak ve své šíři umožňují uložení přiléhavého druhu trestu a jeho výměry. Druhou stranou mince je využívání těchto trestů v praxi. V současné době jednoznačně vede ukládání peněžitého trestu na samé spodní hranici jeho výměry, kdy lze pochybovat o výchovném účelu takového trestu, na druhou stranu již došlo k uložení trestu zrušení právnické osoby, zákazu činnosti či uveřejnění rozsudku.

Byla by podle Vás na místě vyšší specializace procesního postupu vůči právnickým osobám?

Nemyslím si, že je nutné uvažovat o specializaci procesního postupu, dlouhodobě však prosazuji tezi, že stát by měl dát právnickým osobám vodítko, která opatření za účelem předcházení trestné činnosti by měly přijmout. Hovoříme zde o opatřeních, jejichž přijetí lze po právnické osobě spravedlivě požadovat. Určitým řešením by rovněž mohl být pokyn nejvyššího státního zástupce, který by dal alespoň státním zástupcům vodítko, jak mají postupovat.

Vládní návrh novely ZTOPO, skrývající se pod číslem sněmovního tisku 304/0, předpokládá zavedení generální trestní odpovědnosti právnických osob. Obdobně se vyvíjel rozsah kriminalizace ve Francii. Souhlasíte se změnou konceptu z pozitivního na negativní výčet trestných činů? Proč?

Nevím, zdali je v této souvislosti vhodné hovořit o generální trestní odpovědnosti právnických osob, avšak se změnou konceptu jednoznačně souhlasím. Proč některé právnické osoby v závislosti na výkonu své činnosti odpovědné být mají a některé de facto nikoliv? Pokud chceme zavést určitý standard chování právnických osob, měl by tento standard platit obecně, nikoliv pouze pro vybrané právnické osoby podle toho, zdali se právě ony mohou vybraného trestného činu dopustit.

Účinnost zákona je plánována na první den šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Jak rychlý podle Vás bude legislativní proces, kdy se tedy můžeme na účinnost novely těšit?

Nejsem zákonodárce, ale pokud novela úspěšně projde legislativním procesem, tak si myslím, že účinnost můžeme očekávat na počátku roku 2017. Novela by však rovněž měla přinést větší možnosti exkulpace právnických osob za jednání jejího nejvyššího vedení, což je prolomení současného stavu, o kterém se někdy hovoří jako o objektivní odpovědnosti.

Jaké další změny ZTOPO by byly dle Vás vhodné?

Považuji za vhodné říci, že zákon řeší oblasti, kde ho nejvíc tlačí pata, což však neznamená, že by bylo správné rezignovat na případné úpravy do budoucna. Za velmi vhodné bych v této souvislosti považoval zpracování analýzy, která by se zabývala dopady zákona v různých oblastech a na základě toho doporučila přijetí případných dalších systémových změn. V současné sobě se však diskutuje efektivita zavedení širšího principu oportunity stran stíhání právnických osob.

Podle důvodové zprávy lze předpokládat, že díky zavedení negativního výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně stíhána, porostou náklady na compliance programy. Těm se ve své praxi věnujete. Jaké prvky v rámci compliance programů právnické osoby využívají nejčastěji?

Hovoříte o zvýšených nákladech, ale je třeba si uvědomit, že tím, že si právnická osoba tzv. udělá doma pořádek, ve střednědobém horizontu ušetří, a to mnohdy nejen finance. Ale zpět k otázce, právnické osoby za nejefektivnější považují proškolení svých zaměstnanců, vytvoření efektivního etického kodexu s návazností na další interní předpisy, protikorupční programy, zavedení oznamovatelské linky a další opatření.