Pět otázek pro Lukáše Bohuslava
Rozhovor s JUDr. Lukášem Bohuslavem, Ph.D., jedním z přednášejících na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě, především o zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a compliance programech.
1) Jak hodnotíte po téměř čtyřleté účinnosti právní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob? Je zde prostor pro legislativní změny?
Lze konstatovat, že orgány činné v trestním řízení se naučily zákon o trestní odpovědnosti právnických osob používat. Některé firmy na základě účinnosti tohoto zákona zpevnily svůj compliance program. Zároveň vyvstaly některé problémy aplikační praxe. Mezi ně lze jmenovat problematickou koncepci přičitatelnosti, povinnost státního zástupce stíhat právnickou osobu i ve chvíli, kdy je v klinické smrti (právnická osoba, nikoliv státní zástupce) a konečně též vymezení trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit.
2) V Poslanecké sněmovně je novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen ZTOPO). Ta má změnit současnou koncepci pozitivního výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, na výčet negativní. To by znamenalo, že právnická osoba bude odpovídat za všechny trestné činy, ledaže jsou ZTOPO vyloučeny. Souhlasíte s takovou změnou koncepce?
V okamžiku, kdy jsme se rozhodli jít cestou koncepce trestní odpovědnosti právnických osob, tak je od počátku jasné, že nastavený systém je nespravedlivý. Proč některé právnické osoby odpovědné jsou a některé de facto odpovědné nejsou? Tedy, pokud jejich předmět činnosti spočívá v podnikání, na které výčet nedopadá. Lze vyjmenovat zdravotnická zařízení, nemocnice, podnikání v oboru dopravy atp. Pokud tedy máme současnou právní úpravu takovou jaká je, je třeba tento stav narovnat.
3) Lze v takovém případě očekávat nárůst trestních řízení, resp. pravomocných odsouzení právnických osob?
Zcela jistě ano. Na druhou stranu i tyto právnické osoby se budou snažit trestné činnosti a obecně nešvarům předejít více než nyní. Budou tedy jednat více preventivně.
4) Během prvních tří let účinnosti ZTOPO bylo pravomocně uloženo 25 trestů, z nichž téměř polovinu uložil Městský soud v Brně. Obvodní soudy v Praze uložily celkem 3 tresty. Lze vysledovat nějaké rozumné vysvětlení této disproporce, nebo jde jen o náhodu?
Možným vysvětlením je, že se Brňané a jejich firmy dopouštějí častěji trestné činnosti. To pravé vysvětlení ale asi hledejme jinde. Bude to zvýšenou aktivitou státního zastupitelství a policejního orgánu, to jednoznačně.
5) Ve své praxi se věnujete tzv. compliance programům. Jaké výhody může jeho zavedení právnické osobě přinést?
Výhody lze charakterizovat pomocí 3P: prevence, pečlivost, připravenost. Nastavené mechanismy a opatření mohou právnickým osobám pomoci od problémů se zákonem. Pokud však nastanou, i v tuto chvíli mohou nastavené procesy právnické osobě značně pomoci.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



