Pět otázek pro Lukáše Bohuslava
Rozhovor s JUDr. Lukášem Bohuslavem, Ph.D., jedním z přednášejících na blížící se konferenci Právo ve veřejné správě, především o zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a compliance programech.
1) Jak hodnotíte po téměř čtyřleté účinnosti právní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob? Je zde prostor pro legislativní změny?
Lze konstatovat, že orgány činné v trestním řízení se naučily zákon o trestní odpovědnosti právnických osob používat. Některé firmy na základě účinnosti tohoto zákona zpevnily svůj compliance program. Zároveň vyvstaly některé problémy aplikační praxe. Mezi ně lze jmenovat problematickou koncepci přičitatelnosti, povinnost státního zástupce stíhat právnickou osobu i ve chvíli, kdy je v klinické smrti (právnická osoba, nikoliv státní zástupce) a konečně též vymezení trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit.
2) V Poslanecké sněmovně je novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen ZTOPO). Ta má změnit současnou koncepci pozitivního výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, na výčet negativní. To by znamenalo, že právnická osoba bude odpovídat za všechny trestné činy, ledaže jsou ZTOPO vyloučeny. Souhlasíte s takovou změnou koncepce?
V okamžiku, kdy jsme se rozhodli jít cestou koncepce trestní odpovědnosti právnických osob, tak je od počátku jasné, že nastavený systém je nespravedlivý. Proč některé právnické osoby odpovědné jsou a některé de facto odpovědné nejsou? Tedy, pokud jejich předmět činnosti spočívá v podnikání, na které výčet nedopadá. Lze vyjmenovat zdravotnická zařízení, nemocnice, podnikání v oboru dopravy atp. Pokud tedy máme současnou právní úpravu takovou jaká je, je třeba tento stav narovnat.
3) Lze v takovém případě očekávat nárůst trestních řízení, resp. pravomocných odsouzení právnických osob?
Zcela jistě ano. Na druhou stranu i tyto právnické osoby se budou snažit trestné činnosti a obecně nešvarům předejít více než nyní. Budou tedy jednat více preventivně.
4) Během prvních tří let účinnosti ZTOPO bylo pravomocně uloženo 25 trestů, z nichž téměř polovinu uložil Městský soud v Brně. Obvodní soudy v Praze uložily celkem 3 tresty. Lze vysledovat nějaké rozumné vysvětlení této disproporce, nebo jde jen o náhodu?
Možným vysvětlením je, že se Brňané a jejich firmy dopouštějí častěji trestné činnosti. To pravé vysvětlení ale asi hledejme jinde. Bude to zvýšenou aktivitou státního zastupitelství a policejního orgánu, to jednoznačně.
5) Ve své praxi se věnujete tzv. compliance programům. Jaké výhody může jeho zavedení právnické osobě přinést?
Výhody lze charakterizovat pomocí 3P: prevence, pečlivost, připravenost. Nastavené mechanismy a opatření mohou právnickým osobám pomoci od problémů se zákonem. Pokud však nastanou, i v tuto chvíli mohou nastavené procesy právnické osobě značně pomoci.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


