Články s tagem: obchodní rejstřík

Nejvyšší soud potvrdil: předstižné návrhy na zápis změny do obchodního rejstříku jsou možné. Jaké jsou podmínky a co to znamená pro společnosti?

Drtivá většina podnikatelů v České republice má jak ve stanovách či společenské smlouvě, tak v živnostenském a obchodním rejstříku, uveden předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jinými slovy tím říkáte, že Vaše společnost podniká v některých, případně ve všech oborech, které spadají pod volnou živnost.

Máte jako předmět podnikání společnosti živnost volnou (výroba, obchod a služby…)? NS zpřesnil, kdy je vymezení předmětu podnikání neplatné a jak ho zapsat do obchodního rejstříku.

Přestože se vymezení předmětu podnikání a činnosti obchodních korporací v jejich zakladatelském právním jednání, které se následně zapisuje do obchodního rejstříku, nejeví na první pohled jako problematické, stále se v praxi objevují různé varianty zápisu těchto skutečností, které však neodpovídají požadavkům zákona, jak je vykládají soudy.

Nejvyšší soud České republiky zveřejnil dne 11. 12. 2024 usnesení sp. zn. 27 Cdo 3391/2023, v němž dovodil, že všechny obchodní korporace jsou povinny předmět podnikání zapsaný do obchodního rejstříku vymezit tak, aby reflektoval jejich zakladatelské právní jednání (společenskou smlouvu, stanovy).

Je nezbytně nutné, aby byl vedoucí odštěpného závodu zároveň zaměstnancem? A je možné ustanovit více vedoucích odštěpného závodu, jakož i požadavek na jejich společné zastupování?

V tomto článku bychom si osvěžili základní pravidla převodu podílu v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným.

Pokud působíte jako člen voleného orgánu obchodní korporace (jednatel, člen představenstva, člen správní rady), určitě by Vaší pozornosti neměla uniknout novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), která nabyla účinnosti 1. července 2023.

Situace, se kterou se setkal nejeden vlastník nemovitosti – nekontaktní společnost má proti jeho vůli sídlo na adrese nemovitosti. Jak lze v takovém případě postupovat?

Ve svém nedávném rozhodnutí se Nejvyšší soud ČR zabýval především otázkou, zda náleží odvolanému a z obchodního rejstříku vymazanému jednateli společnosti právo bránit se proti zápisu skutečností souvisejících s jeho odvoláním, resp. výmazem z obchodního rejstříku dle § 101 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících (dále jen „ZoVR”), zejména tedy situací, kdy v souvislosti s odvoláním a výmazem jednatele z obchodního rejstříku je současně do obchodního rejstříku zapsán důvod odvolání jednatele.[1]

Se založením a následným fungováním svěřenského fondu souvisí celá řada administrativních činností, zejména povinnosti související se zápisem některých údajů o svěřenském fondu do veřejnoprávních evidencí. V posledním díle našeho seriálu se proto zaměříme na vybrané oblasti veřejného práva – zápis do evidence svěřenských fondů, dopad novely zákona o skutečném majiteli na svěřenské fondy a otázku zápisu svěřenského fondu do obchodního rejstříku.

Novela zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, tj. zákon 416/2022 Sb., tzv. „digi novela“, přináší od 1. 7. 2023 především změnu v překážkách pro výkon funkce statutárního orgánu

Se změnou sídla se setká během svého fungování téměř každá společnost. Postup při změně sídla není složitý, avšak pro úspěšný zápis nového sídla do obchodního rejstříku je zásadní dodržet několik důležitých kroků.

Aneb jak vyhovět dvěma rozporuplným ustanovením zákona o přeměnách ohledně dne, k němuž se stanovuje výše přiměřeného vypořádání při převodu jmění na společníka znalcem jmenovaným soudem.

Esenciálním zájmem třetích osob při jednání s obchodní korporací, zejména v situacích, kdy s ní vstupují do závazkových vztahů, je, aby byla vůle obchodní korporace projevena řádně a v souladu se zákonem. Obecně platí, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

Ačkoli stávající právní úprava umožňuje sankcionovat obchodní korporace, které řádně nezakládají do sbírky listin obchodního rejstříku svoje účetní závěrky, velká část z nich tuto povinnost neplní. To se má však navrhovanou novelou změnit.

Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob již od 1. ledna 2014 stanovil možnost provádění zápisů do obchodního rejstříku notáři. Tento postup je však fakticky možný až od 15. května 2015, kdy byly odstraněny technické i právní překážky, které notářům nedovolily zápisy uskutečnit.

O české titulománii bylo již napsáno mnoho. Spekulace o tom, že to je pozůstatek Rakousko-Uherska, kde existovalo na všechno razítko a funkce byla tak důležitá, že se musela uvádět i na hřbitovních náhrobcích i povzdechy nad tím, že se devalvuje vysokoškolské vzdělání a dříve výjimečný magistr je nyní prakticky nejnižší společensky přijatelný titul.

Rekodifikace soukromého práva svým obecným předpisem obchodního práva, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Občanský zákoník“), provedla malou revoluci ve firemním právu. Institut obchodní firmy změnil svou povahu z osobní na majetkovou.

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „Rejstříkový zákon“), který v sobě nově koncentruje jednotnou hmotněprávní regulaci veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, dále upravuje řízení ve věcech veřejného rejstříku s tím, že nadále již bude občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., dále též „OSŘ“) plnit roli subsidiárního právního předpisu, a konečně normuje možnost zápisu do veřejných rejstříků notářem.