Také máte v obchodním rejstříku jako předmět podnikání uvedeno „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona"? Tak pozor!
Drtivá většina podnikatelů v České republice má jak ve stanovách či společenské smlouvě, tak v živnostenském a obchodním rejstříku, uveden předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jinými slovy tím říkáte, že Vaše společnost podniká v některých, případně ve všech oborech, které spadají pod volnou živnost.
V živnostenském rejstříku je toto vymezení v pořádku, ale podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 (dále jen „Rozsudek“), takto definovaný předmět podnikání již není možné uvádět v zakladatelském právním jednání ani v obchodním rejstříku.
Důvod je prozaický – podle Nejvyššího soudu je takto vymezený předmět podnikání příliš neurčitý, a proto se k němu nepřihlíží. V odůvodnění Rozsudku se dočteme, že „ani výkladem ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nelze zjistit, jaký je předmět podnikání společnosti (určit jeho konkrétní obsah).“ Problém s označením výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 zmíněného zákona spočívá v tom, že z něj vůbec není zřejmé, v čem konkrétně daná společnost podniká, neboť příloha č. 4 živnostenského zákona obsahuje přes 80 živností rozličného charakteru.
Podnikáte-li v rámci živnosti volné, je třeba v zakladatelském právním jednání přesně vymezit konkrétní oblast podnikání společnosti, tj. vybrat některou či některé z činností uvedených v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu, a takto specifikovaný předmět činnosti následně zapsat do obchodního rejstříku. Nestačí tedy jako předmět podnikání společnosti uvést označení živnosti dle živnostenského zákona.
Budete-li chtít nově zapsat „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ jako předmět podnikání do obchodního rejstříku, rejstříkový soud Váš návrh odmítne. Jestliže již máte předmět podnikání v obchodním rejstříku takto zapsaný, příslušný rejstříkový soud Vás může vyzvat k nápravě. Nevyhovíte-li výzvě ve stanovené lhůtě, vystavujete se nejenom hrozbě uložení pořádkové pokuty až do výše 100.000,- Kč, ale v krajním případě může soud rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací.
Byť předmětný Rozsudek hovoří primárně o obchodních korporacích, tj. o veřejných obchodních společnostech, komanditních společnostech, společnostech s ručením omezeným, akciových společnostech, evropských společnostech, evropských hospodářských zájmových sdružení a družstvech, zbystřit musí také spolky či nadace. Z pohledu práva je totiž Rozsudek relativně nový a jeho reálné dopady jsou otázkou budoucnosti. Ve světle předmětného Rozsudku tak notáři při zápisech do veřejných rejstříků preventivně požadují uvést konkrétní předmět činnosti vždy, a to bez ohledu na právní formu zapisovaného.
Závěrem nezbývá než doporučit, aby každý subjekt, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným či spolek, který má předmět podnikání vymezen onou neurčitou formulkou, přistoupil k jeho změně. Změna předmětu podnikání vyžaduje změnu zakladatelského právního jednání – v případě obchodních korporací společenské smlouvy či stanov. Za tímto účelem nás můžete kontaktovat a my už pro Vás zařídíme vše potřebné.
Další články
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.




