Také máte v obchodním rejstříku jako předmět podnikání uvedeno „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona"? Tak pozor!
Drtivá většina podnikatelů v České republice má jak ve stanovách či společenské smlouvě, tak v živnostenském a obchodním rejstříku, uveden předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jinými slovy tím říkáte, že Vaše společnost podniká v některých, případně ve všech oborech, které spadají pod volnou živnost.
V živnostenském rejstříku je toto vymezení v pořádku, ale podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 (dále jen „Rozsudek“), takto definovaný předmět podnikání již není možné uvádět v zakladatelském právním jednání ani v obchodním rejstříku.
Důvod je prozaický – podle Nejvyššího soudu je takto vymezený předmět podnikání příliš neurčitý, a proto se k němu nepřihlíží. V odůvodnění Rozsudku se dočteme, že „ani výkladem ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nelze zjistit, jaký je předmět podnikání společnosti (určit jeho konkrétní obsah).“ Problém s označením výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 zmíněného zákona spočívá v tom, že z něj vůbec není zřejmé, v čem konkrétně daná společnost podniká, neboť příloha č. 4 živnostenského zákona obsahuje přes 80 živností rozličného charakteru.
Podnikáte-li v rámci živnosti volné, je třeba v zakladatelském právním jednání přesně vymezit konkrétní oblast podnikání společnosti, tj. vybrat některou či některé z činností uvedených v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu, a takto specifikovaný předmět činnosti následně zapsat do obchodního rejstříku. Nestačí tedy jako předmět podnikání společnosti uvést označení živnosti dle živnostenského zákona.
Budete-li chtít nově zapsat „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ jako předmět podnikání do obchodního rejstříku, rejstříkový soud Váš návrh odmítne. Jestliže již máte předmět podnikání v obchodním rejstříku takto zapsaný, příslušný rejstříkový soud Vás může vyzvat k nápravě. Nevyhovíte-li výzvě ve stanovené lhůtě, vystavujete se nejenom hrozbě uložení pořádkové pokuty až do výše 100.000,- Kč, ale v krajním případě může soud rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací.
Byť předmětný Rozsudek hovoří primárně o obchodních korporacích, tj. o veřejných obchodních společnostech, komanditních společnostech, společnostech s ručením omezeným, akciových společnostech, evropských společnostech, evropských hospodářských zájmových sdružení a družstvech, zbystřit musí také spolky či nadace. Z pohledu práva je totiž Rozsudek relativně nový a jeho reálné dopady jsou otázkou budoucnosti. Ve světle předmětného Rozsudku tak notáři při zápisech do veřejných rejstříků preventivně požadují uvést konkrétní předmět činnosti vždy, a to bez ohledu na právní formu zapisovaného.
Závěrem nezbývá než doporučit, aby každý subjekt, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným či spolek, který má předmět podnikání vymezen onou neurčitou formulkou, přistoupil k jeho změně. Změna předmětu podnikání vyžaduje změnu zakladatelského právního jednání – v případě obchodních korporací společenské smlouvy či stanov. Za tímto účelem nás můžete kontaktovat a my už pro Vás zařídíme vše potřebné.
Další články
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.
Neuvedení jména na parte
Období ztráty člena rodiny je nepochybně obdobím velmi smutným, ale jak se ukazuje z praxe, také obdobím rozporů, a to nejenom rozporů majetkových. V nedávném období se objevilo hned několik rozhodnutí ve věcech, kdy se některý z pozůstalých domáhal nemajetkové újmy za to, že jeho jméno nebylo uvedeno na parte.




