Také máte v obchodním rejstříku jako předmět podnikání uvedeno „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona"? Tak pozor!
Drtivá většina podnikatelů v České republice má jak ve stanovách či společenské smlouvě, tak v živnostenském a obchodním rejstříku, uveden předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jinými slovy tím říkáte, že Vaše společnost podniká v některých, případně ve všech oborech, které spadají pod volnou živnost.
V živnostenském rejstříku je toto vymezení v pořádku, ale podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 (dále jen „Rozsudek“), takto definovaný předmět podnikání již není možné uvádět v zakladatelském právním jednání ani v obchodním rejstříku.
Důvod je prozaický – podle Nejvyššího soudu je takto vymezený předmět podnikání příliš neurčitý, a proto se k němu nepřihlíží. V odůvodnění Rozsudku se dočteme, že „ani výkladem ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nelze zjistit, jaký je předmět podnikání společnosti (určit jeho konkrétní obsah).“ Problém s označením výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 zmíněného zákona spočívá v tom, že z něj vůbec není zřejmé, v čem konkrétně daná společnost podniká, neboť příloha č. 4 živnostenského zákona obsahuje přes 80 živností rozličného charakteru.
Podnikáte-li v rámci živnosti volné, je třeba v zakladatelském právním jednání přesně vymezit konkrétní oblast podnikání společnosti, tj. vybrat některou či některé z činností uvedených v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu, a takto specifikovaný předmět činnosti následně zapsat do obchodního rejstříku. Nestačí tedy jako předmět podnikání společnosti uvést označení živnosti dle živnostenského zákona.
Budete-li chtít nově zapsat „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ jako předmět podnikání do obchodního rejstříku, rejstříkový soud Váš návrh odmítne. Jestliže již máte předmět podnikání v obchodním rejstříku takto zapsaný, příslušný rejstříkový soud Vás může vyzvat k nápravě. Nevyhovíte-li výzvě ve stanovené lhůtě, vystavujete se nejenom hrozbě uložení pořádkové pokuty až do výše 100.000,- Kč, ale v krajním případě může soud rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací.
Byť předmětný Rozsudek hovoří primárně o obchodních korporacích, tj. o veřejných obchodních společnostech, komanditních společnostech, společnostech s ručením omezeným, akciových společnostech, evropských společnostech, evropských hospodářských zájmových sdružení a družstvech, zbystřit musí také spolky či nadace. Z pohledu práva je totiž Rozsudek relativně nový a jeho reálné dopady jsou otázkou budoucnosti. Ve světle předmětného Rozsudku tak notáři při zápisech do veřejných rejstříků preventivně požadují uvést konkrétní předmět činnosti vždy, a to bez ohledu na právní formu zapisovaného.
Závěrem nezbývá než doporučit, aby každý subjekt, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným či spolek, který má předmět podnikání vymezen onou neurčitou formulkou, přistoupil k jeho změně. Změna předmětu podnikání vyžaduje změnu zakladatelského právního jednání – v případě obchodních korporací společenské smlouvy či stanov. Za tímto účelem nás můžete kontaktovat a my už pro Vás zařídíme vše potřebné.
Další články
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.



