Zápisy do obchodního rejstříku levněji a rychleji
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob již od 1. ledna 2014 stanovil možnost provádění zápisů do obchodního rejstříku notáři. Tento postup je však fakticky možný až od 15. května 2015, kdy byly odstraněny technické i právní překážky, které notářům nedovolily zápisy uskutečnit.
Zákon o soudních poplatcích již byl doplněn o příslušné soudní poplatky za zápisy, dálkový přístup do obchodního rejstříku mají notáři rovněž k dispozici a zdá se, že software zatím nevykazuje žádné zásadní nedostatky.
Podmínkou pro provedení zápisu notářem je zejména sepsání tzv. podkladového notářského zápisu notářem. Bez takového notářského zápisu notář zápis provést nesmí. Tento notářský zápis by však bylo zpravidla nutné sepsat i v případě, že by zápis prováděl příslušný rejstříkový soud, např. při založení společnosti či změně společenské smlouvy. Podkladový notářský zápis i následný zápis do obchodního rejstříku musí provést jeden a tentýž notář, podkladový notářský zápis je tak pro tento účel nepřenosný. Pokud bude nutné předložit notáři k provedení zápisu další dokumenty až po sepsání podkladového zápisu, musí o tomto notář sepsat tzv. notářský zápis o osvědčení. Notář následně sám založí potřebné dokumenty do sbírky listin a ostatní podklady zašle příslušnému rejstříkovému soudu.
Náklady na zápis se sníží zejména při zakládání společností. Soudní poplatek v případě prvozápisu akciové společnosti činí v tomto případě místo 12.000,- Kč pouze 8.000,- Kč a v případě prvozápisu společnosti s ručením omezeným místo 6.000,- Kč pouze 2.700,- Kč. Zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku vyžaduje uhrazení soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč na místo 2.000,- Kč. K tomu je nutné připočíst poplatek notáři ve výši 300,- Kč bez DPH za zápis do obchodního rejstříku a dále zpravidla i poplatek za notářský zápis o osvědčení (1.000,- Kč bez DPH).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.volejnik@bnt.eu
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
