Zápisy do obchodního rejstříku levněji a rychleji
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob již od 1. ledna 2014 stanovil možnost provádění zápisů do obchodního rejstříku notáři. Tento postup je však fakticky možný až od 15. května 2015, kdy byly odstraněny technické i právní překážky, které notářům nedovolily zápisy uskutečnit.
Zákon o soudních poplatcích již byl doplněn o příslušné soudní poplatky za zápisy, dálkový přístup do obchodního rejstříku mají notáři rovněž k dispozici a zdá se, že software zatím nevykazuje žádné zásadní nedostatky.
Podmínkou pro provedení zápisu notářem je zejména sepsání tzv. podkladového notářského zápisu notářem. Bez takového notářského zápisu notář zápis provést nesmí. Tento notářský zápis by však bylo zpravidla nutné sepsat i v případě, že by zápis prováděl příslušný rejstříkový soud, např. při založení společnosti či změně společenské smlouvy. Podkladový notářský zápis i následný zápis do obchodního rejstříku musí provést jeden a tentýž notář, podkladový notářský zápis je tak pro tento účel nepřenosný. Pokud bude nutné předložit notáři k provedení zápisu další dokumenty až po sepsání podkladového zápisu, musí o tomto notář sepsat tzv. notářský zápis o osvědčení. Notář následně sám založí potřebné dokumenty do sbírky listin a ostatní podklady zašle příslušnému rejstříkovému soudu.
Náklady na zápis se sníží zejména při zakládání společností. Soudní poplatek v případě prvozápisu akciové společnosti činí v tomto případě místo 12.000,- Kč pouze 8.000,- Kč a v případě prvozápisu společnosti s ručením omezeným místo 6.000,- Kč pouze 2.700,- Kč. Zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku vyžaduje uhrazení soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč na místo 2.000,- Kč. K tomu je nutné připočíst poplatek notáři ve výši 300,- Kč bez DPH za zápis do obchodního rejstříku a dále zpravidla i poplatek za notářský zápis o osvědčení (1.000,- Kč bez DPH).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.volejnik@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
