Zápisy do obchodního rejstříku levněji a rychleji
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob již od 1. ledna 2014 stanovil možnost provádění zápisů do obchodního rejstříku notáři. Tento postup je však fakticky možný až od 15. května 2015, kdy byly odstraněny technické i právní překážky, které notářům nedovolily zápisy uskutečnit.
Zákon o soudních poplatcích již byl doplněn o příslušné soudní poplatky za zápisy, dálkový přístup do obchodního rejstříku mají notáři rovněž k dispozici a zdá se, že software zatím nevykazuje žádné zásadní nedostatky.
Podmínkou pro provedení zápisu notářem je zejména sepsání tzv. podkladového notářského zápisu notářem. Bez takového notářského zápisu notář zápis provést nesmí. Tento notářský zápis by však bylo zpravidla nutné sepsat i v případě, že by zápis prováděl příslušný rejstříkový soud, např. při založení společnosti či změně společenské smlouvy. Podkladový notářský zápis i následný zápis do obchodního rejstříku musí provést jeden a tentýž notář, podkladový notářský zápis je tak pro tento účel nepřenosný. Pokud bude nutné předložit notáři k provedení zápisu další dokumenty až po sepsání podkladového zápisu, musí o tomto notář sepsat tzv. notářský zápis o osvědčení. Notář následně sám založí potřebné dokumenty do sbírky listin a ostatní podklady zašle příslušnému rejstříkovému soudu.
Náklady na zápis se sníží zejména při zakládání společností. Soudní poplatek v případě prvozápisu akciové společnosti činí v tomto případě místo 12.000,- Kč pouze 8.000,- Kč a v případě prvozápisu společnosti s ručením omezeným místo 6.000,- Kč pouze 2.700,- Kč. Zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku vyžaduje uhrazení soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč na místo 2.000,- Kč. K tomu je nutné připočíst poplatek notáři ve výši 300,- Kč bez DPH za zápis do obchodního rejstříku a dále zpravidla i poplatek za notářský zápis o osvědčení (1.000,- Kč bez DPH).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.volejnik@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
