Články s tagem: nezletilí

Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.

Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.

Je to už více než rok, co nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla velkou vlnu změn v oblasti pracovního práva. Zaměstnavatelé neměli příliš času na přípravu, většina novinek totiž nabyla účinnosti pouhých pár hodin po formálním ukončení legislativního procesu a naše zkušenost ukazuje, že řada organizací novinky do své dokumentace dosud nezpracovala. Zároveň je na obzoru už další vlna novinek, které budou účinné od 1. ledna 2025, a řada dalších bude spojena s tzv. flexibilní novelou.

Řízení o péči o nezletilé, kde jsou rodiče známé osobnosti či celebrity, často přitahují mediální pozornost, která může narušit ochranu soukromí dětí.

Ústavní soud České republiky ve své rozhodovací praxi opakovaně řešil problematiku ukládání pokut v souvislosti s výkonem rozhodnutí o péči o nezletilé děti. V několika nedávných nálezech soud zdůraznil význam respektování vůle dítěte, a to především když je dítě schopno uvažovat o svých přáních a potřebách. Tento článek se zprvu zaměřuje na obecný výklad ukládání donucovacích prostředků v otázkách péče o nezletilé děti a následně na analýzu nálezů Ústavního soudu, které poukazují na omezení použití donucovacích prostředků ve snaze chránit práva a zájmy nezletilých.

V tomto díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na výživné pro nezletilé dítě, a to zejména na způsob jeho vyčíslení a procesní specifika při jeho vymáhání před soudem.

Ústavní soud v první polovině letošního roku, konkrétně dne 25. 4. 2023, vydal nález sp. zn. III. ÚS 484/23, který se týká otázky umístění nezletilého dítěte do ústavní péče. Tento případ vyvolal pochybnosti ohledně dodržování ústavně zaručených práv nezletilého dítěte a jeho matky, která podala ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů.

Jakou váhu má postoj 14letého nezletilého pro rozhodování soudu?

Exekuční řízení v případě vymáhání dluhu za hospitalizaci nezletilé osoby je třeba zastavit.

Ústavní soud má za to, že by v řízení o změně jména mělo být slyšeno i stanovisko dítěte.

V minulém článku Neshoda rodičů ve věci vzdělání nezletilého dítěte jsem se zabývala soudním řešením sporu rodičů ve věci volby vzdělávacího zařízení. Mezi rodiči však může nastat i spor v otázce, zda by dítě mělo zahájit základní vzdělávání, tedy zda by mělo do základní školy nastoupit, či je na místě spíše odklad povinné školní docházky. Tato situace je poněkud složitější a tento článek se zabývá výkladem, jak v takovémto případě postupovat.

Jestliže zákonný zástupce zastupuje nezletilého pouze formálně, fakticky však se soudem nekomunikuje a nečiní žádné procesní úkony k ochraně práv nezletilého, jedná v rozporu s jeho zájmy i samotným účelem zastoupení. Je to jako by zastoupen vůbec nebyl.

Nezletilí, kteří mají nápad na skvělý podnikatelský projekt, již od účinnosti občanského zákoníku nemusí čekat na den, kdy dosáhnou 18 let. V tomto článku přinášíme přehled možností, které mladí podnikatelé mají.

Ústavní soud se v minulosti zastal nezletilých odsouzených k pokutám za jízdu na černo a za neplacení komunálního odpadu, v případě neplacení poplatku za ubyvování na středoškolské ubytovně to však vidí jinak.

Rozhodující pro procesní legitimaci nezletilého není to, zda cestoval se svým zákonným zástupcem, ale jeho rozumová vyspělost.

Spory mezi rodiči ohledně dětí často bohužel nekončí rozhodnutím soudu a jeden z rodičů se domáhá výkonu rozhodnutí soudní cestou. V úvahu přichází více řešení dané situace a soud by měl pečlivě zvažovat, které je pro daný případ nejvhodnější. V každém případě by soud měl sledovat zájem nezletilého dítěte a výkon rozhodnutí o úpravě styku s nezletilým dítětem provádět vždy co nejšetrněji s ohledem na osobnost nezletilého a veškeré okolnosti daného případu.

Dne 23. 3. 2016 vyhlásil Ústavní soud svůj nález ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. III. ÚS 2298/15, který stojí za podrobnější komentář. Už jen proto, že se týká nekonečného příběhu péče soudu o nezletilé děti. Také proto, že se aktuálním pohledem dívá na staré téma styku tzv. nerezidentního rodiče s jeho dítětem. A v neposlední řadě proto, že o děti musí „pečovat“ soudy, když už o ně nepečují ve shodě rodiče, a to i soud ústavní.

Od 1. 1. 2014 platí v ČR nová úprava rodinného práva, která měla kromě jiného za cíl implementovat mezinárodní dohody, zejména Úmluvu o právech dítěte (ÚPD) a Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ÚLP) do podústavních norem.

Ačkoli doposud soudy běžně rozhodovaly o povinnosti nezletilých platit neuhrazené regulační poplatky nemocnicím, Ústavní soud v nedávné době učinil této praxi zřejmě zadost, když za osobu, jež je plátcem regulačního poplatku, označil zákonného zástupce nezletilého.

(1) Navrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého. (2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 soud přizná nezletilému svéprávnost i na návrh jeho zákonného zástupce, pokud nezletilý s návrhem souhlasí.

(1) Nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. (2) Zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl věku šestnáct let, může rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, pokud to je nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého, způsobem stanoveným jiným právním předpisem.

Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem.

(1) Udělí-li zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, stává se nezletilý způsobilý k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. K platnosti souhlasu se vyžaduje přivolení soudu. (2) Přivolení soudu nahrazuje podmínku určitého věku, je-li stanovena pro výkon určité výdělečné činnosti jiným právním předpisem. (3) Souhlas může zákonný zástupce odvolat jen s přivolením soudu.

(1) Udělil-li zákonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu, je nezletilý schopen v mezích souhlasu sám právně jednat, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno; souhlas může být následně omezen i vzat zpět. (2) Je-li zákonných zástupců více, postačí, projeví-li vůči třetí osobě vůli alespoň jeden z nich. Jedná-li však vůči další osobě více zástupců společně a odporují-li si, nepřihlíží se k projevu žádného z nich.

Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.