Komentář k NOZ: § 37 - Přiznání svéprávnosti
(1) Navrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého. (2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 soud přizná nezletilému svéprávnost i na návrh jeho zákonného zástupce, pokud nezletilý s návrhem souhlasí.
Komentář
Předmětné ustanovení nového občanského zákoníku zavádí do našeho právního řádu možnost, v případě splnění zákonných podmínek, přiznat člověku mladšímu 18 let plnou svéprávnost, tzn. prominout mu léta, která mu zbývají do dovršení zletilosti. Obecnou podmínkou je dosažení věku 16 let nezletilého. Pokud tedy nezletilý oslaví 16. narozeniny, může podat k soudu návrh na zahájení řízení o přiznání svéprávnosti, případně tak může učinit jeho zákonný zástupce se souhlasem nezletilého. Zákon nezakazuje, aby se tak stalo před dosažením 16 let, nicméně soud bude čekat na nabytí tohoto věku, aby mohl rozhodnout. Rozhodnou podmínkou je kromě věku objektivní skutečnost, že nezletilý je schopen sám se živit a obstarávat si své záležitosti. Samozřejmě soudy budou přihlížet i k dalším hlediskům, jako je schopnost nést odpovědnost za vlastní jednání (viz. § 24 NOZ). Prioritní je vždy zájem nezletilého. Nezletilý nabyde plné svéprávnosti až právní mocí rozhodnutí soudu. Řízení o přiznání svéprávnosti nezletilého dítěte se povede jako řízení ve věci péče soudu o nezletilé dle § 466 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. Praxe ukáže, jak využívaným se tento institut stane.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
Související pojmy
- člověk, dítě, nezletilý
Související ustanovení
- § 24, § 30, 31, 32, 854, 868 NOZ, § 466 a násl. ZŘS
Z literatury
- NESNÍDAL, Jiří. Občanský zákoník: s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb.: 1. obecná část (§ 1 až § 654), 2. rodinné právo (§ 655 až § 975), 3. absolutní majetková práva (§ 976 až § 1720). Český Těšín: Poradce, 2012, 320 s. ISBN 978-807-3653-361.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
