Komentář k NOZ: § 33 - Souhlas k výdělečné činnosti
(1) Udělí-li zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, stává se nezletilý způsobilý k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. K platnosti souhlasu se vyžaduje přivolení soudu. (2) Přivolení soudu nahrazuje podmínku určitého věku, je-li stanovena pro výkon určité výdělečné činnosti jiným právním předpisem. (3) Souhlas může zákonný zástupce odvolat jen s přivolením soudu.
Komentář
Ačkoliv nový občanský zákoník nadále zakazuje nezletilcům mladším patnácti let nebo těm, kteří ještě nedokončili povinnou školní docházku, závislou práci (§ 34 NOZ), dovoluje za stanovených podmínek nezletilcům provozování samostatného obchodního závodu nebo jiné obdobné výdělečné činnosti. Konkrétně ustanovení tohoto paragrafu zakládá částečnou svéprávnost nezletilce k samostatnému provozování obchodního závodu, souhlasil-li s tím jeho zákonný zástupce. Provozem obchodního závodu či jinou samostatnou výdělečnou činností je nutné chápat činnost provozovanou za účelem dosažení zisku, ať už na základě živnosti či založením osobní obchodní společnosti nebo výkonem nějakého, např. uměleckého, povolání. Souhlas, jako nezbytný předpoklad, může být učiněn ve formě jednostranného prohlášení adresovaného nezletilému. Vždy musí mít zákonný zástupce na paměti zájem dítěte. Ten je zde chráněn i nezbytným přivolením soudu, jenž zkoumá individuální rozumovou a volní vyspělost nezletilce k provozování závodu či jiné obdobné výdělečné činnosti. Následně tento souhlas nahrazuje podmínku určitého věku stanovenou speciálními právními předpisy, tak jak je např. stanoveno v živnostenském zákoně, který požaduje pro provozování živnosti fyzickými osobami dosažení věku 18 let. Odstavec třetí tohoto ustanovení doplňuje tento institut i o následné odvolání souhlasu uděleného zákonným zástupcem. Opět je nutností rozhodnutí soudu.
Právní stav komentáře k 1. 1. 2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů
- 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů
- 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Související ustanovení
- § 31, 502 NOZ, § 6 odst. 1 písm. a) ŽZ, § 121 a násl. ZoZ
Související pojmy
- nezletilí, přiznání svéprávnosti, obchodní závod, výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
- Související předpisy: zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2013
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
