Komentář k NOZ: § 34 - Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let
Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem.
Komentář
Přijetím nového občanského zákoníku nedošlo k zahrnutí pracovněprávních vztahů přímo do občanského práva. Pracovněprávní vztahy jsou tak nadále upraveny primárně samostatným zákonem - zákoníkem práce, nicméně statusové otázky této úpravy řeší obecná ustanovení občanského zákoníku o fyzických osobách. Konkrétně ustanovení paragrafů § 34 a § 35 se zabývají otázkou závislé práce a pracovněprávní svéprávností zaměstnance. Uvedené znění ustanovení § 34 NOZ bylo převzato ze zákoníku práce (§ 346a) a vychází z tradice absolutního zákazu závislé práce osobám mladším 15 let nebo těm, kteří nemají ještě ukončenou povinnou školní docházku. Druhá věta tohoto ustanovení reflektuje společenskou potřebu výkonu umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti dítěte. Jednotlivé podmínky stanovuje speciální zákon, zákon o zaměstnanosti, který pro výkon těchto činností požaduje, na základě žádosti zákonného zástupce nezletilého, souhlas příslušné krajské pobočky Úřadu práce.
Právní stav komentáře k 1. 1. 2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
- 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
- čl. 2 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 138, o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání
- směrnice Rady 94/33/ES, o ochraně mladistvých zaměstnanců
Související ustanovení
- § 31, 35, 2401 NOZ, § 121 a násl. ZoZ, § 6 ZP
Související pojmy
- nezletilí, svéprávnost, závislá práce
- výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
- Související předpisy: zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2013
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
