Články s tagem: evropské právo

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině je vhodné si po 3 měsících osvětlit některé otázky týkající se institutu dočasné ochrany v zákonech č. 65/2022 Sb. („Lex Ukrajina“) a 221/2003 Sb. V současnosti se plánuje změna „Lex Ukrajina“.

JUDr. Jan M. Passer, Ph.D., LL.M., je od 6. října 2020 soudcem Soudního dvora. V Lucemburku však působí již od roku 2016. Má mezi rozhodnutími SDEU nějakého svého osobního favorita? Kde vidí hranici mezi právní a politickou otázkou? Co pokládá za největší výzvu pro současné právo EU?

Soudy nemusí ve sporech mezi jednotlivci upustit od použití vnitrostátní právní úpravy, která je v rozporu s právem EU.

Vnitrostátní soud nesmí přihlížet k jakékoli vnitrostátní soudní praxi, která zasahuje do jeho oprávnění obrátit se na Soudní dvůr

Dne 10. listopadu 2021 vstoupí v účinnost nová pravidla pro tzv. crowdfunding dopadající na podnikatele a malé a střední podniky do částky 5 mil. EUR.

Může obecní regulace hazardu představovat zásah do práva EU, konkrétně do svobody pohybu služeb?

Kvůli dvěma novým ústavním stížnostem u německého Spolkového Ústavního soudu byla odložena implementace jednotného evropského patentu. Sen vynálezců se nekoná.

Apostily nejsou dle nařízení 2016/1191 potřebné už dva roky. Rozšíření o další dokumenty ale není v plánu.

Letos to budou tři roky od účinnosti nařízení GDPR a otázka možných sankcí je stále velice aktuální. Roste počet pokut i nahlášených případů v členských státech Evropské unie včetně České republiky.

Evropská komise nedávno představila balíček návrhů, které mají za cíl posílit bezpečnost Evropanů. Vedle boje proti terorismu a extremismu hodlá výrazně posílit i „evropskou policii“.

Vláda ČR schválila 1. června 2020 návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ZESM“), který byl dne 20. října 2020 spolu s pozměňovacími návrhy předán do závěrečného kola schvalování Poslaneckou sněmovnou. Česká republika tímto učinila první krok k transpozici tzv. 5. AML směrnice [1].

Kvalita životního prostředí má příznivý účinek nejen na zdraví a blahobyt každého z nás, ale ovlivňuje taktéž celkovou kvalitu našeho života. Ostatně právo na příznivé životní prostředí patří mezi základní lidská práva definovaná nejen Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod, ale i značnou částí mezinárodních úmluv týkajících se lidských práv.

Soudní dvůr EU (SDEU) ovlivňuje životy Evropanů více, než by se mohlo na první pohled zdát. Ročně řeší až 1600 případů, čímž převyšuje kterýkoli národní soud.

Zelená dohoda EU, představená v prosinci 2019, má za cíl dekarbonizovat evropskou politiku a splnit tak klimatické cíle. Velký prostor pro efektivní dekarbonizaci byl identifikován v sektoru stavitelství. Jedná se o značné množství uhlíku “vtěleného” do stavebních materiálů - proto je kladen velký důraz na jejich recyklaci.

Členské státy Evropské unie musí do 17. prosince 2021 transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (tzv. směrnici o whistleblowingu) (dále jen „Směrnice“).

Dlouho to vypadalo, že Úřad evropského veřejného žalobce nebude schopen plnit své ambiciózní cíle. Problém se ale na poslední chvíli podařilo vyřešit. A oddechnout si může i Česko, které bude mít dostatek delegovaných žalobců.

Internet se stal běžnou součástí našich životů. Toto virtuální prostředí má však svá specifika oproti světu reálnému, a proto se pro právo stává částo výzvou, jak toto prostředí korigovat, aby mohlo stále plnit svůj účel a být širokým prostorem pro svobodu projevu a informací, ale zároveň jak účinně nastavit určité mantinely, aby příliš nezasahovalo do práv druhých. Jednou z oblastí práva, na kterou má internet nemalý vliv, je právo autorské.

Česká republika se dlouhodobě úspěšně vyhýbala přímé zákonné úpravě problematiky whistleblowingu zejména z důvodu, že na ní nebyla politická ani celospolečenská shoda. [1] V převážné části české společnosti je na whistleblowing pohlíženo jako na něco negativního, a je zaměňován s konotacemi jako je udavač nebo práskač, tedy s pojmy, jenž mají úzkou spojitost s totalitními režimy působícími v minulosti na našem území.

Evropské dědické osvědčení v ČR znovu na scéně: Zápis do katastru nemovitostí na základě německého notářského zápisu a nabytí v dobré víře na základě evropského dědického osvědčení jsou možné.

Digitalizační směrnice EU přináší možnost vytvořit obchodní společnost, včetně splacení základního kapitálu, odkudkoli, třeba ze zahrady nebo chalupy. Postačí pouze internet.

Do konce roku 2020 má začít plně fungovat orgán, o jehož vytvoření se mluví už více než dvacet let – Úřad evropského veřejného žalobce. Vůbec poprvé tak na úrovni EU vznikne subjekt s nadnárodní pravomocí a působností vyšetřovat a trestně stíhat přeshraniční trestnou činnost. A jeho ambice jsou opravdu velké. I z toho důvodu je na místě si tento nový orgán představit podrobněji.

Podle návrhu zákona může stát prostřednictvím svých orgánů kontrolovat investice, které v ČR realizují osoby pocházejících ze států mimo Evropskou unii. Stát může ovlivnit podobu rizikových investic a v krajním případě investice zakázat nebo zpětně zrušit.

Jedním z důležitých cílů Evropské unie je modernizace pravidel na poli autorského práva tak, aby všichni občané a účastníci jednotného trhu mohli využívat příležitostí, které moderní technologie a zejména internet, nabízí. Na jaře loňského roku vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (dále jen „Směrnice“).

Současná situace koronavirové pandemie nás přirozeně přiměla zamyslet se mimo jiné nad otázkou, zdali jako společnost stojíme na hranici rapidního vzestupu v užívání umělé inteligence (AI), a to zejména pokud jde o její využití při výkonu práce. Události posledních měsíců ukázaly, že i díky zavedeným krizovým opatřením v souvislosti se šířením koronaviru se AI velmi rychle včlenila do každodenního života každého z nás.

Šíření pandemie koronaviru se citelně dotklo celé řady hospodářských odvětví. Mezi ta nejvýrazněji postižená patří také turismus a s ním spojená letecká doprava. Již několik aerolinek ohlásilo v důsledku pandemie bankrot, a tak není divu, že se cestovatelé obávají o své peníze investované ať již do zrušených či teprve plánovaných cest. Kdy máte nárok na vrácení peněz? A může vám aerolinka bez dalšího vystavit tzv. voucher?