Jednotný evropský patent – kvůli Německu se sen nesplní
Kvůli dvěma novým ústavním stížnostem u německého Spolkového Ústavního soudu byla odložena implementace jednotného evropského patentu. Sen vynálezců se nekoná.
Implementace jednotného evropského patentu, který by měl podle Evropské komise snížit náklady vynálezců při podání žádosti o patent až o 32 000 EUR, byla opět odložena kvůli dvěma novým ústavním stížnostem podaným u německého Spolkového Ústavního soudu. Soud následně požádal německého prezidenta, aby před podpisem zákona požadovaného k implementaci počkal, dokud nerozhodne.
Sen všech vynálezců se zatím neplní. Zavedení jednotného evropského patentu se opět odkládá poté, co německý prezident vyhověl žádosti německého Spolkového Ústavního soudu počkat s podpisem potřebného zákona pro implementaci jednotného patentu do té doby, než soud rozhodne o dvou ústavních stížnostech.
Jednotné patenty umožňují přihlašovatelům patentů získat celoevropskou patentovou ochranu (nebo přesně řečeno patentovou ochranu v těch členských státech, které ratifikovaly odpovídající úmluvu), a to podáním jediné přihlášky k Evropskému patentovému úřadu. Pro přihlašovatele patentů bude tedy proces přihlášky podstatně jednodušší a levnější. Podle Evropské komise mohou žadatelé o patent v rámci nového systému ušetřit až 32 000 EUR za jeden patent.
Jednotný patentový systém je však podmíněn zřízením tzv. Jednotného Patentového Soudu, který bude mít pravomoc nad jednotnými patenty i tradičními evropskými patenty.
Přestože nařízení EU pro vytvoření jednotného patentového systému vstoupila v platnost již v roce 2013, nebudou platit před tím, než vstoupí v platnost Úmluva o Jednotném Patentovém Soudu. Podmínkou pro to je však její ratifikace těmi třemi členskými státy, které v roce 2012 získaly nejvíce platných evropských patentů, což právě zahrnuje i Německo.
V roce 2017 byl příslušný zákon německým parlamentem jednomyslně přijat, ale ne s požadovanou dvoutřetinovou většinou. V důsledku toho byl zákon Spolkovým Ústavním soudem prohlášen za neplatný.
Na konci loňského roku přijal německý parlament zákon znovu se stejným zněním. Před podpisem zákona prezidentem však byly těsně před koncem roku podány k německému Spolkovému Ústavnímu soudu dvě nové ústavní stížnosti (sp. zn. 2 BvR 2216/20 a 2 BvR 2217/20), načež německý prezident na žádost Spolkového Ústavního soudu podpis zákona odložil. Kdy bude Spolkový Ústavní soud o ústavních stížnostech rozhodovat, zatím není jasné.
Podle Evropské komise bylo původně zamýšleno, aby byl nový patentový systém spuštěn od roku 2022. Toto datum je nyní sporné. Jednotný patentový soud (EPG) bude mít sídlo v Lucemburku.
Zdroj: bnt journal
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.
