Zelená dohoda pro Evropu: Stavitelství v centru pozornosti
Zelená dohoda EU, představená v prosinci 2019, má za cíl dekarbonizovat evropskou politiku a splnit tak klimatické cíle. Velký prostor pro efektivní dekarbonizaci byl identifikován v sektoru stavitelství. Jedná se o značné množství uhlíku “vtěleného” do stavebních materiálů - proto je kladen velký důraz na jejich recyklaci.
Zaměření na stavitelství dále odráží fakt, že dlouhý životní cyklus staveb na dlouho dopředu předurčuje spotřebu energií a tedy emise CO2, zejména vytápěním a chlazením.
Zaměřeno na udržitelnost
V připravovaném rozpočtu Evropské unie pro období 2021-2027 bude bezesporu velký důraz kladen na financování takových opatření, která učiní evropské státy odolnější vůči klimatické změně, a která budou investicemi do udržitelnější budoucnosti. Explicitně se Zelená dohoda chce vyhnout ustrnutí v neudržitelných praktikách. Jejím cílem je snížit emise CO2 do roku 2050 o 50-55%. Pro stavitelství a rozvoj měst to znamená přenastavení směrem k udržitelnému využívání zdrojů, recyklaci, ochraně ekosystémů, a opatřením pro ochranu lidského zdraví.
Vlna renovací
Východisko vidí Zelená dohoda především v renovaci budov. Povzbudil by se tak celý obor stavitelství, a zároveň s nižšími účty za energie by se snížila energetická chudoba. Veřejné instituce tak budou mít díky úsporám energie peníze na své sociální programy. Plán, který chce Evropská komise více rozpracovat ještě letos, má zahrnovat i opravy škol a nemocnic. Konkrétně pro školní infrastrukturu chce Komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou poskytnout prostředky ve výši tří miliard EUR již v roce 2020. Součástí plánu jsou i inovativní řešení v oblasti financování rekonstrukcí, a nástroje pro rekonstrukce nájemních nemovitostí, a nemovitostí s mnoha vlastníky.
Klíčová slova: ekosystémy a biodiverzita
Kromě zaměření na chráněná území se počítá i s ozeleněním měst a zvýšením biodiverzity v urbánních oblastech. Komise počítá s navržením plánu na přírodní obnovu a poskytnutím financí na jeho realizaci. Za zvláště důležité považuje Komise obnovu přirozených funkcí podzemní a povrchové vody. Lze tedy předpokládat, že Komise bude díky připravovanému souboru udržitelných aktivit při alokování finančních prostředků upřednostňovat opatření modré a zelené infrastruktury ve městech.
Peníze na inovace
Zelená dohoda pro Evropu počítá se systémem hodnocení investic podle jejich udržitelnosti. Hodnocení by se mělo stát vodítkem pro soukromé investory, ale bude i kritériem pro financování ze strany EU. Počítá se s vytvořením poradenského systému, který zajistí přísun vhodných projektů splňujících kritéria udržitelnosti, respektive přispívajících k plnění cílů Zelené dohody. Dotační program Horizon Europe bude nejméně 35% prostředků směřovat na řešení klima problémů relevantních pro implementaci Zelené dohody, a to včetně výzkumu a inovací v zastavěném území.
Katalog udržitelného stavitelství
Frank Bold Advokáti jdou záměru Zelené dohody pro Evropu v oblasti stavitelství naproti, a pracují na projektu, jehož výstupem bude katalog opatření v oblasti modré a zelené infrastruktury, zeleně ve městech a opatření na úrovni jednotlivých budov, která přispívají k větší udržitelnosti výstavby. Zároveň vedou k větší hodnotě zastavěného území pro obyvatele města. Naši právníci mají unikátní know how v oblasti územních plánů, zásad pro výstavbu, developerských smluv, a dalších nástrojích, jak uvést tato opatření do praxe v územně plánovacích procesech a při jednání s developery a stavebníky.
Další články
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
