Zelená dohoda pro Evropu: Stavitelství v centru pozornosti
Zelená dohoda EU, představená v prosinci 2019, má za cíl dekarbonizovat evropskou politiku a splnit tak klimatické cíle. Velký prostor pro efektivní dekarbonizaci byl identifikován v sektoru stavitelství. Jedná se o značné množství uhlíku “vtěleného” do stavebních materiálů - proto je kladen velký důraz na jejich recyklaci.
Zaměření na stavitelství dále odráží fakt, že dlouhý životní cyklus staveb na dlouho dopředu předurčuje spotřebu energií a tedy emise CO2, zejména vytápěním a chlazením.
Zaměřeno na udržitelnost
V připravovaném rozpočtu Evropské unie pro období 2021-2027 bude bezesporu velký důraz kladen na financování takových opatření, která učiní evropské státy odolnější vůči klimatické změně, a která budou investicemi do udržitelnější budoucnosti. Explicitně se Zelená dohoda chce vyhnout ustrnutí v neudržitelných praktikách. Jejím cílem je snížit emise CO2 do roku 2050 o 50-55%. Pro stavitelství a rozvoj měst to znamená přenastavení směrem k udržitelnému využívání zdrojů, recyklaci, ochraně ekosystémů, a opatřením pro ochranu lidského zdraví.
Vlna renovací
Východisko vidí Zelená dohoda především v renovaci budov. Povzbudil by se tak celý obor stavitelství, a zároveň s nižšími účty za energie by se snížila energetická chudoba. Veřejné instituce tak budou mít díky úsporám energie peníze na své sociální programy. Plán, který chce Evropská komise více rozpracovat ještě letos, má zahrnovat i opravy škol a nemocnic. Konkrétně pro školní infrastrukturu chce Komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou poskytnout prostředky ve výši tří miliard EUR již v roce 2020. Součástí plánu jsou i inovativní řešení v oblasti financování rekonstrukcí, a nástroje pro rekonstrukce nájemních nemovitostí, a nemovitostí s mnoha vlastníky.
Klíčová slova: ekosystémy a biodiverzita
Kromě zaměření na chráněná území se počítá i s ozeleněním měst a zvýšením biodiverzity v urbánních oblastech. Komise počítá s navržením plánu na přírodní obnovu a poskytnutím financí na jeho realizaci. Za zvláště důležité považuje Komise obnovu přirozených funkcí podzemní a povrchové vody. Lze tedy předpokládat, že Komise bude díky připravovanému souboru udržitelných aktivit při alokování finančních prostředků upřednostňovat opatření modré a zelené infrastruktury ve městech.
Peníze na inovace
Zelená dohoda pro Evropu počítá se systémem hodnocení investic podle jejich udržitelnosti. Hodnocení by se mělo stát vodítkem pro soukromé investory, ale bude i kritériem pro financování ze strany EU. Počítá se s vytvořením poradenského systému, který zajistí přísun vhodných projektů splňujících kritéria udržitelnosti, respektive přispívajících k plnění cílů Zelené dohody. Dotační program Horizon Europe bude nejméně 35% prostředků směřovat na řešení klima problémů relevantních pro implementaci Zelené dohody, a to včetně výzkumu a inovací v zastavěném území.
Katalog udržitelného stavitelství
Frank Bold Advokáti jdou záměru Zelené dohody pro Evropu v oblasti stavitelství naproti, a pracují na projektu, jehož výstupem bude katalog opatření v oblasti modré a zelené infrastruktury, zeleně ve městech a opatření na úrovni jednotlivých budov, která přispívají k větší udržitelnosti výstavby. Zároveň vedou k větší hodnotě zastavěného území pro obyvatele města. Naši právníci mají unikátní know how v oblasti územních plánů, zásad pro výstavbu, developerských smluv, a dalších nástrojích, jak uvést tato opatření do praxe v územně plánovacích procesech a při jednání s developery a stavebníky.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




