Lhůta pro zavedení Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu je v polovině. Co úprava přinese v praxi?
Jedním z důležitých cílů Evropské unie je modernizace pravidel na poli autorského práva tak, aby všichni občané a účastníci jednotného trhu mohli využívat příležitostí, které moderní technologie a zejména internet, nabízí. Na jaře loňského roku vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (dále jen „Směrnice“).
Polovina lhůty pro transpozici směrnice již uplynula – členské státy EU musí směrnici zapracovat do příslušných právních předpisů nejpozději do 6. června 2021. Přijetí Směrnice předcházela vleklá diskuse a její text se od prvotního návrhu velmi změnil. Hlavní slovo ve vyjednávání měly v závěru velké platformy pro poskytování obsahu, nakladatelé a vydavatelé nebo ochranné organizace autorské. Co bude Směrnice v praxi znamenat, přibližujeme v tomto článku.
Online sdílení obsahu
Nejdiskutovanější článek 17 (dříve známý pod číslem 13) reguluje užití chráněného obsahu poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online, jako jsou služby YouTube, Instagram, Facebook, Vimeo. Stanovuje, že tyto velké platformy musí získat k autorským dílům – zejména hudbě, videím nebo třeba streamovaným hrám – které do jejich systému nahrají uživatelé, svolení k jejich dalšímu šíření. Tyto platformy se tak stávají odpovědnými za obsah, který uživatelé do jejich digitálního prostoru nahrají. Jsou proto nuceny učinit opatření, která je této odpovědnosti pokud možno zbaví. Tato úprava budí pozornost nejvíce navrhovaným užitím filtrů, které budou analyzovat obsah nahrávaný uživateli na stránky poskytovatelů a vyhodnocovat jej z hlediska možného porušení autorských práv.
Poskytovatelé mají prakticky dvě možnosti. Mohou získat oprávnění k užití nahrávaného obsahu. Směrnice však nevyžaduje, aby takové oprávnění bylo získáno přímo od nositele práv, v úvahu tedy přichází licencování v režimu rozšířené kolektivní správy. Nicméně i v takovém případě bude vzhledem k milionům uživatelů prakticky nemožné veškerá potřebná oprávnění získat. Proto se pravděpodobně velká část poskytovatelů uchýlí k další možnosti, tedy vynaložení úsilí ke splnění požadavků stanovených v odst. 4 čl. 17. Právě tato možnost vedla k vzrušeným debatám, že úprava nejen že povede k zavedení filtrování obsahu internetu, ale že je takové ustanovení v rozporu s právem EU, včetně Listiny základních práv Evropské unie.
Obavy z negativních dopadů
Ačkoliv se sám čl. 17 snaží vyloučit některé potenciální negativní dopady, obavy z jeho implementace přetrvávají. Filtry blokující obsah totiž pravděpodobně způsobí nadměrnou blokaci zveřejnění uživatelského obsahu, zkomplikují sdílení obsahu, který spadá pod autorskoprávní výjimky a mohou omezit některé ze základních lidských svobod. Jedinými výjimkami, na které úprava nahrávání obsahu nedopadne, jsou online encyklopedie (Wikipedia) nebo např. softwarové platformy s otevřeným zdrojovým kódem (GitHub).
Prozatím zřejmě jediným fungujícím systémem, který funguje na principu filtrování obsahu, je služba ContentID provozovaná YouTube. Ani tento systém však nefunguje bezvadně, projevují se v něm výše zmíněné problémy, protože nedokáže rozlišit užití na základě výjimek a omezení autorského práva (např. parodická výjimka), nebo užití v rámci tzv. umělecké licence. Toto jsou případy, kdy uživatel skutečně může užít dílo někoho jiného bez jeho souhlasu, nicméně technické metody filtrace nejsou schopné takové užití rozpoznat. Aby to bylo možné, museli bychom požadovat, aby příslušným filtrační systém rozeznal satiru – což může být obtížný úkol i pro člověka.
Praktické dopady Směrnice
Praktickým dopadem této úpravy je riziko omezování šíření kultury obecně, limitace uměleckého vyjádření, které bude muset procházet filtračním a prověřovacím procesem, a nejasná budoucnost streamingu. V případě streamování (zejm. oblíbený streaming počítačových her) rovněž dochází k sdělování díla veřejnosti, tedy užití díla, které v případě absence souhlasu porušuje práva autora. Rovněž v tomto případě bude mít poskytovatel streamovací služby (Youtube, Twitch) povinnost opatřit si práva k streamovanému obsahu, případně výrazně limitovat možnost streamingu, což by hráče a příznivce počítačových her jistě nepotěšilo.
Problémem může být nová úprava i pro poskytovatele služeb pro sdílení online. Zejména v případě menších poskytovatelů služeb může dojít k tomu, že nebudou schopni zajistit buď potřebná autorská práva k obsahu, nebo filtraci zveřejňovaného obsahu.
V případě, že potřebujete ošetřit přenos a sdílení autorských děl na internetu nebo vytváříte autorská díla, které využívají výjimek a omezení autorského práva na internetu a potřebujete poradit, jak můžete postupovat a na co se připravit v souladu s nastupující právní úpravou, obraťte se na nás.
Další články
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?



