Články s tagem: evropské právo

Evropský soudní dvůr se v rozsudku C-249/17 Ryanair zabýval sporem týkajícím se odpočtu daně z přidané hodnoty zaplaceného na vstupu ve vztahu k výdajům vynaloženým za účelem uskutečňování budoucích příjmů, kterých v konečném důsledku nebylo dosaženo.

Tento článek navazuje na předchozí díl, který dokumentoval některé problémy, s nimiž jsme se setkali při implementaci Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 2016/679, známého jako Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli „GDPR“ (dále jako „Nařízení“). V tomto díle se podíváme na postavení poskytovatelů služeb uživatelské podpory software jakožto zpracovatelů osobních údajů.

Přes španělský dolar, zlatý standard, britskou libru, americký dolar až po naše soukromí. Doba digitálního kapitalismu přinesla nové univerzální platidlo, které však není zaměnitelným prostředkem, který se nachází v našich peněženkách, případně na našich účtech, ale je jedinečnou hodnotou, která pramení v naší osobnosti a projevech naší osobní povahy. V dnešní době produkují správně vyhodnocené údaje kapitál, a proto se naše osobní údaje a soukromí stávají novodobou univerzální měnou.

Profesor Arsène Verny (60) je mezinárodně uznávanou kapacitou v oblasti evropského i mezinárodního práva. Devět let působil jako hlavní právní poradce Evropské komise v harmonizačních otázkách. V době přijímání České republiky do Evropské unie zodpovídal za zajištění souladu českého práva s právem evropským. Ze stejné pozice se zabýval rovněž slovenským, maďarským, estonským a chorvatským právem.

Evropský soud pro lidská práva za svou existenci průběžně budoval judikaturu k určení, že čl. 8 Úmluvy poskytuje právo přístupu k informacím pro osoby, které byly ohroženy zdravotními riziky, způsobenými průmyslovým znečištěním prostředí. Případ Vilnes a ostatní proti Norsku, stížnost č. 52806/09 a 22703/10 ze dne 5. 12. 2013, rozšířil dosavadní přístup ve třech směrech.

Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie je počátkem několikaletého vyjednávání a změn. Nejen o právních důsledcích brexitu a vyjednávacích pozicích EU a Británie, ale i o budoucí roli evropské judikatury v britském právním systému jsme si promluvili s prof. JUDr. PhDr. Michalem Tomáškem, DrSc., vedoucím Katedry evropského práva na Právnické fakultě UK v Praze.

Nový rok 2016 přinesl mimo jiných legislativních počinů také novinky v ochraně spotřebitelů a v možnostech vymáhání spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR připravilo novelu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele („zákon o ochraně spotřebitele“).

Osobní údaje vždy patřily mezi cenné zboží, jejich hodnota se však mnohonásobně zvýšila s rozvojem digitalizace. Dalo by se proto předpokládat, že ruku v ruce se s tímto rozvojem zvýší i právní ochrana, která by zamezila či alespoň omezila jejich zneužití. Bohužel ne vždy se to daří.

Soutěžní právo není oblast, se kterou by se každý právní praktik setkával dennodenně. Proto je ambicí tohoto příspěvku jednak na začátek vymezit, co vlastně soutěžní právo je, co reguluje (část II.), za druhé připomenout, že soutěžní právo je možné vymáhat nejenom přes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) či jiné soutěžní úřady, ale také soukromoprávními prostředky (část III.), což není příliš známé a využívané. Za třetí je jeho cílem upozornit na poslední významnou událost v této oblasti (část VI.), kterou je nová unijní směrnice týkající se soukromoprávního prosazování soutěžního práva. Tu mají členské státy včetně České republiky povinnost implementovat do svého právního řádu ke konci příštího roku.

JUDr. Jiří Valdhans, Ph.D., proděkan pro zahraniční a vnější vztahy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, přijal pozvání do pořadu Právo o páté, kde se mimo jiné vyjádřil k postavení asociace FIFA a k možnému rozporu jejích aktivit s unijním právem.

Postavení spotřebitelů bylo mnohdy v nerovnováze k postavení společností produkty nabízející, jejich situace musí být tedy kompenzována zvýšenou ochranou spotřebitelů v případě potíží a před nekalými praktikami prodejců. Tato nerovnost platí zvlášť v případě vztahů cestující versus dopravce.

Při příležitosti desátého výročí přistoupení ČR k EU se 23. května 2014 uskutečnila konference České společnosti pro evropské a srovnávací právo a Ministerstva zahraničních věcí ČR, které hledala odpověď na otázku „Existuje europeizace?“

Common Law Society Vás zve na mezinárodní letní školu „EU Law: The Four Freedoms, A View from a Mountain“, která se uskuteční od 6. do 20. července 2014 na Patejdlově boudě ve Špindlerově mlýně.

Česká republika letos slaví deset let od přistoupení k Evropské unii. Česká společnost pro evropské a srovnávací právo a Ministerstvo zahraničních věcí ČR při této příležitosti pořádají konferenci na téma "České právo 10 let po přistoupení k EU: Existuje europeizace?", která se koná 23. května 2014.

Soudní dvůr se v březnových rozsudcích Siragusa (C-206/13) a Marcos (C‑265/13) znovu zabýval výkladem čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv EU (dále jen „Listina“), který upravuje mimo jiné působnost Listiny na akty členských států. Soudní dvůr staronově vymezil soubor podmínek, jejichž splnění představuje dostatečné spojení mezi unijním a vnitrostátním právem, jež je nutné pro aplikaci Listiny.

Monster procesy, kde se spotřebitelé domáhají svých práv hromadnou žalobou, mají svoji tradici zejména ve Spojených státech. Na úrovni Evropské unii se právní základ hromadných žalob spotřebitelů podaných proti obchodníkům připravuje již dlouhá léta. Tento článek má za cíl nastínit současný právní vývoj a budoucí vyhlídky evropské hromadné žaloby.