Dopady zákona o evidenci skutečných majitelů na svěřenské fondy
Vláda ČR schválila 1. června 2020 návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ZESM“), který byl dne 20. října 2020 spolu s pozměňovacími návrhy předán do závěrečného kola schvalování Poslaneckou sněmovnou. Česká republika tímto učinila první krok k transpozici tzv. 5. AML směrnice [1].
Současná česká právní úprava problematiky skutečného majitele je nejednotná a koncepčně roztříštěná do několika právních předpisů. Právní úpravu nalezneme jednak v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AMLZ“), který v § 4 odst. 4 definuje pojem skutečného majitele, a dále také v části páté zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZVR“).
Stávající právní úprava skutečného majitele již od své účinnosti nedostatečně implementovala příslušné předpisy Evropské unie. Docházelo tak k rozdílným výkladům pojmu skutečného majitele ve vztahu k možnosti vykonávat rozhodující vliv. Nedostatky se projevovaly zejména při identifikaci skutečného majitele široce rozvětvených vlastnických struktur, v rámci nichž je rozhodující vliv uplatňován ze strany zahraniční entity. Stávající úprava zároveň postrádala jakoukoli formu sankce, jejíž absence činila právní úpravu zcela bezzubou.
Připravovaný ZESM tak obsahuje preciznější vymezení pojmu „skutečný majitel“, jež bude pro případné užití v dalších právních předpisech lépe uchopitelný.
Nová právní úprava ZESM si klade za cíl zejména:
- vymezit pojem skutečného majitele;
- stanovit rámec práv a povinností při zjišťování a evidenci skutečného majitele;
- upravit proces zápisu údajů o skutečném majiteli, tj. zápis v řízení prostřednictvím soudu nebo prostřednictvím notáře;
- umožnit automatický průpis některých údajů z veřejných rejstříků;
- zjednodušit způsob přístupu k údajům v evidenci skutečných majitelů;
- vyřešit nesprávnost a chybovost údajů v evidenci skutečných majitelů;
- stanovit sankce za porušení povinností spojených s evidencí skutečných majitelů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
