Nový zákon o prověřování zahraničních investic a jeho dopady na investice do nemovitostí
Podle návrhu zákona může stát prostřednictvím svých orgánů kontrolovat investice, které v ČR realizují osoby pocházejících ze států mimo Evropskou unii. Stát může ovlivnit podobu rizikových investic a v krajním případě investice zakázat nebo zpětně zrušit.
V návaznosti na nařízení EU, předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona o prověřování zahraničních investic. Ten upravuje povinnosti týkající se prověřování některých zahraničních investic, a to z důvodu ochrany bezpečnosti ČR a vnitřního či veřejného pořádku.
Předmětem prověřování budou investice prováděné tzv. zahraničními investory, tedy fyzickými osobami s občanstvím jiného než členského státu EU, právnickými osobami se sídlem mimo členské státy EU či osobami, které jsou výše uvedenými osobami ovládány. Tyto investice se dále musí týkat zákonem vymezených oblastí, konkrétně výroby, výzkumu nebo vývoje vojenského materiálu, provozování prvků kritické infrastruktury, správy informačních systémů kritické informační infrastruktury a vývoje či výroby tzv. zboží dvojího užití (tj. zboží, které lze použít jak pro civilní, tak i vojenské účely).
Z pohledu investic do nemovitostí je významná především kategorie tzv. prvků kritické infrastruktury. Ty jsou definovány zákonem č. 240/2000 Sb., krizový zákon, jako stavby, zařízení, prostředky nebo veřejné infrastruktury určené podle průřezových a odvětvových kriterií. Tato kritéria jsou specifikována nařízením vlády č. 432/2010 Sb. a řadí se sem prvky související s energetikou (elektřinou, zemním plynem, ropou a teplem), vodním hospodářstvím (nenahraditelné zdroje vody, úpravny vody, vodní díla), potravinářstvím a zemědělstvím, zdravotnictvím (nově se sem řadí i výroba léčiv), dopravou či například komunikačními systémy.
Dá se tedy shrnout, že zákon o prověřování zahraničních investic by měl investice do nemovitostí zasáhnout pouze okrajově, a to v případě investic do velmi specifických nemovitostí, jako jsou elektrárny, velká vodní díla, energetická infrastruktura, atp. V případě nejistoty, zda se jedná o investici podléhající prověřování, je možné obrátit se na Ministerstvo průmyslu a obchodu s návrhem na konzultaci. V rámci ní se pak příslušné státní orgány vyjádří, zda považují za důvodné řízení o prověření zahraniční investice zahájit.
zdroj: bnt journal
Zdroj:
Vládní návrh zákona o hromadném řízení
https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=775&CT1=0
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



