Procesní právo

Zdražení služeb, které od února zavedla Česká pošta, bude mít dopad i na exekuce. Řízení se prodraží, což bude znamenat další zátěž pro dlužníky.

Je-li na soudcovské práci něco skutečně zajímavého, pak to rozhodně není vyměřování soudních poplatků, odstraňování vad žaloby či snad dokonce vyplňování statistických listů (ano, i takovýmto „vznešeným“ činnostem se někteří čeští soudci ještě dnes věnují). Soudce je od slova soudit (nebo naopak – ale to není podstatné), takže nelze považovat za středobod soudcovské práce ani přípravu jednání, sepisování rozhodnutí, práci s judikaturou, ale činnost, kterou za soudce nemůže nikdo odpracovat – a tou je vlastní souzení v jednací síni, tedy především dokazování (provádění důkazů).

Třetí část vícedílné série pojednání o vztahu exekučního a insolvenčního řízení se týká problematiky nákladů exekuce a jejich uplatňování v rámci insolvenčního řízení za situace, kdy v dosavadním průběhu exekuce soudní exekutor nevymohl žádné plnění.

V novém roce se opět mění výše nezabavitelných částek při provádění srážek ze mzdy. Vláda zvýšila srážku, kterou je možné provést ve prospěch věřitele. Znamená to úpravu pravidel, jimiž se řídí mzdové účetní při výpočtu a odvodu správných výší srážek u zaměstnanců, jimž vyplácejí mzdu.

V měsíci listopadu mě z judikatorních novinek zaujala na internetu zpráva o rozhodnutí Ústavního soudu, který částečně vyhověl stížnosti ženy soudící se sedm let o náhradu nákladů na svoji výživu po smrti manžela.

V rámci tohoto článku se zabýváme problematikou exekucí obcí, resp. měst, tedy samosprávných celků, a to ze dvou pozic. První je daleko častější, tzn. obec v pozici věřitele oprávněného v exekuci - tou jsme se zabývali již v první části článku. Druhá pozice je samozřejmě opačná, což se také někdy stává – obec se ocitne na druhé straně barikády, je v pozici dlužníka, proti kterému je vedena exekuce. A o tom již dnes.

V rámci tohoto článku se budeme zabývat problematikou exekucí obcí, resp. měst, tedy samosprávných celků, a to ze dvou pozic. První je daleko častější, tzn. obec v pozici věřitele oprávněného v exekuci. Druhá pozice je samozřejmě opačná, což se také někdy stává – obec se ocitne na druhé straně barikády, je v pozici dlužníka, proti kterému je vedena exekuce.

Nadměrná zadluženost může pro obce znamenat řadu problémů. Začátkem července vláda ČR schválila závěry Analýzy řešení platební neschopnosti samosprávných celků. Tato analýza se zabývá možnými řešeními.

V praxi dochází relativně často k situacím, kdy není zcela zřejmý rozsah aktiv dědictví. Ani zák.č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád ve znění platném do 31. prosince 2013, dále jen „o.s.ř.“), ani zák.č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „zzřs“, platný od 1. ledna 2014) neupravuje postup, kterým by byla spornost aktiv odstraněna.

Ve Sněmovně čeká na své první čtení návrh týkající společného jmění manželů. Rozsah společného jmění manželů je v exekučním řízení podle stávající právní úpravy absolutně respektován.

Nálezem ze dne 7. října 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, rozhodl Ústavní soud o návrhu Okresního soudu v Chrudimi na zrušení ustanovení § 137 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Ačkoli samotný návrh byl zamítnut, Ústavní soud ve výroku II. vymezil ústavně konformní výklad dotčeného ustanovení, totiž že zásadu rovnosti účastníků řízení naplňuje přiznání paušální náhrady coby náhrady hotových výdajů i účastníkovi řízení, který není zastoupen advokátem.

O potřebě nového řádu, tedy nového civilně-procesního kodexu, jsem psal již v červnu tohoto roku. Nyní se k tématu vracím, neboť se v poslední době staly jisté události, o něž bych se chtěl s čtenáři Právního prostoru podělit. Především se v Brně, „na půdě“ Nejvyššího soudu, konala dne 16. 9. 2014 první schůzka rekodifikační komise pro civilní právo procesní, jejímž nelehkým úkolem je vytvořit nový řád (soudní).

S rostoucím počtem exekucí prováděných prodejem nemovitých věcí povinných podle zákona č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ“), resp. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), roste i počet věřitelů, kteří přihlašují své pohledávky za povinnými.[1] Pro tyto věřitele stanovuje OSŘ ve svém ustanovení § 337c sedm skupin,[2] v rámci nichž dochází k postupnému uspokojování z výtěžku dražby provedené prodejem nemovitých věcí povinného.

Dne 22. 9. 2014 schválila vláda návrh novely zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, který mimo jiné přináší nemalé změny v oblasti výkonu rozhodnutí vedeném na společné jmění manželů.

Ačkoliv od roku 2011 klesá počet exekucí a loni jich soudy v České republice nařídily již „jen“ 714 tisíc, lidé proti tomuto způsobu vymáhání pohledávek uplatňují stále velké množství stížností. Jejich prověřováním se na Ministerstvu spravedlnosti zabývá odbor státního dohledu.

Článek je zaměřen na velmi aktuální a důležitou problematiku exekuce majetku náležejícího do společného jmění manželů. Zejména vymezuje, kdy a za jakých podmínek se účastníkem exekučního řízení stává také manžel povinného a které majetkové hodnoty lze v rámci exekučního řízení postihovat. Rovněž zkoumá dopad provedených novel na exekuci majetku ve společném jmění manželů. Text se dále dotýká případů cílené úpravy rozsahu společného jmění manželů za účelem znemožnění vymožení pohledávky oprávněného.

Problematice souběhu exekuce a insolvenčního řízení se autor již jednou věnoval, a to na stránkách Komorních listů. Zákonem č. 294/2013 Sb. (dále jen „revizní novela“) však došlo k rozsáhlým změnám právní úpravy insolvenčního řízení. Vzhledem k nastalým změnám pozbyl předchozí článek částečně na aktuálnosti, proto se autor rozhodl k tomuto tématu vrátit. Jedním z cílů revizní novely bylo právě vyjasnění vztahu insolvenčního řízení a exekuce.

Dovolte mi pokračovat v započaté minisérii článků týkajících se vztahu exekučního a insolvenčního řízení, kterou jsem otevřel v minulém vydání Komorních listů. Jedním z cílů novelizace zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“ či „insolvenční zákon“), provedené zák. č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncepční novela“), bylo dle důvodové zprávy ke koncepční novele postavit najisto vztah exekučního a insolvenčního řízení, respektive jednoznačně vymezit postavení obou řízení zejména v případě jejich souběhu (či střetu).[1]

Obecná zásada, podle které soud nesmí znovu projednávat a rozhodovat spor, ve kterém existuje již předchozí pravomocné soudní rozhodnutí, je vlastní asi všem právním řádům na světě. Studenti právnických fakult se s ní seznamují už v prvních semestrech studia, určité povědomí o ní má i široká veřejnost.

V rámci svého příspěvku se budu věnovat rekodifikaci na Slovensku a musím hned na začátek říci, že nesouhlasím úplně s tvrzením, že na tom nejsou tak jako my. Je sice pravda, že nemají nový občanský zákoník, ale mají paragrafované znění nového občanského súdneho poriadku. Jsou na tom vlastně přesně opačně, než my. Přiznám se, že se těším, až se dostanu k pojednání o tom, kolik právních předpisů v oblasti civilního procesu se na Slovensku chystá.

Osvojení patří mezi instituty, jehož obsah nový civilní kodex a na něj navazující zákon o zvláštních řízeních soudních zásadním způsobem pozměnily. Cílem následujícího článku je kritické vyhodnocení té části normativní úpravy osvojení, která se týká osvojení zletilého. Článek se zaměřuje na procesní aspekty osvojení zletilého, které pokládám za problematické.

Zaplatila řemeslníkům zálohu a už je nikdy neviděla. Tak dopadla paní M. P. z Prahy. Jak se bránit v situacích, kdy živnostník inkasuje zálohu, ale práce neprovede?

Bulletin Advokacie online: Při výkonu advokátní praxe se lze v poslední době často setkat se situací, kdy dochází buď k zamítnutí návrhu na nařízení exekuce, nebo k zastavení probíhajícího exekučního řízení z důvodu tvrzené neplatnosti rozhodčí doložky pro vadu spočívající v nedostatečném určení rozhodce ad hoc, resp. způsobu jeho určení.

JUDr. Martin Svatoš, Ph.D. je přední český mediátor a rozhodce. O mediacích, arbitrážích a vyjednávání přednáší na univerzitách v Itálii, Francii a Guadeloupe. V minulosti pracoval na Mezinárodní obchodní komoře v Paříži a na Camera Arbitrale v Miláně. Absolvoval právnickou fakultu pařížské Sorbonny a pražské Univerzity Karlovy, studoval také na Cornell Law School. Dnes působí jako mediátor a rozhodce, od října bude učit na Právnické fakultě UK v Praze.

David Koncz je prezidentem Exekutorské komory České republiky od ledna letošního roku, profesi soudního exekutora vykonává v Chebu od prosince 2002. Ve vedení Exekutorské komory ČR je již od roku 2009, nejprve jako člen prezidia, od dubna 2012 coby viceprezident. Vyzkoušel si také advokacii. Vystudoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni.