Procesní právo

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) byl v roce 2015 novelizován hned několikrát. Za jednu ze zásadních změn považuji vsunutí třetího odstavce do § 151 o.s.ř. novelou provedenou zákonem č. 139/2015 Sb., která vešla v účinnost dne 1. července 2015. Ten nově ukládá, že účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen, náleží náhrada nákladů řízení v podobě režijního paušálu podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif nebo AT). Toto nové ustanovení odráží obsah plenárního nálezu Ústavního soudu ze dne 7. října 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13.

Rozhodčí řízení neboli arbitráž nadále zůstává velmi oblíbeným prostředkem pro řešení sporů mezi podnikateli. Zvlášť populární je pak při řešení obchodních sporů s mezinárodním prvkem. Abyste se ale mohli správně rozhodnout, jestli dáte při řešení sporu této alternativě přednost před soudem, je třeba zvážit všechna pro a proti.

Přední český mediátor a rozhodce JUDr. Martin Svatoš, Ph.D., není pravidelným čtenářům našeho portálu neznámý. V červenci roku 2014 jste si mohli přečíst rozhovor o alternativních způsobech řešení sporů a na podzim vyšel několikadílný seriál o mediaci. Martin Svatoš letos vystoupí i na kongresu Právní prostor, kde se bude věnovat efektivnímu řešení obchodních sporů.

I přes zavedení „informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele“ přinesla novela zákona o ochraně spotřebitele (č. 378/2015 Sb.) ve vztahu ke spotřebiteli velký pokrok v podobě alternativního řešení spotřebitelských sporů.

„To, že se stane v jednotlivém případě chyba, ještě neznamená, že zde máme insolvenční mafii,“ říká advokát a insolvenční správce s pětadvacetiletou praxí JUDr. Michal Žižlavský. Ministerstvo spravedlnosti se podle jeho názoru ve složité agendě insolvencí teprve začíná orientovat a je otázkou, co v rámci proklamovaného boje proti insolvenční mafii do konce volebního období prosadí.

V rámci nové úpravy rodinného práva, účinné od 1. 1. 2014, došlo ke sjednocení podmínek zásahu vertikálního (ve vztahu mezi státem a občanem) i horizontálního (ve vztahu mezi občany), který je veden do vzájemného práva dítěte a rodiče na výchovu a péči předběžným opatřením. Tato klíčová změna ale zůstává v praxi opomíjena.

JUDr. Hana Lenghartová se po více než dvaceti letech v advokacii stala také mediátorkou, a dle vlastních slov díky množství mediací již původní profesi odsunula na vedlejší kolej. Jak je však patrné z referencí spokojených účastníků a jejich právních zástupců, dělá svou současnou práci Hana Lenghartová výborně, a je zářným důkazem toho, že tento alternativní způsob řešení sporů může být skutečně rychlým a efektivním prostředkem dosažení dohody, a to dokonce při zachování či obnovení vztahů mezi stranami sporu.

Dne 1. září 2015 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu a exekučního řádu provedená zákonem č. 164/2015 Sb. Jak už je zvykem posledních novelizací proces­ních předpisů na úseku exekučního práva, i tato novela přines­la více výhod povinným než oprávněným.

Od 1. 1. 2014 platí v ČR nová úprava rodinného práva, která měla kromě jiného za cíl implementovat mezinárodní dohody, zejména Úmluvu o právech dítěte (ÚPD) a Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ÚLP) do podústavních norem.

Nový rok 2016 přinesl mimo jiných legislativních počinů také novinky v ochraně spotřebitelů a v možnostech vymáhání spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR připravilo novelu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele („zákon o ochraně spotřebitele“).

V případě vzájemného vztahu mezi dědickým řízením a exe­kučním řízením dochází na rozdíl od insolvenčního řízení k různým konstelacím. Zároveň však platí, že stejně jako ve vztahu k insolvenčnímu řízení narážíme v případě nákladů a odměny soudního exekutora na stejná základní témata, jako je povaha nákladů a odměny soudního exekutora a okamžik vzniku nároku soudního exekutora na jejich výplatu.

V souvislosti s omezováním pravomocí soudních exekutorů při vymáhání exekučních titulů a klesající výtěžnosti exekucí se v rámci stavu hledají i potenciálně nové formy činnosti, jež by mohl soudní exekutor do budoucna dále vykonávat.[1] Soudní exekutoři v České republice mohou provádět kromě nuceného vymáhání exekučních titulů i tzv. další činnost, jejíž rozsah je v zákoně č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exe­kuční činnosti, v platném znění (dále jen „EŘ“) taxativně vyme­zen.

Mimo exekuční činnosti definované v ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ‟), provádí soudní exekutor také další činnost, která je upravena v ustanoveních § 74–86 EŘ. Výčtem se jedná o právní pomoc a sepisování listin – 74 EŘ, úschovy – 75 EŘ, činnost na základě pověření soudem a dobrovolnou dražbu – 76 EŘ, zajiš­tění a správa majetku v trestním řízení – 76a EŘ a sepisování exekutorských zápisů osvědčujících děje a stavy věcí – 77–86 EŘ. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva byl novelou exekučního řádu zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění ně­které zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, s účinností od 1. 1. 2014 rozšířen okruh dalších činností exekutora o instrument oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání – 76d – 76g EŘ.

Středem zájmu turbulentních diskusí ohledně dalšího vývoje v exekucích se v současné době stala otázka zavedení místní působnosti exekutorů, tzv. teritoriality. Na misky vah v diskusích odborné veřejnosti jsou stavěny pojmy teritorialita na jedné straně a na druhé straně tzv. "volný trh". Diskuse však povětšinou přinášejí pouze rozbor toho, co by přineslo zavedení teritoriality, nijak se však již nezabývají tím, zda současná situace skutečně odpovídá uvedenému pojmu „volného trhu“.

Ačkoli se může zdát, že problematika platebního rozkazu byla již do jisté míry vyčerpána, přesto soudní praxe ukazuje, že i poměrně jednoduchý institut může vyvolat řadu zdánlivě nejasných či překvapivých otázek. Příkladem je situace, kdy je platební rozkaz doručen žalovanému dříve než žalobci.

Spolek českých právníků Všehrd pořádal dne 15. prosince 2015 přednášku členů Exekutorské komory. V rámci Cyklu právnických profesí to bylo již několikáté setkání s těmi nejpovolanějšími ve svém oboru, namátkou zmiňme workshop Komory daňových poradců či přednášku prezidentky Unie podnikových právníků. Pozvání přijali viceprezident Exekutorské komory JUDr. Vladimír Plášil a právník komory Mgr. et Mgr. Jiří Flam.

Ačkoli doposud soudy běžně rozhodovaly o povinnosti nezletilých platit neuhrazené regulační poplatky nemocnicím, Ústavní soud v nedávné době učinil této praxi zřejmě zadost, když za osobu, jež je plátcem regulačního poplatku, označil zákonného zástupce nezletilého.

Legislativní zbabělost a legislativní drzost - dvě hraniční polohy negativního stavu, kdy se buď dělají zákony, které vůbec nejsou potřeba, nebo se dělají zákony, které vlastně nikdo nechce. "Legislativa se stala nikoli výsledkem politického působení, ale prostředkem politického boje," říká v rozhovoru nejen o stavu české legislativy místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala.

Jedno ustanovení o jediné větě v posledních letech „hýbe“ českou justicí a jeho výklad je předmětem řady soudních rozhodnutí. Jde o § 30 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), které zní takto: „Nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.“

Počet exekuovaných osob v posledních letech sice klesá, ale rapidně stoupá počet osob s multiexekucemi. Patová situace je dlouhodobě neudržitelná, po efektivních možnostech řešení začarovaného kruhu volají nejen sami dlužníci, ale také exekutoři. O názory na nedostatečné legislativní nástroje, exekutorskou krizi a zneužívání insolvenčního řízení se s námi podělila Mgr. Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR.

Díky práci a péči přípravného týmu pod vedením PhDr. Lenky Holé, Ph.D., akreditované mediátorky a lektorky Asociace mediátorů ČR, a záštitě děkanky Právnické fakulty Olomoucké univerzity prof. JUDr. Milany Hrušákové, Csc., se již potřetí konala na půdě Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve dnech 21. a 22. listopadu mezinárodní vědecká konference MEDIACE 2015. Reflexe a výzvy.

Uveřejnění se dočkalo nové evropské nařízení o insolvenčním řízení, které bude účinné od poloviny roku 2017. Otázku, které soudy které členské země EU jsou příslušné k zahájení insolvenčního řízení, dosud řešilo evropské nařízení z roku 2000 – EU/1346/2000.

Další díl seriálu Úvod do mediace se zaměří na výhody a nevýhody mediace coby nástroje pro řešení obchodních sporů. Je všeobecně uznávaným faktem, že obchodní styk (a dvojnásob ten mezinárodní) je především o akceptování rizika, nikoliv o jeho eliminaci. Na druhou stranu je však úkolem efektivního managementu jakákoliv nebezpečí vyplývající z nejrůznějších obchodních transakcí a dalších vztahů minimalizovat. Nemálo mu v tom může asistovat právě mediace.

Tento článek pojednává o další novele zákonů upravujících činnost soudních exekutorů. Původní sněmovní tisk č. 181 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn jako zákon č. 164/2015 Sb. dne 1. července 2015 a přináší řadu změn, z nichž většina nabyla účinnosti dne 1. září 2015.

Tak jako během 18. a 19. století došlo k průmyslové revoluci, od devatenáctého století můžeme sledovat revoluci komunikační. Od opatrných začátků s prvním telefonem Alexandera Grahama Bella jsme se posunuli až do 21. století.