Vláda schválila návrh novely, kterým se mění výkon rozhodnutí u společného jmění manželů

Podle schváleného návrhu má dojít ke změně § 262a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“)[1], který ve větě druhé stanoví, že za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl rozhodnutím soudu nebo smlouvou změněn zákonný majetkový režim manželů. Návrh zcela ruší první větu ustanovení § 262a o. s. ř., neboť jeho znění bylo v rámci rekodifikace soukromého práva přesunuto do § 731 a § 732 občanského zákoníku. Stěžejní změnou je zápis listiny měnící zákonný majetkový režim manželů (dále jen „listina“)[2] do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu (dále jen „Seznam“), tedy veřejného seznamu, který je nově od 1. 1. 2014 veden Notářskou komorou České republiky. Pakliže totiž manželé (v případě změny zákonného režimu) nechají tuto listinu do Seznamu v souladu s § 721 občanského zákoníku zapsat, vychází soud při nařízení výkonu rozhodnutí právě z obsahu listiny. Tedy, soud rozhodne o nařízení výkonu rozhodnutí na majetek v rozsahu odpovídajícím společnému jmění manželů upravenému smlouvou nebo rozhodnutím soudu o manželském majetkovém režimu. Ustanovení § 262a odst. 2 o. s. ř. však zároveň stanoví, že soud z obsahu listiny obligatorně vychází pouze v případě, že jde o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po zápise této listiny do Seznamu nebo v případě, že jde o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu a oprávněný s tím zároveň vyslovil souhlas. Tato úprava samozřejmě směřuje zejména k ochraně zájmů osob oprávněných, avšak zároveň by měla přimět manžele, jejichž majetkový režim je odlišný od „klasické“ zákonné úpravy, aby tyto listiny do Seznamu nechali zaevidovat. Neboť podle § 262a odst. 3 lze v ostatních případech nařídit výkon rozhodnutí i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim změněn. Podle této úpravy by tedy soud, stejně jako podle dosavadního platného znění § 262a o. s. ř., ke změně manželského majetkového režimu nepřihlížel. Těmito „ostatními případy“ jsou myšleny právě zejména případy, kdy v Seznamu žádná listina evidována není nebo sice evidována je, ale závazek vznikl před zápisem této listiny do Seznamu a oprávněný nevyslovil se změnou režimu souhlas.[3]

Oproti platné úpravě v § 262a odst. 2, který novela ruší, počítá návrh pouze s možností postihu pohledávky z účtu manžela, a to v omezeném rozsahu. Podle důvodové zprávy „se jedná o snahu vyvážit ochranu manžela povinného, který si ani nemusí být vědom existence titulu pro výkon rozhodnutí.“ Na druhou stranu je potřeba poskytnout ochranu věřitelům, jejichž práva by mohla být, v případě nemožnosti postihu účtu manžela povinného, na kterém se nacházejí i prostředky spadající do společného jmění, zkrácena. Manžel povinného však může postupem podle navrhovaného § 262b odst. 2 o. s. ř. žádat zastavení výkonu rozhodnutí, pokud na účtu nejsou ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak spadaly do společného jmění manželů. Má však povinnost toto tvrzení dokázat, v opačném případě se v souladu s větou druhou tohoto ustanovení má za to, že peněžní prostředky na účtu manžela do společného jmění spadají. V tomto směru je nutné doplnit, že novelizovaná úprava § 58 odst. 2 exekučního řádu počítá se subsidiaritou postižení účtu manžela povinného ve vztahu k účtu povinného, a to v případě, že peněžní prostředky na účtu povinného k výkonu rozhodnutí nepostačují.

Neméně podstatným ustanovením je též § 262b odst. 1, jež má nahradit dosavadní ust. § 267 odst. 2 o. s. ř. Manžel povinného se podle něj může domáhat zastavení výkonu rozhodnutí v té části, v níž je výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští jiný právní předpis nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout vůbec. Návrh novely se tak přiklání k možnosti zastavení výkonu rozhodnutí oproti platné úpravě preferující excindační žalobu. Tento postup je zcela jistě záměrem, neboť by mohl vést k urychlení celého řízení, a to v porovnání s nemálo využívaným institutem vylučovací žaloby. Odraz tohoto ustanovení lze nalézt i v plánované novele § 55 odst. 1 exekučního řádu, podle níž exekutor návrh na zastavení exekuce do 7 dnů od jeho doručení postoupí společně s exekučním spisem exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Nezapomeňme však také na ustanovení § 732 občanského zákoníku, podle nějž může být společné jmění postiženo jen do výše, kterou by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno, a to za předpokladu, že dluh vznikl jen jednomu z manželů proti vůli druhého a ten nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozvěděl. I v tomto případě by manžel povinného postupoval cestou návrhu na částečné zastavení výkonu rozhodnutí, a to podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.

---

[1] viz § 42 exekučního řádu podle návrhu novely. Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Dostupné z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9HEJVMQO

[2] smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu

[3] důvodová zpráva k návrhu zákona, dostupná z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9HEJVMQO