V novém roce se mění výše nezabavitelných částek
V novém roce se opět mění výše nezabavitelných částek při provádění srážek ze mzdy. Vláda zvýšila srážku, kterou je možné provést ve prospěch věřitele. Znamená to úpravu pravidel, jimiž se řídí mzdové účetní při výpočtu a odvodu správných výší srážek u zaměstnanců, jimž vyplácejí mzdu.
Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce, jehož výše zůstává na 3.410 Kč, a normativní náklady na bydlení, které vláda svým nařízením pro rok 2015 snížila z 5.873 Kč na 5.767 Kč. Po provedení příslušných výpočtů činí základní nezabavitelná částka na osobu povinného při provádění srážek ze mzdy 6.118 Kč, klesla tedy o 71 Kč. K ní se dále připočítávají částky na vyživované osoby, tj. na manžela a na děti. Na každou jednu vyživovanou osobu se jako „bonus“ připočítá nezabavitelná částka ve výši 1.529,5 Kč (tj. čtvrtina základní nezabavitelné částky).
„V novém roce se tedy dostane i na věřitele. Při provádění srážek ze mzdy dlužníka bude jejich pohledávka uspokojována o něco rychleji, protože došlo o téměř 71korunové snížení nezabavitelné částky. A netýká se to jen exekucí, ale i insolvencí, soudních výkonů rozhodnutí nebo exekucí dle daňového řádu. Spokojení mohou být také dlužníci, kterým se tímto způsobem podaří v kratším čase umořit svůj závazek, díky čemuž mohou předejít aplikaci dalších způsobů nuceného úředního zpeněžování jejich majetku,“ uvedl Mgr. David Koncz, prezident Exekutorské komory ČR.
Uvažujme příklad, kdy dlužník pobírá čistou měsíční mzdu ve výši 20.000 Kč, je ženatý a má dvě děti. Pohledávka, na kterou jsou prováděny srážky v rámci soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce, není přednostní. V loňském roce srazil zaměstnavatel dlužníkovi ze mzdy 3.057 Kč, přičemž nezabavitelná částka činila 10.830 Kč a zaměstnanci bylo vyplaceno 16.943 Kč. V letošním roce[1] strhne mzdová účetní dlužníkovi z čistého příjmu částku 3.175 Kč (nezabavitelná částka je 10.707 Kč) a zaměstnanci bude vyplaceno 16.825 Kč.
[1] Nově vypočtené částky uplatní plátce mzdy poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky změnily.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




