Rozhovor: Lidé si nejčastěji stěžují na exekuce spojené se zabavováním movitých věcí
Ačkoliv od roku 2011 klesá počet exekucí a loni jich soudy v České republice nařídily již „jen“ 714 tisíc, lidé proti tomuto způsobu vymáhání pohledávek uplatňují stále velké množství stížností. Jejich prověřováním se na Ministerstvu spravedlnosti zabývá odbor státního dohledu.
Zároveň ze zákona dohlíží nad činností soudních exekutorů i dalších právnických profesí, na něž stát delegoval část svých pravomocí nebo se je rozhodl nějakým způsobem regulovat. Kompetence ministerstva coby dohledového orgánu přiblížil Mgr. Marek Szabo, vedoucí oddělení právnických profesí.
Vaše oddělení se zabývá stížnostmi na soudní exekutory, notáře a advokáty. Mohl byste stručně shrnout, jaký typ stížností na tyto právnické profese nejčastěji či obvykle dostáváte a jaká profese je na tom z hlediska počtu stížností nejhůře?
Pokud bych měl začít od konce, pak drtivá většina podnětů je mířena na soudní exekutory, dále následují stížnosti na notáře a nejméně podnětů dostáváme na advokáty, což vyplývá z omezených dohledových pravomocí Ministerstva spravedlnosti ve vztahu k advokátům.
Podněty týkající se soudních exekutorů nejčastěji píší osoby, jež jsou v exekučním řízení v postavení dlužníka, resp. povinného, přičemž namítají nejčastěji pochybení soudního exekutora či jeho zaměstnanců při provádění exekuce postižením movitých věcí (mobiliární exekuce). Dalšími nejčastějšími stížnostními body jsou neoprávněnost exekuce jako takové, výše nákladů exekuce a v neposlední řadě nepřiměřenost zvoleného způsobu provedení exekuce.
Co se týče podnětů směřujících na činnost notářů, nejčastěji se jedná o stížnosti na notáře jako soudního komisaře při projednávání dědictví a chybějící náležitosti notářských listin.
Pokud si někdo stěžuje na postup soudního exekutora, jak konkrétně prověřujete takovou stížnost a co z ní lze případně vyvodit, pokud dojdete k jednoznačnému závěru, že soudní exekutor či jeho zaměstnanec při výkonu své funkce zjevně pochybil?
Odborný referent, kterému je doručený podnět přidělen, nejdříve důkladně posoudí, co je jeho předmětem a zda je podnět důvodný. Pokud shledá důvodnost podnětu, prověří uváděné skutečnosti na základě zákonem předvídaných postupů. V praxi to znamená, že zpravidla vyzve soudního exekutora, aby se vyjádřil k předmětné stížnosti a aby doložil konkrétní listiny, případně celý exekuční spis.
Pokud následně zjistíme pochybení soudního exekutora, potom s ohledem na intenzitu zjištěného pochybení uloží ministerstvo soudnímu exekutorovi písemnou výtku, popřípadě vypracuje návrh na zahájení kárného řízení se soudním exekutorem, který je oprávněn podat ministr spravedlnosti jako jeden z kárných žalobců.
Mohl byste nyní přiblížit, jakým způsobem probíhá kontrola přímo na exekutorských a notářských úřadech? Co všechno zjišťujete a jaké náležitosti prověřujete?
Kontrolu exekutorského úřadu lze rozdělit do dvou částí – na část obecnou a část zvláštní. V obecné části prověřujeme, zda a jakým způsobem je zajištěn řádný chod příslušného úřadu - prostory, zaměstnanci, technické zajištění atd. Ve zvláštní části kontroly prověřujeme náhodně vybrané spisy soudního exekutora, zejména co se týče zákonnosti postupu soudního exekutora, dodržování délky a plynulosti exekučního řízení.
Při kontrole notářských úřadů prověřujeme kompletní spisy, evidenční pomůcky notáře, náležitosti notářských listin, dodržování kancelářského řádu
a zajištění chodu notářského úřadu.
Kolik takových kontrol jste již od začátku letošního roku provedli, kolik jich do konce roku ještě zbývá a liší se nějak počet kontrol od předchozích let?
Od začátku letošního roku jsme k dnešnímu dni (17. 9. 2014) provedli celkem 18 kontrol notářských úřadů a 20 kontrol exekutorských úřadů. Pro tento rok máme naplánováno celkem 24 kontrol exekutorských i notářských úřadů. Očekávám, že plán bude naplněn do konce měsíce října. Mimo plán kontrol jsou také prováděny tzv. mimořádně kontroly exekutorských a notářských úřadů.
Oproti roku 2013 byl navýšen počet kontrol notářských úřadů z původních 12 na současných 24, a to zejména s ohledem na poměr mezi počtem exekutorských úřadů (160) a notářských úřadů (449).
Má ministerstvo pravomoc v podobném rozsahu přezkoumávat i činnost advokátů, nebo jsou v tomto směru pravomoci ministerstva poněkud omezeny?
Ve vztahu k prověřování činnosti advokátů jsou pravomoci Ministerstva spravedlnosti minimální. Podle zákona o advokacii se de facto týkají pouze povinností spojených s vyhotovováním prohlášení o pravosti podpisu a autorizovanou konverzí dokumentů, kterou může advokát provádět při poskytování právních služeb.
Pokud se ještě vrátíme ke kontrolám exekutorských úřadů, ministerstvo má podle legislativního plánu předložit do konce tohoto roku do vlády návrh na změnu exekučního řádu, která by mj. mohla nově umožnit provádět kontrolu v prostorách exekutorského úřadu, aniž by bylo nutné o ní předem dotyčný úřad informovat. K čemu by to podle Vás mělo přispět?
Uvedené rozšíření pravomocí dohledového orgánu dle mého názoru přispěje k urychlení prověřování podezření na možná pochybení v činnosti exekutorského úřadu. Zároveň se zvýší účinnost kontroly, protože exekutorský úřad se nebude moci na kontrolu tzv. připravit.
Novela by mohla také uložit soudním exekutorům povinnost pořizovat videozáznam z prováděné mobiliární exekuce vždy, tedy nejenom např. na výzvu přítomných osob. Proč je podle Vás nutná tato změna?
Při provádění mobiliární exekuce je zásadním způsobem zasahováno do práv účastníků řízení, je tedy nutná kontrola a transparentnost postupu soudního exekutora. Audiovizuální záznam se v praxi dohledového orgánu prokázal jako nejefektivnější způsob zjištění skutečného průběhu mobiliární exekuce. Je tedy podle mého názoru velmi vhodné zakotvit povinnost obligatorního pořizování takovéhoto záznamu do zákonné úpravy.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



