V exekuci je rozložení společného jmění manželů beze zbytku respektováno - k modifikaci společného jmění manželů
Ve Sněmovně čeká na své první čtení návrh týkající společného jmění manželů. Rozsah společného jmění manželů je v exekučním řízení podle stávající právní úpravy absolutně respektován.
V exekuci se k modifikaci společného jmění manželů přihlíží a návrh zákona, jehož projednávání bylo přerušeno, v tomto ohledu ničeho nemění. Jeho záměrem je upravit možnosti obrany nedlužícího manžela a technicky zasáhnout do režimu registrace zápisů o modifikaci společného jmění manželů do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu ve spojitosti s exekučním řízením.
Široké možnosti procesní obrany dlužníka by se zúžily, zákonodárce mu odejme vylučovací žalobu
Jedním z rizik, která by mohla nastat, pokud by návrh prošel legislativním procesem, je zásadní oslabení obrany nedlužícího manžela. Jak je uvedeno i v důvodové zprávě Ministerstva spravedlnosti k návrhu zákona, v současné praxi se přihlíží k obraně manžela dlužníka spočívající v tvrzení a doložení dokumentů, v podání bezplatného a účinného návrhu na částečné zastavení exekuce či v podání vylučovací žaloby. Dále ve zprávě stojí, že vylučovací žaloby týkající se společného jmění manželů jsou podávány pouze ve 0,2 promile exekučních řízení. Z toho jednoznačně vyplývá, že k modifikaci společného jmění manželů se v exekučním řízení přihlíží a že soudní exekutoři tato ustanovení respektují.
Novinky, které se dle návrhu zákona týkají procesních prostředků obrany, jsou dvě: Zákonodárce chce účastníkům řízení odejmout možnost podání vylučovací žaloby.[1] A současně je jeho záměrem upravit možnost návrhu na částečné zastavení exekuce. Tento návrh by se předkládal soudnímu exekutorovi, který by jej bez dalšího do 7 dnů předložil k rozhodnutí soudu. Lhůta soudu pro rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce přitom v návrhu zákona stanovena není. Je proto absurdní předpokládat, že dojde ke zjednodušení, natož pak ke zrychlení obrany účastníků.
Stanovisko Legislativní rady vlády ze dne 4. 9. 2014:
„Jakkoli je možné považovat opatření v oblasti exekuce u SJM za věcně správné, viděno pouze pohledem na uváděnou četnost řešené situace (0,2 promile případů!) se jedná o legislativní úpravu vyvolanou zcela marginálním problémem.“
K registraci zápisů do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu
Smlouva mezi dvěma manželi o úpravě společného jmění manželů („SJM“) je neúčinná, dokud s ní nevysloví souhlas věřitel. Na této skutečnosti se nic nemění. Návrh pouze upravuje možnost manželů nechat zapsat smlouvu o modifikaci SJM do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu (dále jen „Seznam“), čímž je tato smlouva zveřejněna. Neziskové organizace však upozorňují, že toto opatření bude mít v případě přijetí pramalý vliv na život, práva a povinnosti většiny obyvatel. Smlouvy o zúžení SJM se totiž do Seznamu nevkládají automaticky, ale pouze pokud to smlouva stanoví nebo pokud o to manželé požádají. Za zápis smlouvy zaplatí manželé notáři částku 1.000 Kč, za vydání opisu smlouvy ze Seznamu pak 300 Kč. Pro věřitele to znamená další zvýšení nákladů na zjišťování majetkových poměrů dlužníka při uzavírání smlouvy. Navíc pokud došlo ke vzniku dluhu před zápisem listiny do Seznamu, přihlédne se ke smlouvě jenom tehdy, pokud se změnou SJM souhlasil věřitel.
Exekutorská komora ČR v zásadě podporuje možnost zavedení nahlížení do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeného Notářskou komorou ČR, a to za předpokladu, že tyto úkony nebudou prodražovat řízení a nebudou dále zatěžovat dlužníky. Podmínkou tedy je, aby součinnost v oblasti náhledů byla poskytována bezplatně, stejně jako je tomu v případech, kdy notáři nahlížejí (např. při řešení dědictví) do Centrální evidence exekucí vedené Exekutorskou komorou ČR.
Zda návrhy změn obsažené ve sněmovním tisku č. 337 přispějí k vymahatelnosti práva v Česku, k orientaci účastníků v právním řádu a k předvídatelnosti práva, by měli říct spíše sami věřitelé a dlužníci. Exekutorská komora ČR však garantuje, že soudní exekutoři budou rozhodnutí zákonodárců samozřejmě respektovat, tak jako beze zbytku respektují stávající právní úpravu, podle níž se rovněž řádně přihlíží k rozložení společného jmění manželů, a nadále se budou řídit platnými ustanoveními zákona.
[1] S ohledem na to, že vylučovací žaloba je jedním ze základních instrumentů ochrany vlastníka a jeho vlastnického práva, je otázkou, zda vůbec lze takové ústavní právo manžela omezit.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




