Články

Práva k duševnímu vlastnictví jsou neodmyslitelnou součástí majetku podnikatelských subjektů a tvoří často významnou součást jejich jmění. Pojem duševního vlastnictví je potřeba chápat jako vlastnictví, jehož předmětem jsou výsledky duševní tvůrčí lidské činnosti. Mnoho podnikatelů i fyzických osob však jeho ochraně nevěnuje dostatečnou pozornost a přichází tak o nemalé finanční hodnoty. Cílem tohoto příspěvku je proto poukázat na základní rozlišení jednotlivých práv k duševnímu vlastnictví a způsob jejich ochrany se zvláštním důrazem na práva průmyslová.

Ve druhé části příspěvku jsou předtaveny návrhy na preambuli nového zákona o svobodě náboženské víry, výčet práv náboženských společenství, právní úprava právnických osob odvozených od náboženských společenství, jakož i řízení o uznání náboženských společenství a o uznání svazu náboženských společenství.

Autor připomíná činnost expertní komise zřízené na Ministerstvu kultury v letech 1999 až 2001 při přípravě návrhu zákona č. 3/2002 Sb. Navrhuje zrušení tohoto zákona a jeho nahrazení novým. Označení církve a nábo­ženské společnosti doporučuje zkrátit na náboženská společenství. Zákon by měl jejich postavení důrazněji odvozovat od náboženské svobody jed­notlivce. Tomu může napomoci preambule, vyjadřující zvláštní roli nábo­ženských společenství ve společnosti.

Dne 27. 4. 2016 bylo na půdě Evropského parlamentu přijato nařízení, které zavádí nová, jednotná pravidla ochrany osobních údajů s platností ve všech státech Evropské unie, tzv. GDPR (2016/679). Současně byla schválena Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, která nařízení doplňuje na úseku prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů týkajících se zpracování osobních údajů.

Agenturní zaměstnávání představuje flexibilní formu zaměstnávání, kterou upravuje zákoník práce v § 307a a následujících. Agenturní zaměstnávání je v podstatě pronájmem pracovní síly, neboť agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 5. 2017 zrušil rekordní pokutu ve výši 1.659.993.000 Kč, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil v roce 2016 za tzv. velký stavební kartel. Stalo se tak z procesních důvodů, když soud konstatoval opakované překročení pravomocí ÚOHS při neohlášených místních šetřeních, čehož důsledkem je nezákonnost takto získaných důkazů, na kterých ÚOHS stavěl celý svůj případ. V tomto příspěvku stručně přiblížíme genezi případu, důvody, které soud vedly ke zrušení rozhodnutí ÚOHS, a zhodnotíme význam rozsudku do budoucna.

V pondělí 22. 5. 2017 proběhl pod záštitou koordinátora digitální agendy ČR Ondřeje Malého další ročník konference LAW FIT, pořádané Fakultou informačních technologií ČVUT. Letos byl tématem konference, která spojuje právníky a IT odborníky, nástup umělé inteligence.

Ačkoli to tak asi na první pohled vypadá, toto téma jsem si nezvolil proto, abych komentoval nedávné mediální kauzy či rozhodnutí vyšších soudů. Žijeme však v době, kdy vlastně není podstatné, co se stalo, ale co se o tom píše, případně vysílá v televizi. Zatímco zejména násilná trestná činnost léta poměrně dramaticky klesá, mediální obraz údajné kriminality je přesně opačný.

Dne 31. května 2017 uspořádalo nakladatelství Verlag Dashöfer, spol. s r.o. a jím provozovaný portál BOZPprofi seminář BOZP a odškodňování pracovních úrazů ve vzájemných souvislostech.

Zájem o vytváření umělých a samostatně myslících bytostí provází lidstvo již od starověku. Od antických legend o Pygmalionovi a bájných výtvorech boha Héfaista se tak přes novodobější pověst o Golemovi dostáváme až k umělou inteligencí nabité tvorbě science-fiction.

Nejvyšší správní soud ČR vydal na konci roku 2016 rozhodnutí, kterým umožňuje členům orgánů právnické osoby zvolit si status plátce DPH se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími.

Aktuálně vstoupila v účinnost novela autorského zákona, tedy klíčového předpisu autorského práva v ČR. Co tato novela přináší?

Ve druhé části příspěvku se autorka zabývá možnostmi správního uvážení při aplikaci § 14 zákona o azylu v procesu rozhodování o poskytnutí humanitárního azylu.

Novela insolvenčního zákona (IZ), (zákon č. 64/2017), opět označovaná jako „velká“ novela, vstupuje v účinnost 1. července 2017. Změny vyjasňují mezinárodní a místní příslušnost insolvenčních soudů, upravena je domněnka o platební schopnosti, nová pravidla platí pro podávání neopodstatněných, šikanózních insolvenčních návrhů a pro řízení o oddlužení.

Důkazy, že Češi jsou podnikavým národem s potenciálem se rozvíjet, můžeme najít také ve franchisingu. I zde totiž existuje několik příkladů, jak mohou české nápady úspěšně fungovat také v zahraničí.

Zcela výjimečnou a specifickou formu mezinárodní ochrany v podobě azylu poskytovaného z humanitárních důvodů zakotvuje ustanovení § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (zákon o azylu). Tato forma mezinárodní ochrany představuje společně s azylem za účelem sloučení rodiny alternativní cestu k udělení mezinárodní ochrany, přičemž obě tyto možnosti pramení pouze z roviny práva národního, nikoliv z roviny práva mezinárodního.

Poslední díl seriálu o myslivosti se zabývá kvalifikačními předpoklady pro vydání loveckého lístku a zároveň obsahuje shrnující závěr.

"Role advokacie se mění. Klienti byli vždy zvyklí chodit za advokátem až s konkrétním problémem; dnes je největší poptávka po službách preventivních," upozorňuje Jan Sůra z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, jejíž je čerstvě partnerem. O výzvách, jimž čelí svět advokacie a o jeho měnící se dynamice si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Počet podniků využívajících cloudové služby pro své podnikatelské účely v České republice se každým rokem zvyšuje.[1] Využívání cloudových služeb neroste jen v neregulovaných odvětvích, ale také v odvětvích jako jsou finanční trhy či zdravotnictví,[2] na které dopadá speciální sektorová legislativa.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) stanovuje k provozování živnosti pouze dvě všeobecné podmínky. První z nich je představována plnou svéprávností, kterou je možné nahradit přivolením soudu, a druhou z nich tvoří tzv. podmínka bezúhonnosti.

Druhá část příspěvku se věnuje změnám v možnostech obrany manžela povinného v případě neoprávněného postihu jeho práva či věci, ke kterým došlo v souvislosti s novelizací občanského soudního řádu po 1. 7. 2015.

Následující příspěvek se zabývá otázkou škod zvěří, odpovědností za ně a jejich náhradami.

Zájem o vytváření umělých a samostatně myslících bytostí provází lidstvo již od starověku. Od antických legend o Pygmalionovi a bájných výtvorech boha Héfaista se tak přes novodobější pověst o Golemovi dostáváme až k umělou inteligencí nabité tvorbě science-fiction.

Příspěvek shrnuje možnosti obrany třetích osob včetně manžela povinného v exekučním řízení. Srovnává aktuální právní úpravu s obdobím před přijetím novely občanského soudního řádu a exekučního řádu v podobě zákona č. 139/2015 Sb. Zaměřuje se především na vylučovací žalobu a institut návrhu na zastavení exekuce a zamýšlí se nad tím, zda zavedením ustanovení § 262b odst. 1 o. s. ř. došlo k naprostému vyloučení použití vylučovací žaloby ve vztahu k manželu povinného.

Koupili jste nemovitost bez přístupu? Ztratili jste tak nejspíš možnost povolení nezbytné cesty.