Otázkou, zda lze pro útok na majetek zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovní poměr s daným zaměstnancem, i když výše škody na majetku zaměstnavatele je relativně nízká, se Nejvyšší soud zabýval naposledy v rámci řízení vedeném pod sp. zn. 21 Cdo 3034/2016 s následujícím skutkovým stavem:
Zaměstnanec působící na pozici vedoucí kanceláře měl k dispozici k hrazení nákladů spojených s výkonem práce kreditní kartu zaměstnavatele. Kartou zaplatil 3 117 Kč za konzumaci na rozlučce při příležitosti skončení pracovního poměru jednoho ze zaměstnanců, které se zúčastnila vedle zaměstnanců i osoba, která pro zaměstnavatele nepracovala.
Zaměstnavatel po zjištění této skutečnosti přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnance, neboť v jeho jednání, tj. v zaplacení útraty za hosta, který k zaměstnavateli nebyl v žádném vztahu, kreditní kartou, která mu byla zaměstnavatelem svěřena pouze pro úhradu nákladů spojených s výkonem jeho práce pro zaměstnavatele, spatřoval útok na svůj majetek. Nižší soudy shledaly okamžité zrušení pracovního poměru neplatným, když přihlédly k tomu, že pokyny k používání karty byly ze strany zaměstnavatele vydány jen ústně, nepřesně a ve velmi omezené míře a zaměstnanec se tudíž mohl domnívat, že týmové akce kreditní kartou mohl uhradit, že pochybil jen jejím použitím k platbě za třetí osobu, přičemž útrata byla poměrně nízká a zaměstnavatel její úhradu po zaměstnanci ani nepožadoval.
Nejvyšší soud ale dospěl ke zcela odlišnému závěru. Konstatoval, že zaměstnanec zaplacením účtu i za osobu, která k zaměstnavateli neměla žádný vztah, porušil povinnost řádně hospodařit s prostředky zaměstnavatele a střežit jeho majetek před poškozením. Výše škody je přitom irelevantní. Bez ohledu na částku byla mezi stranami pracovněprávního vztahu v podstatné míře narušena důvěra.
I když Nejvyšší soud nakonec rozhodnul, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo oprávněné, zaměstnavatel se mohl několikaletému sporu vyhnout, kdyby věnoval větší pozornost přípravě vnitřních předpisů, zejména směrnice o pravidlech užívání firemních kreditních karet a dalších prostředků ve vlastnictví zaměstnavatele.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Diskuze k článku ()