Zneužití firemní kreditky jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru?
Základní povinností zaměstnance vůči zaměstnavateli je, aby svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, aby řádně hospodařil se svěřenými prostředky, a střežil a ochraňoval majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Případné porušení takových povinnosti ze strany zaměstnance úmyslným útokem na majetek zaměstnavatele má za následek zásadní narušení či ztrátu důvěry zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Lze však z takového důvodu okamžitě zrušit pracovní poměr s daným zaměstnancem, i když výše škody na majetku zaměstnavatele je relativně nízká?
Otázkou, zda lze pro útok na majetek zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovní poměr s daným zaměstnancem, i když výše škody na majetku zaměstnavatele je relativně nízká, se Nejvyšší soud zabýval naposledy v rámci řízení vedeném pod sp. zn. 21 Cdo 3034/2016 s následujícím skutkovým stavem:
Zaměstnanec působící na pozici vedoucí kanceláře měl k dispozici k hrazení nákladů spojených s výkonem práce kreditní kartu zaměstnavatele. Kartou zaplatil 3 117 Kč za konzumaci na rozlučce při příležitosti skončení pracovního poměru jednoho ze zaměstnanců, které se zúčastnila vedle zaměstnanců i osoba, která pro zaměstnavatele nepracovala.
Zaměstnavatel po zjištění této skutečnosti přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnance, neboť v jeho jednání, tj. v zaplacení útraty za hosta, který k zaměstnavateli nebyl v žádném vztahu, kreditní kartou, která mu byla zaměstnavatelem svěřena pouze pro úhradu nákladů spojených s výkonem jeho práce pro zaměstnavatele, spatřoval útok na svůj majetek. Nižší soudy shledaly okamžité zrušení pracovního poměru neplatným, když přihlédly k tomu, že pokyny k používání karty byly ze strany zaměstnavatele vydány jen ústně, nepřesně a ve velmi omezené míře a zaměstnanec se tudíž mohl domnívat, že týmové akce kreditní kartou mohl uhradit, že pochybil jen jejím použitím k platbě za třetí osobu, přičemž útrata byla poměrně nízká a zaměstnavatel její úhradu po zaměstnanci ani nepožadoval.
Nejvyšší soud ale dospěl ke zcela odlišnému závěru. Konstatoval, že zaměstnanec zaplacením účtu i za osobu, která k zaměstnavateli neměla žádný vztah, porušil povinnost řádně hospodařit s prostředky zaměstnavatele a střežit jeho majetek před poškozením. Výše škody je přitom irelevantní. Bez ohledu na částku byla mezi stranami pracovněprávního vztahu v podstatné míře narušena důvěra.
I když Nejvyšší soud nakonec rozhodnul, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo oprávněné, zaměstnavatel se mohl několikaletému sporu vyhnout, kdyby věnoval větší pozornost přípravě vnitřních předpisů, zejména směrnice o pravidlech užívání firemních kreditních karet a dalších prostředků ve vlastnictví zaměstnavatele.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
