Novela zákona o elektronických komunikacích a její dopady
Dne 2. 9. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích, která přinesla řadu zásadních změn. Jedná se zejména o zpřísnění podmínek pro poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a přechod na vysílání DVB-T2.
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích („ZEK“) byl novelizován z důvodu (i) posílení práv zákazníků poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jakož i (ii) zajištění a implementace přechodu na nový standard digitálního televizního vysílání DVB-T2.
Změny v náležitostech smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
Novela posílila ochranu spotřebitele ve vztahu k poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. V souvislosti s tím byly zpřísněny podmínky pro operátory, poskytovatele připojení k internetu a dalších veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.
Mezi povinné náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti nově patří ujednání o rozsahu možných jednostranných změn smlouvy i o způsobu jejich oznámení účastníkovi, a to včetně oznámení o možnosti odstoupení od smlouvy.
V případě změny obchodních podmínek mohli před účinností novely zákazníci odstoupit od smlouvy pouze v případě, kdy se jednalo o podstatnou změnu vedoucí ke zhoršení jejích postavení. Nově však může zákazník od smlouvy odstoupit bez sankcí v případě jakékoli změny zákonných náležitostí smlouvy (§ 63 odst. 1 písm. c) až p) a r) ZEK), byť taková změna nepovede ke zhoršení postavení zákazníka.
Doporučujeme proto poskytovatelům co nejdříve provést revizi obchodních podmínek a dalších částí smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Nejde přitom pouze o soulad se zákonem, ale také o vhodné nastavení celé související dokumentace dle obchodních potřeb poskytovatele.
Změna se také dotýká prodlužování smluv na dobu určitou. Nově je potřeba obdržet od zákazníka prokazatelný souhlas s prodloužením smlouvy na dobu určitou, jinak nemůže dojít k automatickému prodloužení o stejnou dobu.
S cílem sjednocení výpovědní doby u smluv v oblasti elektronických komunikací je nově stanovena maximální délka výpovědní doby, která nesmí překročit 30 dnů.
Změnou výpovědní doby je dotčen i institut přenositelnosti telefonních čísel. Výpovědní doba totiž při přenesení telefonního čísla nemůže být delší než 10 dnů.
Přechod na DVB-T2
Dalším důležitým bodem novely je přechod televizního vysílání na standard DVB-T2 jako součást realizace strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání schválené Vládou ČR minulý rok. V rámci rozsáhlých změn ve využívání rádiového spektra a v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady budou uvolněny rádiové kmitočty pásma 700 MHz, které dosud sloužilo pro digitální televizní vysílání a které bude přenecháno mobilním operátorům za účelem vytvoření nových mobilních sítí. Přechodem na standard DVB-T2 bude i nadále zajištěna dostupnost volby nezpoplatněných televizních programů. V důsledku tohoto přechodu si v každém případě domácnosti budou muset pořídit nové televizní přijímače či set-top-boxy nebo upravit anténní systémy, aby bylo možno přijímat televizní signál ve standardu DVB-T2, když nejpozději k 1. 2. 2021 bude vysílání v dosavadním standardu DVB-T ukončeno.
Účinnost
Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 18. 8. 2017 a 2. 9. 2017 vstoupila v účinnost. Výjimku má ustanovení týkající se přenositelnosti telefonních čísel, které nabude účinnosti 1. 2. 2018.
Na uvedení smluv do souladu s novou právní úpravou mají podnikatelé poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti čas do 2. 2. 2018.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




