Zajišťovací příkazy aneb když je finanční správa více než soud
Společnosti FAU s.r.o., VHS-ROPA plus s.r.o., AUTOTRANS PETROL s.r.o., nebo EUROPRINT a.s. patří mezi 5000 společností, které do svých datových schránek obdržely zajišťovací příkazy. Díky nim se však institut zajišťovacích příkazů dostává pod drobnohled veřejnosti.
Pokud jste o zajišťovacích příkazech slyšeli poprvé v souvislosti se zmedializovanými kauzami, není to z důvodu zavedení nového prostředku v daňovém řádu, ale spíše kvůli drobnohledu, pod jaký se zajišťovací příkazy v posledních letech dostaly. Mají totiž takovou moc, že mohou podnikatele ekonomicky zcela zlikvidovat. O co se vlastně jedná?
Pokud má správce daně důvodné obavy, že úhrada nesplatné nebo dokonce nestanovené daně nebude v budoucnu dobytná, může finanční správa (dále FS) rozhodnout o zajištění daně a vydat tzv. zajišťovací příkaz. Správce daně musí mít odůvodněnou obavu vyplývající z ekonomických poměrů a fungování daňového subjektu, že úhrada daně bude v budoucnu buď zcela nebo částečně nedobytná nebo vybrání daně bude spojeno se značnými obtížemi, přičemž vydání zajišťovacího příkazu připadá v úvahu pouze u subjektů, které se vzhledem k oboru svého podnikání chovají nestandardně a rizikově. Bohužel velmi často doprovází zajišťovací příkaz také příkaz exekuční, jelikož hrozí-li nebezpečí z prodlení úhrady zajišťovacího příkazu, je vykonatelný již okamžikem jeho vydání.
V českém právním systému byly zajišťovací příkazy řešeny již v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Dnes jsou tyto příkazy upraveny v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v § 103 a v zákoně č. 280/2009 Sb., daňovém řádu, v § 167 až § 169.
Za poslední čtyři roky bylo vydáno 5 000 zajišťovacích příkazů a v odborných článcích jsou přezdívány jako „daňový džihád“. Na základě exekučního příkazu totiž mohou zablokovat daňovému subjektu bankovní účet, zabavit majetek a dokonce tento majetek vydražit. Samozřejmě existuje možnost se odvolat proti zajišťovacím příkazům na Odvolací finanční ředitelství. V roce 2016 však nebylo vyhověno ani jednomu odvolání.
Zajišťovací příkaz je mimořádně razantní nástroj vydávaný pouze samotnou finanční správou, který by měl dle Nejvyššího správního soudu podléhat přísné a účinné soudní kontrole. Ta je však v současnosti až následná.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




