Slovensko zůstává ve V4

V dubnu tohoto roku se slovenský předseda vlády Robert Fico nechal slyšet, že ačkoliv pro jiné nadnárodní subjekty může být V4 co do soudržnosti členských států inspirací, není alternativou Evropské unie, která právě má být životním prostorem pro Slovenskou republiku, obzvláště vzhledem k tomu, že se Slovensko stalo členem jak Schengenu, tak i eurozóny.[1] Tato slova pár měsíců na to potvrdil, když se 29. července 2017 setkal s předsedou Evropské komise Jean-Claude Junckerem. Fico totiž mimo dvojí kvalitu potravin řešil také kompromis ve věci kvót pro přijímání uprchlíků (ač zopakoval, že s kvótami mají zásadní problém), čímž zvýšil šanci, že se Slovenská republika stane klíčovým mediátorem, pokud jde o Evropskou unii a členské státy V4, které odmítají kvóty přijmout. Přiblížil tím Slovensko k jádru EU, což bylo jeho přání, jak jej vyslovil v červnu tohoto roku. Ani ne o měsíc později premiér Fico prohlásil, že hodlá dbát na to, aby se Slovensko ocitlo v centru evropské integrace, přičemž spolu s Berlínem a Paříží budou určovat budoucnost EU. Z toho také vyplynulo, že klade zájmy týkající se spolupráce a integrace s Evropskou unií před členství ve visegrádské čtyřce. Toto prohlášení demonstroval na příkladu modernizace armády, kdy se očekává od ministerstva obrany eurokonformní a spojenecké jednání.

Co se týče spojeneckých vazeb v alianci V4, s jejím uvolňováním začínají členské státy počítat – například polská média zmiňují odklon Slovenska z důvodu snahy vytvořit protiváhu členským státům v jádru EU. Celkově se hovoří o upozadění Maďarska a Polska a o rozdělení V4 na V2 + 2, neboť hrozí, že se Česká republika a Slovensko zaměří na jiné možnosti, než je prosazování V4.[2] O tom svědčí setkání v Salzburgu, na které francouzský prezident Macron pozval jen představitele Česka a Slovenska, zatímco Polsko a Maďarsko nebylo k jednání přizváno. A ačkoliv je Slovensko jediným státem v rámci V4, který je členem eurozóny, čímž získává na výhodách, co se týče například lepšího postavení v rámci EU, dá se očekávat, že pokud se Slovensko od V4 distancuje, Česko by bylo zbylými dvěma státy staženo na tzv. evropskou periférii. Tato situace tlačí na Českou republiku a ta by se měla v nejbližším čase rozhodnout.

Zřejmě i proto bylo slovenským ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem na poradě polských velvyslanců ve Varšavě učiněno prohlášení 5. září o tom, že Slovensko je stále plnohodnotným členem Visegrádské čtyřky a že členem i zůstává. Zda V4 vytrvá, nebo rozkol mimo jiné způsobí kombinace tlaku Macrona a některých vnitřních oponentů V4 (včetně bláhové transformace z historické protihabsburké koalice v koalici protiunijní), zřejmě ukáží nejbližší měsíce.

---

[1] Fico otvorene o V4: Vyšehradská štvorka nie je pre Slovensko alternatívou k Európskej únii. Topky.sk[online]. 2017 [cit. 2017-09-17]. Dostupné z: http://www.topky.sk/cl/100535/1620501/Fico-otvorene-o-V4—Vysehradska-stvorka-nie-je-pre-Slovensko-alternativou-k-Europskej-unii

[2] Jadro EÚ je viac ako V4. Tak vidia u susedov slovenskú voľbu. Správy: Pravda [online]. 2017 [cit. 2017-09-19]. Dostupné z: https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/438660-jadro-eu-je-viac-ako-v4-tak-vidia-u-susedov-slovensku-volbu/