Články

Na novou úpravu správního trestání v podání JUDr. Lukáše Potěšila, Ph.D. se v rámci jeho příspěvku můžete těšit na dalším ročníku nadcházející konference Právo ve veřejné správě 2017. O zásadních změnách v oblasti správního trestání si však můžete přečíst již teď v našem krátkém rozhovoru.

V českém právním řádu je mediace poměrně novým institutem, který do něj byl zařazen zákonem č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě (týká se trestněprávní agendy) a zákonem č. 202/2012 Sb., o mediaci (věnuje se mediaci v ostatních oblastech práva). Mediace je jedním ze způsobů mimosoudního řešení sporů, jehož podstata spočívá v tom, že strany sporu se snaží vyřešit vzájemný konflikt za účasti třetí osoby – mediátora.

Základní povinností zaměstnance vůči zaměstnavateli je, aby svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, aby řádně hospodařil se svěřenými prostředky, a střežil a ochraňoval majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Případné porušení takových povinnosti ze strany zaměstnance úmyslným útokem na majetek zaměstnavatele má za následek zásadní narušení či ztrátu důvěry zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Lze však z takového důvodu okamžitě zrušit pracovní poměr s daným zaměstnancem, i když výše škody na majetku zaměstnavatele je relativně nízká?

Stephen Hong působil jako jeden z přednášejících na mezinárodní letní akademii pořádané European Centre For Career Education. Od roku 2010 je vedoucím „Bid Management“ společnosti NTT Com Asia Limited. V praxi se zaměřuje především na vyjednávání smluv a řízení nabídek v regionu. Působí také jako arbitr a mediátor.

S nástupem online platforem se v tržním prostředí stále častěji setkáváme s účastníky, kteří si v rámci své výdělečné činnosti „zavlivní”. Specifikem vlivu influencerů je především autenticita jejich sdělení, kdy spotřebitelé obsahu stále předpokládají, že jimi šířený obsah neslouží k podpoře podnikatelské činnosti a obrací se na ně pro nezávislé doporučení.

Dne 1. července 2017 nabyla účinnosti i poslední část zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále též „ZRS“). Smlouva, která má být podle zákona uveřejněna v registru, ale nebude do něj (fakticky či právně) vložena, nebude účinná, tedy nebude možné z ní plnit,[1] ledaže by byla dána výjimka v § 6 odst. 2 ZRS.[2] Po 3 měsících bude smlouva, která nebyla uveřejněná v registru smluv, zrušena od samého počátku. Doslova v předvečer plné účinnosti registru smluv vydal Ústavní soud nález, který, byť nepřímo, odpovídá na některé otázky spojené s registrem.

Jen před pár dny uplynul právě rok od účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek, jenž významně proměnil zadávací řízení. Další zásadní změny nicméně čekají na obzoru – mimo jiné povinná elektronická komunikace či užívání Národního elektronického nástroje. Právě stále problematickým otázkám zadávání veřejných zakázek a některým nadcházejícím novinkám se věnoval letošní ročník Konference Otidea – veřejné zakázky s názvem „Ve složitosti je krása?“.

Evropský soud pro lidská práva ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že pokud zaměstnavatel neoznámí zaměstnanci, že jeho komunikace pomocí pracovních prostředků může být monitorována, porušuje tím jeho právo na soukromý a rodinný život.

S blížícími se parlamentními volbami by se slušelo připomenout si loňské flagrantní porušení soukromí, kterého se dopustil jeden pražský lékař tím, že dne 3. října 2016 využil osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení a adresa bydliště svých přibližně 11.000 pacientů a rozeslal jim dopis, ve kterém je informovat zejména o rekonstrukci polikliniky Malešice, ale neopomněl zmínit ani svou kandidaturu do Senátu Parlamentu České republiky a v souvislosti s tím je žádal o podporu v souvisejících volbách.

Aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu má významný vliv na stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí a představuje odklon od dosavadního postupu finančních úřadů. Poplatníci – prodávající tak mají možnost podat dodatečné daňové přiznání, na základě kterého jako plátci DPH mohou požadovat vrácení části odvedené daně z nabytí nemovitých věcí.

„Zadavatel se vyhne rizikům z mimořádně nízké nabídkové ceny spojené s nedokončením veřejné zakázky, popřípadě s hledáním víceprací na straně dodavatelů,“ hodnotí možné výhody zadávání zakázek na kvalitu Mgr. Ing. Anna Francová, advokátka z Frank Bold advokáti, která se specializuje na zpracování zadávací dokumentace a administrace veřejných zakázek a která v rámci letošního ročníku konference Právo ve veřejné správě vystoupí s přednáškou „Jak správně zadat veřejnou zakázku na kvalitu“. Na co si při tomto postupu dát pozor či jaké může mít výhody se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění je esenciální složkou náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Bolestné je poskytováno jako jednorázová náhrada vytrpěné bolesti způsobené poškozením zdraví, jeho léčením či odstraňováním následků poškození, zatímco účelem náhrady za ztížení společenského uplatnění je reflektování překážky lepší budoucnosti poškozeného vzniklé z důvodu způsobené újmy na zdraví, jejímž obsahem je omezení či ztráta možnosti seberealizace poškozeného ve všech myslitelných oblastech jeho života.

Začínající módní návrháři, fotografové, umělci i podnikatelé stojí na začátku své činnosti před rozhodnutím, jak pojmenovat svou značku. Přesto, že z komerčního a marketingového hlediska lze vidět mnohé argumenty, proč je lákavé tvořit pod vlastním jménem, z pohledu práva je nutné upozornit na některá rizika a problémy, která s tím mohou souviset.

Na pozadí sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru formuloval Nejvyšší soud ČR kritéria přípustné kritiky zaměstnavatele zaměstnancem. Jejich nesplnění může založit porušení povinnosti nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Koupě nemovitosti patří mezi zásadní životní investice, a proto bychom měli věnovat okolnostem jejího převodu náležitou pozornost. Jaký postup při koupi nemovitosti lze doporučit? Na co si dát při koupi nemovitostí pozor, aby celá transakce proběhla zdárně? A jakých chyb se můžeme vyvarovat? Na to se Vám pokusíme odpovědět v tomto článku.

Nejčastějším případem, kdy strany sporu namítají podjatost odvolacího senátu, jsou pozdní fáze takzvaného justičního ping-pongu. Tedy situace, kdy apelační soud opakovaně ruší rozhodnutí soudu prvého stupně, z čehož je zřejmé, že má na výsledek jasný názor, ovšem právě opačný. Jistá předpojatost před dalším odvolacím řízením se tedy vcelku lehce stranám odůvodňuje, byť se přiznám, že se mi nevybavuje, kdy byla taková námitka podjatosti shledána důvodnou.

„Zákon o registru smluv není třeba doplňovat. Do budoucna by spíše mělo dojít k odstranění zcela zbytečných výjimek,“ říká Mgr. Petr Bouda z Frank Bold Advokáti, jenž se na tvorbě zákona o registru smluv podílel a který s přednáškou „Registr smluv – prakticky“ vystoupí na 6. ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. Jakých chyb se subjekty při zveřejňování dopouštějí či které údaje lze bez obav znečitelnit se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Ústavní soud dne 23. května 2017, ve svém nálezu Pl. ÚS 10/12 zamítl návrh skupiny 54 poslanců, který směřoval proti dílčí novele zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), na jejímž základě může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, poruší-li zvlášť hrubým způsobem režim dočasně práce neschopného zaměstnance, a to za současného vyloučení nároku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu.

Patrně každý z nás ve svém životě někdy setkal s rozhodčí doložkou. Buď přímo řešil otázku, v jakém znění doložku uzavřít nebo zda vůbec, případně uzavřel doložku obsaženou v obchodních podmínkách druhé smluvní strany, aniž by si to plně uvědomoval. Rozhodčí řízení může nepochybně, zejména v dnešní době přehlcených soudů, představovat legitimní a rychlé řešení sporů vyvstalých mezi stranami.

Ústavní soud České republiky se nedávno zabýval značně osobitým a pro mnohé velmi zajímavým případem, jehož předmětem byl způsob dopadení zloděje elektrokola. Stěžovatelkou zde byla společnost, z jejíž provozovny bylo odcizeno nové elektrokolo, zloděj byl však zachycen na kamerový záznam, který stěžovatelka následně zveřejnila na svém facebookovém profilu s výzvou, aby se kdokoliv, kdo bude schopen a ochoten pachatele identifikovat a pomoci s jeho dopadením, stěžovatelce ozval a poskytl jí informace. Za to stěžovatelka současně nabídla finanční odměnu.

Brexit je jedním z nejdiskutovanějších témat v Evropě s efekty bezpochyby ekonomickými pro další části světa. Rozhodnutí britských voličů v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii z roku 2016, kdy se většina vyslovila pro vystoupení z EU, mělo (a má) dalekosáhlý dopad na celou zemi v mnoha oblastech, které je třeba projednat a vyřešit. Jedním z takovýchto případů je mimo jiné problematika úpravy režimu na hranicích.

Nájemní smlouva patří mezi nejpoužívanější smluvní typy, neboť kromě jiného zajišťuje uspokojování bytových potřeb. Nájem domu a bytu upravuje občanský zákoník ve zvláštním pododdíle, pro nějž platí některá zvláštní pravidla chránící nájemce (k tomu níže srov. zakázaná ustanovení v nájemní smlouvě). Přestože je nájemci prostřednictvím těchto pravidel poskytována značná ochrana, měl by při uzavírání nájemní smlouvy věnovat zvýšenou pozornost některým jejím ujednáním.

„Právní stav by neměl mít své vlastní zájmy. Jediným jeho zájmem by měla být služba byznysu, služba lidem,“ poznamenává Mingchao Fan, regionální ředitel Mezinárodní obchodní komory pro Asii a specialista na arbitráže, který se představil na letošním ročníku mezinárodní letní akademie pořádané European Centre For Career Education v rámci diskusního panelu věnovanému budoucnosti právnické profese a výzvám na globální úrovni. Jak může profesi obohatit mladá generace právníků? A je třeba se obávat nástupu umělé inteligence? O těchto a dalších tématech si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Za poměrně rozšířenou praxi mezi řediteli příspěvkových organizací, zejména školských zařízení, lze považovat tzv. sebezaměstnání v podobě uzavírání pracovních smluv mezi ředitelem jako statutárním orgánem organizace a zároveň jako zaměstnancem.

Možná již víte, a pokud ne, tak byste vědět měli, že dne 25. 5. 2018 nabývá účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES („GDPR“), které nahradí zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Nařízení GDPR je přímo aplikovatelné ve všech zemích EU včetně ČR, aniž by jej bylo třeba schvalovat vnitrostátním legislativním procesem, a jeho účelem je harmonizovat právní předpisy o ochraně osobních údajů ve všech členských zemích EU a zajistit volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy.