Články

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na příkladu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, jakým způsobem může ovlivňovat nedostatečně nastavená regulace určitého odvětví způsob jeho fungování.

V poslední době u firem roste obliba korporátních dluhopisů jako dostupné cesty k získání financí. Ty jsou nabízeny čím dál více i začínajícími společnostmi a start-upy a je o ně značný zájem i ze strany investorů. Ve srovnání s výnosy dluhopisů vydávaných státem nebo jinými investičními příležitostmi je totiž jejich úrok často o poznání zajímavější.

Pojistné na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel odvádět alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je příjem z pracovního poměru vyšší než minimální mzda, pojistné na zdravotní pojištění se odvádí ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance ve výši 13,5 % a ze souběžného „vedlejšího“ pracovního poměru se již nemusí pojistné dopočítávat do minimálního vyměřovacího základu v úrovni minimální mzdy.

Poměr státu a církve, resp. náboženské společnosti, je v Rakousku určován na prvním místě rakouskou spolkovou ústavou, ústavními zákony, judikaturou Ústavního soudního dvora, ústavami jednotlivých spolkových zemí, zákony a dalšími předpisy a konečně smluvním právem.

Prodlení s měsíčními odměnami bývá nejčastějším porušením smlouvy, ke kterému dochází ze strany klubů. Nevyplacení smluvené výplaty po dobu 3 měsíců je pak pro hráče důvodem k okamžitému vypovězení smlouvy, navíc má pak nárok i na kompenzaci do konce jejího trvání. Výpovědi ale musí předcházet jedna velmi důležitá věc, kterou je výzva ke sjednání nápravy. Tomu, co by taková výzva měla obsahovat, se věnoval i Mezinárodní rozhodčí soud pro sport, který sídlí ve švýcarském Lausanne (CAS).

Pracovní skupina WP29 publikovala další „vodítka“ k výkladu novinek zaváděných obecným nařízením o ochraně osobních údajů („GDPR“ nebo „Nařízení“), do jehož účinnosti už zbývá méně než rok. V souvislosti se zvýšenými požadavky GDPR na správce věnujme pozornost výkladovému dokumentu, jenž se týká posouzení vlivu na ochranu osobních údajů („DPIA“ – Data Protection Impact Assessment). Proč vůbec DPIA a kdy správci vzniká povinnost posouzení vlivu provést?

Zákon o registru smluv (ZRS) prošel v letošním roce dramatickým vývojem. Shrnujeme, co obsahuje jeho platná a účinná verze.

Mzdový list musí být založen každému zaměstnanci, neboť musí být veden všem poplatníkům, kterým plátce sráží zálohu na daň z příjmu i srážkovou daň. Mzdový list je dokladem toho, že plátce správně zdaňoval své příjmy. Mzdový list pro rok 2017 bude muset mít jiné náležitosti než doposud, přičemž u mzdových listů za zdaňovací období 2016 budou ještě tolerovány nepřesnosti.

V úterý 7. 11. 2017 úspěšně proběhl již VI. ročník konference Právo ve veřejné správě, který záběrem svých témat opět zaujal odborníky nejen z řad státní správy a samosprávy.

Osvojení nebo také adopce je statusovou změnou, přičemž se jedná o imitaci biologického svazku rodičovství přirozeného. Ust. § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) stanoví legální definici osvojení, tedy že osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Osvojit lze dle ust. § 846 a násl. občanského zákoníku také osobu zletilou, a to v případě, není-li to v rozporu s dobrými mravy, který nastane všude tam, kde je možné situaci osob vyřešit nějakým jiným statusovým institutem, např. manželstvím.

Dne 30. září 2017 nabyla účinnosti dlouho projednávaná novela procesních předpisů – především pak zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŘS“). Přesto, že OSŘ byl za dobu své účinnosti novelizován už více než 150krát, předmětnou novelou provedenou zákonem č. 296/2017 Sb. znovu došlo k četným dílčím úpravám – jak u OSŘ, tak i u ZŘS. Přesto, že nejde o žádné systémové změny, které by měnily samotný charakter těchto zákonů, stojí určitě za zmínku.

Smyslem selektivní distribuce je, že pouze maloobchodníci, kteří splňují soubor kritérií, mají právo prodávat daný produkt. V módním průmyslu, konkrétně pak v luxusním segmentu, jde o jeden z nejčastěji používaných modelů prodeje, v rámci kterého mají výrobci oprávněný zájem na zachování své „brand image“ a zajištění vysoce kvalitního „nákupního zážitku“, protože to je nezbytnou součástí zboží, které zákazník požaduje. Proto je pro výrobce důležité, aby pro zachování pověsti svých výrobků zajistil, že výrobek nebude prodáván v prodejnách, které nesplňují tato kritéria.

Již zítra proběhne další ročník odborné konference Právo ve veřejné správě. Jedním z témat, na které se účastníci mohou těšit, je novinka jménem GDPR, a to v podání Mgr. Lukáše Koukala a Mgr. Michala Zahradníka. Toto obecné nařízení o ochraně osobních údajů vám však krátce přiblíží již v následujícím rozhovoru.

Poměr státu a církve, resp. náboženské společnosti, je v Rakousku určován na prvním místě rakouskou spolkovou ústavou, ústavními zákony, judikaturou Ústavního soudního dvora, ústavami jednotlivých spolkových zemí, zákony a dalšími předpisy a konečně smluvním právem.

Ve středu 1. listopadu pořádala společnost Seminaria již pátý ročník celostátní konference Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech. Partnery konference byla Asociace pro veřejné zakázky a Sdružení místních samospráv ČR.

Novela insolvenčního zákona opětovně změnila pravidla pro hlasování věřitelů ve vlastní věci a ve věci koncernových a blízkých osob. Česká úprava se tak ve svém důsledku znovu odchyluje od evropského trendu, kterým je maximální podpora sanačního řešení úpadku.

Na základě zákona č. 291/2017 Sb., účinného od 1. 12. 2017, dochází ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Obvyklým ustanovením jak v pracovních smlouvách se zaměstnanci managementu, tak v příkazních smlouvách, typicky smlouvách o výkonu funkce (jednatele, člena představenstva) bývají doložky o důvěrnosti informací, které zaměstnance (příkazníka) zavazují nesdělit či nezpřístupnit skutečnosti, s nimiž se během zaměstnání, resp. výkonu funkce seznámil, třetím osobám.

"Myslím, že humor k setkávání lidí patří a je jejich kořením," vysvětluje Mgr. et Mgr. Michal Vávra, proslulý nejen svými advokátními dovednostmi, ale také moderováním, který se i v letošním roce ujme moderování konference Právo ve veřejné správě. Jak se k této pro právníka nezvyklé činnosti dostal a na jaké přednášky se těší se můžete dozvědět v následujícím rozhovoru.

Finanční úřady, celní úřady i další správci daně v některých případech vykonávají svoji pravomoc nad rámec přípustných mezí. Jejich zákonnou povinností je mj. šetřit práva daňových subjektů. Jeden z příkladů nezákonných situací nastává, když použijí zajišťovací příkazy („ZP“) příliš extenzivně, v rozporu se zákonnými podmínkami. Toto nadužívání se ve světle intenzivní diskuze, která byla v posledních týdnech vedena zejména v médiích, pro české podnikatele jeví jako natolik významné, že jsme se rozhodli stručně shrnout základní informace na toto téma v tomto článku.

Jednou z dalších aktuálních otázek, soustředící se na každodenní život Evropské unie, je význam a pozice zemí V4 z pohledu EU a z pohledu jejich členů, nyní především Slovenské republiky. Pro upřesnění pojmu ‚visegrádská čtyřka‘, jedná se o spolupráci čtyř států, a sice České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska, inspirovanou historickým setkáním tří králů ve Vyšehradu (Visegrad či Stoličný Vyšehrad či Plintenburg) v roce 1335, jejichž cílem byla úzká politická a obchodní spolupráce, v tehdejší politické konstelaci v podstatě protihabsburská koalice. Poté, co se země tzv. V4 staly členskými státy Evropské unie v roce 2004, se jejich vzájemná podpora měla prohloubit.

Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017 vyhověl návrhu skupiny senátorů a zrušil klíčová ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění upravující mechanismus stanovování výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb [1]. Zákonodárce má nyní čas do konce roku 2018, aby přijal novou komplexní úpravu úhrad zdravotnických prostředků.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation, zkráceně jen „GDPR“ anebo „nařízení“) představuje nejnovější legislativní počin na poli narůstající hodnoty a důležitosti osobních informací. Zvyšující se počet kybernetických krádeží osobních dat, predikování chování jednotlivce a automatické profilování využívané technologickými giganty k získání konkurenční výhody, společně s obavami o zneužití osobních dat donutili vlády k vytvoření nové evropské legislativy jasně definující práva občanů Evropské unie (dále jen „EU“ anebo „unie“) v oblasti ochrany dat a zabezpečující dostatečnou úroveň ochrany osobních dat na území unie.

Tak jako každý průmysl i móda potřebuje k fungování a rozvoji přístup k finančním zdrojům. Na současném trhu nalezneme celou řadu standardních nástrojů a produktů, které jsou podnikům věnujícím se módě na průmyslové úrovni zpravidla dobře známé a často využívané. Jedná se o klasické bankovní úvěry užívané k financování investic například do nového zařízení nebo rozšíření podniku; kontokorentní nebo revolvingové linky určené pro pokrývání provozních potřeb či linky pro bankovní záruky běžně užívané zejména při obchodu se zahraničím.

K 1. listopadu 2017 nabyde účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („Zákon“), která přinese několik více či méně zásadních změn také do právní úpravy pracovnělékařských služeb. S jakými novými povinnostmi by tedy měli zaměstnavatelé určitě počítat a jaké nové postupy budou moci nově využívat?