Novela zákona o daních z příjmů přinesla nové požadavky na mzdové listy
Mzdový list musí být založen každému zaměstnanci, neboť musí být veden všem poplatníkům, kterým plátce sráží zálohu na daň z příjmu i srážkovou daň. Mzdový list je dokladem toho, že plátce správně zdaňoval své příjmy. Mzdový list pro rok 2017 bude muset mít jiné náležitosti než doposud, přičemž u mzdových listů za zdaňovací období 2016 budou ještě tolerovány nepřesnosti.
Novela zákona o daních z příjmů přinesla nové požadavky na mzdové listy. Patří mezi ně údaje o ročním zúčtování daně, o částkách pojistného na sociálním zabezpečení a na veřejném zdravotní pojištění a dále pak údaje o solidárním zvýšení daně.
Finanční správa v této souvislosti vydala dne 20. 12. 2016 informaci o tom, jak mají mzdové listy za rok 2015 a 2016 vypadat a jak bude požadovat dodržení zákona od roku 2017. Z této informace vyplývá, že pro rok 2016 bude finanční správa akceptovat, pokud mzdový list za zdaňovací období roku 2016 nebude obsahovat údaje o ročním zúčtování roku 2015. Ovšem od roku 2017 předpokládá, že budou mzdové programy již nastaveny tak, aby mzdový list za rok 2017 obsahoval údaje o ročním zúčtování daně za rok 2016. Je to vcelku logický argument, neboť roční zúčtování daně roku 2016 se projeví ve výplatě zaměstnance v roce 2017.
V § 38j odst. 10 ZDP se dále hovoří o tom, že je plátce daně povinen uvést na mzdovém listě i částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen ze svých příjmů platit poplatník. Na mzdovém listu bude uvedena též částka obou pojištění, kterou platí zaměstnavatel – ta je součástí tzv. superhrubé mzdy, která tvoří základ daně a tento základ daně je povinnou náležitostí mzdového listu, jak bylo uvedeno výše. Byť již zde není povinnost oddělit složku sociálního pojištění a složku zdravotního pojištění, v praxi tomu tak na mzdovém listu bývá, aby byla možná kontrola i vyměřovacího základu u obou pojištění.
Zákon o daních z příjmů se o mzdovém listu pak zmiňuje již jen v § 38ha odst. 3, který se týká solidárního zvýšení daně. Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku rozdílu ve výši 7 % mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jana.kalfusova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



