Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech
Ve středu 1. listopadu pořádala společnost Seminaria již pátý ročník celostátní konference Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech. Partnery konference byla Asociace pro veřejné zakázky a Sdružení místních samospráv ČR.
Jan Lašmanský zahájil konferenci příspěvkem k metodikám zákona a v souvislosti s nimi upozornil účastníky na řadu nepřesností, které se v nich objevují. „Vždy je nutné řídit se zejména zákonem, v metodikách je chybně uvedeno například vymezení pracovních a kalendářních dní,“ upozornil Lašmanský. Metodiky však obsahují i řadu praktických dokumentů, vzorů a formulářů, které mohou při aplikaci zákona pomoci.
Zástupkyně z Ministerstva pro místní rozvoj na konferenci představila povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, která je pro organizační složky státu, ČNB a centrální zadavatele účinná od 18. dubna 2017, a pro ostatní zadavatele bude platná od 18. října 2018. Zadavatelé i dodavatelé mohou použít jakýkoliv prostředek el. komunikace. Povinnost se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Jinak však nedodržení této povinnosti může mít zásadní důsledky: pokud například nebude nabídka podána elektronicky, nepovažuje se za podanou a v průběhu zadávacího řízení se k ní nebude přihlížet.
Na oblast veřejných zakázek v oblasti IT se zaměřili Štěpán Starha a Ondrej Čurila, zástupci advokátní kanceláře Havel Holásek Partners. Ve svém příspěvku se věnovali zejména předběžné tržní konzultaci, která může ujasnit i samotným zadavatelům jejich záměry, a tak se vyhnout nepřesnostem v zadávací dokumentaci.
Veřejné zakázky v oblasti stavebnictví s sebou také nesou řadu výkladových problémů, zejména ve změnách závazků v průběhu realizace zakázky. Jakými paragrafy se při změnách v otázce „víceprací“ a „méněprací“ mohou zadavatelé řídit a jak je kalkulovat, to objasnila Darja Kosmáková z MT Legal.
V odpoledním bloku vystoupil Robert Krč s příspěvkem k registru smluv v návaznosti na ZZVZ a Marcela Káňová s procesy a postupy ÚOHS. Seznámila účastníky s novou rozhodovací praxí v procesu vypořádávání se s námitkami a varovala je před eventuálními sankcemi, které mohou dosahovat až 20 mil Kč za správní delikty.
Cílem konference bylo poskytnout účastníkům aktuální informace o aplikaci nového zákona, metodik a prováděcích předpisů v praxi a seznámit je s plány do budoucna v oblasti legislativy veřejných zakázek.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



