Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech
Ve středu 1. listopadu pořádala společnost Seminaria již pátý ročník celostátní konference Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech. Partnery konference byla Asociace pro veřejné zakázky a Sdružení místních samospráv ČR.
Jan Lašmanský zahájil konferenci příspěvkem k metodikám zákona a v souvislosti s nimi upozornil účastníky na řadu nepřesností, které se v nich objevují. „Vždy je nutné řídit se zejména zákonem, v metodikách je chybně uvedeno například vymezení pracovních a kalendářních dní,“ upozornil Lašmanský. Metodiky však obsahují i řadu praktických dokumentů, vzorů a formulářů, které mohou při aplikaci zákona pomoci.
Zástupkyně z Ministerstva pro místní rozvoj na konferenci představila povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, která je pro organizační složky státu, ČNB a centrální zadavatele účinná od 18. dubna 2017, a pro ostatní zadavatele bude platná od 18. října 2018. Zadavatelé i dodavatelé mohou použít jakýkoliv prostředek el. komunikace. Povinnost se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Jinak však nedodržení této povinnosti může mít zásadní důsledky: pokud například nebude nabídka podána elektronicky, nepovažuje se za podanou a v průběhu zadávacího řízení se k ní nebude přihlížet.
Na oblast veřejných zakázek v oblasti IT se zaměřili Štěpán Starha a Ondrej Čurila, zástupci advokátní kanceláře Havel Holásek Partners. Ve svém příspěvku se věnovali zejména předběžné tržní konzultaci, která může ujasnit i samotným zadavatelům jejich záměry, a tak se vyhnout nepřesnostem v zadávací dokumentaci.
Veřejné zakázky v oblasti stavebnictví s sebou také nesou řadu výkladových problémů, zejména ve změnách závazků v průběhu realizace zakázky. Jakými paragrafy se při změnách v otázce „víceprací“ a „méněprací“ mohou zadavatelé řídit a jak je kalkulovat, to objasnila Darja Kosmáková z MT Legal.
V odpoledním bloku vystoupil Robert Krč s příspěvkem k registru smluv v návaznosti na ZZVZ a Marcela Káňová s procesy a postupy ÚOHS. Seznámila účastníky s novou rozhodovací praxí v procesu vypořádávání se s námitkami a varovala je před eventuálními sankcemi, které mohou dosahovat až 20 mil Kč za správní delikty.
Cílem konference bylo poskytnout účastníkům aktuální informace o aplikaci nového zákona, metodik a prováděcích předpisů v praxi a seznámit je s plány do budoucna v oblasti legislativy veřejných zakázek.
Další články
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
