Články

Ve středu 1. listopadu pořádala společnost Seminaria již pátý ročník celostátní konference Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech. Partnery konference byla Asociace pro veřejné zakázky a Sdružení místních samospráv ČR.

Novela insolvenčního zákona opětovně změnila pravidla pro hlasování věřitelů ve vlastní věci a ve věci koncernových a blízkých osob. Česká úprava se tak ve svém důsledku znovu odchyluje od evropského trendu, kterým je maximální podpora sanačního řešení úpadku.

Na základě zákona č. 291/2017 Sb., účinného od 1. 12. 2017, dochází ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Obvyklým ustanovením jak v pracovních smlouvách se zaměstnanci managementu, tak v příkazních smlouvách, typicky smlouvách o výkonu funkce (jednatele, člena představenstva) bývají doložky o důvěrnosti informací, které zaměstnance (příkazníka) zavazují nesdělit či nezpřístupnit skutečnosti, s nimiž se během zaměstnání, resp. výkonu funkce seznámil, třetím osobám.

"Myslím, že humor k setkávání lidí patří a je jejich kořením," vysvětluje Mgr. et Mgr. Michal Vávra, proslulý nejen svými advokátními dovednostmi, ale také moderováním, který se i v letošním roce ujme moderování konference Právo ve veřejné správě. Jak se k této pro právníka nezvyklé činnosti dostal a na jaké přednášky se těší se můžete dozvědět v následujícím rozhovoru.

Finanční úřady, celní úřady i další správci daně v některých případech vykonávají svoji pravomoc nad rámec přípustných mezí. Jejich zákonnou povinností je mj. šetřit práva daňových subjektů. Jeden z příkladů nezákonných situací nastává, když použijí zajišťovací příkazy („ZP“) příliš extenzivně, v rozporu se zákonnými podmínkami. Toto nadužívání se ve světle intenzivní diskuze, která byla v posledních týdnech vedena zejména v médiích, pro české podnikatele jeví jako natolik významné, že jsme se rozhodli stručně shrnout základní informace na toto téma v tomto článku.

Jednou z dalších aktuálních otázek, soustředící se na každodenní život Evropské unie, je význam a pozice zemí V4 z pohledu EU a z pohledu jejich členů, nyní především Slovenské republiky. Pro upřesnění pojmu ‚visegrádská čtyřka‘, jedná se o spolupráci čtyř států, a sice České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska, inspirovanou historickým setkáním tří králů ve Vyšehradu (Visegrad či Stoličný Vyšehrad či Plintenburg) v roce 1335, jejichž cílem byla úzká politická a obchodní spolupráce, v tehdejší politické konstelaci v podstatě protihabsburská koalice. Poté, co se země tzv. V4 staly členskými státy Evropské unie v roce 2004, se jejich vzájemná podpora měla prohloubit.

Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017 vyhověl návrhu skupiny senátorů a zrušil klíčová ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění upravující mechanismus stanovování výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb [1]. Zákonodárce má nyní čas do konce roku 2018, aby přijal novou komplexní úpravu úhrad zdravotnických prostředků.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation, zkráceně jen „GDPR“ anebo „nařízení“) představuje nejnovější legislativní počin na poli narůstající hodnoty a důležitosti osobních informací. Zvyšující se počet kybernetických krádeží osobních dat, predikování chování jednotlivce a automatické profilování využívané technologickými giganty k získání konkurenční výhody, společně s obavami o zneužití osobních dat donutili vlády k vytvoření nové evropské legislativy jasně definující práva občanů Evropské unie (dále jen „EU“ anebo „unie“) v oblasti ochrany dat a zabezpečující dostatečnou úroveň ochrany osobních dat na území unie.

Tak jako každý průmysl i móda potřebuje k fungování a rozvoji přístup k finančním zdrojům. Na současném trhu nalezneme celou řadu standardních nástrojů a produktů, které jsou podnikům věnujícím se módě na průmyslové úrovni zpravidla dobře známé a často využívané. Jedná se o klasické bankovní úvěry užívané k financování investic například do nového zařízení nebo rozšíření podniku; kontokorentní nebo revolvingové linky určené pro pokrývání provozních potřeb či linky pro bankovní záruky běžně užívané zejména při obchodu se zahraničím.

K 1. listopadu 2017 nabyde účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („Zákon“), která přinese několik více či méně zásadních změn také do právní úpravy pracovnělékařských služeb. S jakými novými povinnostmi by tedy měli zaměstnavatelé určitě počítat a jaké nové postupy budou moci nově využívat?

Dne 1. ledna 2018 nabude účinnosti další významná novela stavebního zákona, která zároveň mění řadu dalších více či méně souvisejících zákonů. Jedním z nich je i soudní řád správní a jeho novelizace, která přinese podstatné (nejen časové) omezení možnosti podat návrh na zrušení opatření obecné povahy, jímž se vydává například územní plán, regulační plán nebo třeba stanoví místní úprava provozu na pozemní komunikaci provedená zákazovými dopravními značkami. Uplynutím 31. prosince 2017 tak rázem zanikne možnost podat návrh na zrušení opatření obecné povahy, které by za současné úpravy bylo možné napadnout.

„Novela veterinárního zákona rozhodně problém „množíren“ nevyřeší. Toto ale ani nebylo cílem,“ upozorňuje JUDr. et PhDr. Zuzana Rennerová, předsedkyně spolku ANIMAL EYE, věnujícího se ochraně zvířat. Více o nedávné novele veterinárního zákona, která vstupuje v účinnost již 1. 11., či o moderované diskusi Hlavou proti zdi o boji proti organizovanému zločinu se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

K 1. listopadu 2017 nabyde účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („Zákon“), která přinese několik více či méně zásadních změn také do právní úpravy pracovnělékařských služeb. S jakými novými povinnostmi by tedy měli zaměstnavatelé určitě počítat a jaké nové postupy budou moci nově využívat?

Nový občanský zákoník rozšířil svobodnou vůli zůstavitele tak, aby zůstavitel mohl v nejširší možné míře ovlivnit, co se má stát s jeho majetkem v případě jeho úmrtí.

Přelom letošního září a října přinesl účinnost několika pronikavých změn, které významným způsobem ovlivní činnost justičních orgánů, přičemž mám za to, že změna bude mít značný dopad také na účastníky řízení. Ač změn byla provedena celá řada, ve svém příspěvku se zaměřím na velmi významnou systémovou změnu stran placení soudních poplatků.

Společnosti FAU s.r.o., VHS-ROPA plus s.r.o., AUTOTRANS PETROL s.r.o., nebo EUROPRINT a.s. patří mezi 5000 společností, které do svých datových schránek obdržely zajišťovací příkazy. Díky nim se však institut zajišťovacích příkazů dostává pod drobnohled veřejnosti.

Zákon biologickému otci neumožňuje....

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, tedy tzv. stavební zákon, patří navzdory své praktické využitelnosti a dopadům na nejširší veřejnost k těm komplikovanějším právním úpravám. Za pouhých 11 let své existence byl několikrát významně novelizován.

„Náš občanský zákoník je jako dítě, které se sotva naučilo mluvit,“ popisuje nový civilní kodex Mgr. Jitka Ivičičová, specialistka na smluvní právo, která vystoupí na letošním ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. V následujícím rozhovoru se dozvíte, jaké nejčastější problémy při aplikaci nového zákoníku nastávají či jak se na něj adaptovala praxe.

Vnitřní trh se svými volnými pohyby a obzvlášť volný pohyb osob patří do podstaty Evropské unie. Je jedním z mechanismů, který umožňuje, aby se osoby mohly volně pohybovat za prací, čímž je posilována obchodní bilance mezi zeměmi EU. Cílem je tak vyrovnat poměry v tom kterém, regulovaném zaměstnání ve všech členských státech EU. Proto byla v roce 2005 přijata směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, která sjednotila požadavky týkající se úrovně vzdělání, potřebných znalostí a jiných aspektů regulovaných povolání.

Hlavní zprávy patří aktuálním vítězstvím světových značek v boji proti čínským subjektům zasahujícím do jejich práv z duševního vlastnictví. Nechvalně známé praktiky spočívající v blokačních registracích ať již doménových jmen, ochranných známek nebo designu však na ústupu stále nejsou.

Dne 2. 9. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích, která přinesla řadu zásadních změn. Jedná se zejména o zpřísnění podmínek pro poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a přechod na vysílání DVB-T2.

Od začátku října funguje takzvaná účtenková loterie. Ministerstvo financí chce s její pomocí motivovat lidi, aby žádali vydání účtenky, a tím donutili prodejce podléhající EET poctivě registrovat tržby. Loterie bude fungovat minimálně jeden rok. Každý měsíc se budou losovat náhodné účtenky, hlavní výhra bude až milion korun. Státu hrozí obrovské pokuty za sběr neadekvátního množství osobních údajů.

Ústavní soud se vyjádřil ke kontroverzní problematice matrikového a biologického otcovství. Konkrétně k případům určení otcovství na základě první právní domněnky dle § 776 občanského zákoníku, kdy za otce dítěte je považován manžel matky v okamžiku narození dítěte. Okruh subjektů nadaných k popření této právní domněnky je ovšem v porovnání s jinými evropskými státy tristní.