Články

Alternativní medicína vzbuzuje napříč společností stále větší pozornost. Pacienti v ní často hledají východiska, která jim klasická léčba nepřináší. Mezi alternativní medicínu lze zařadit také užívání přípravků s konopím pro léčebné použití (dále také jako „konopí“).

Po pěti letech účinnosti zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále „o.z.“), začíná Nejvyšší soud pravidelně zaujímat své výkladové postoje k nové civilní legislativě. Předmětem tohoto zamyšlení je kritická analýza dvou zdánlivě nesouvisejících rozhodnutí tuzemské nejvyšší soudní instance. Zároveň se jedná o dva právně relevantní příběhy, které snad mohou někomu zpříjemnit prosluněné letní dny.

Mezi střídavou péčí a výlučnou péčí jednoho z rodičů se často rozhoduje ve složitých a dlouhých sporech mezi rodiči, kteří bojují dle svého tvrzení za své právo. V tomto článku jsem se zamyslela nad některými důvody, které k tomu rodiče mohou vést, a zda není na místě se podívat na tuto problematiku i z jiného úhlu pohledu.

Nutno říci, že při své praxi v Rakousku řeším mnoho případů spojených s dopravními nehodami a přestupky, protože Češi často řídí rychle, špatně parkují, ale bohužel jsem řešil i případy mnohem závažnější, například nedbalostní zabití z dopravní nehody. Rád bych tedy poukázal i na to, jak tyto případy řeší rakouské orgány činné v trestním řízení.

Respekt k autonomii pacienta je klíčovým požadavkem plynoucím ze současných etických i právních kodexů. Není však zcela jisté, jaký koncept autonomie má být zvolen. Z toho plyne řada nejasností i pro teorii informovaného souhlasu.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová předložila vládě na začátku června tohoto roku v pořadí již třetí znění souhrnné novely občanského soudního řádu a exekučního řádu, která mj. zavádí povinné zastavování exekucí, u nichž po dobu posledních tří let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních tří let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.

Podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu nevznikne nájemci nárok na slevu z nájemného, pokud se nájemce na vzniku vady, byť i jen částečně, podílel. Obstojí kontroverzní rozhodnutí i ve světle aktuální právní úpravy?

Příspěvek se zabývá druhou polovinou 60. let 20. století („dlouhým osmašedesátým“) jako přechodovou fází, jako koncem jedné éry, ve kterém jsou však již obsaženy také zárodky éry nadcházející. 60. léta na Východě i na Západě tehdejšího studenoválečného světa jsou charakterizovány dvěma rovinami – utopickou a anti-autoritářskou, přičemž události roku 1968 znamenají především oslabení utopické roviny ve prospěch roviny anti-autoritářské.

Svým dnešním příspěvkem jsem se rozhodl pokračovat cestou, kterou jsem na kongresu Právní prostor vykročil už loni. Začal jsem totiž přemýšlet nad tím, že lidstvo čím dál více hraje na počítači.

V nedávné době byla přijata Směrnice o nekalých obchodních praktikách mezi podniky při prodeji potravin. Tato oblast byla dlouho v zorném úhlu unijních orgánů, hledaly se dostatečné důvody pro regulaci a její správná forma. Mezitím mnoho zemí přistoupilo k vlastní, vnitrostátní regulaci – mezi nimi všechny státy Visegrádské čtyřky.

Není-li nájemce ve svém podnikání úspěšný tak, jak předpokládal při uzavírání nájemní smlouvy, může to za určitých okolností být důvodem pro předčasné ukončení nájmu pro podstatnou změnu okolností, jak dovodil Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí.[1]

Dle některých aktuálně dostupných vývojových scénářů může být umělá inteligence schopna aktivit, které doposud ležely toliko v dispoziční sféře člověka. Pro to, aby se mohla v praxi prosadit a začít efektivně používat, je však klíčové vyřešit nelehké otázky, které s touto novou, doposud právem přesně nepopsanou, oblastí souvisí.

Zhoršil se vám v posledních letech zrak a oční vadu je třeba korigovat brýlemi či kontaktními čočkami? Jste-li držitelem řidičského oprávnění, bude pravděpodobně třeba situaci řešit s lékařem a vydavatelem řidičských průkazů.

Přemýšlela jsem o tom, jaké bude pro soudnictví nejaktuálnější téma tohoto roku, a jsem přesvědčená, že to bude novela zákona o soudech a soudcích. Text novely byl rozeslán dne 16. dubna 2019 k připomínkám do připomínkového řízení. Dovolte mi tedy stručně shrnout obsah novely.

Spory o neplatnost rozvázání pracovního poměru jsou jedním z nejčastějších pracovněprávních sporů, které soudy řeší. V případě, že zaměstnanec nebo zaměstnavatel nenapadnou rozvázání pracovního poměru u soudu, případně nebudou ve sporu úspěšní, bude toto rozvázání platné, i pokud by nesplňovalo zákonné předpoklady.

Článek se věnuje potenciální úpravě systému opravných prostředků v rámci připravované rekodifikace civilního práva procesního. Úvodem je zdůrazněna nutnost provedení rekodifikace samotné jakožto důsledek proběhnuvší rekodifikace soukromého práva hmotného.

Hospodárnost řízení, naplnění procesní ekonomie, odbřemenění soudů, zkrátka zefektivnění soudnictví a další výhody slibuje navrhovaná úprava zákona o hromadných žalobách. V čem institut class action spočívá a jak bude uplatňován? Čtěte s námi dále.

Připomeňme poněkud kontroverzní počínání zákonodárce stran směřování legitimního státního násilí v USA po 11. září 2001, zejména otázku tzv. detence osob podezřelých z členství v teroristických organizacích nebo z účasti na teroristických akcích zamířených proti USA na vojenské základně Guantanamo a jejich řízení před tzv. vojenskými komisemi, zřízenými na základě Zákona o vojenských komisích z roku 2006 (Military Comissions Act of 2006).[1]

Téma Brexitu se stále vyvíjí, je to vlastně takové čekání na Godota. Po referendu jsem tipoval, že Brexit se konat nebude a přiznám se, že tomu i stále věřím. Referendum v roce 2016 ale nebylo prvním britským referendem o vystoupení z EU, neboť první se konalo už v roce 1975. Tehdejší okolnosti byly lehce podobné.

Počátkem května 2019 Ústavní soud vydal velmi zajímavý nález týkající konkurenční doložky v pracovní smlouvě[1]. Vedlejší účastnice řízení u Ústavního soudu, Ing. K. F. pracovala u svého zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy z 1. února 2010, která obsahovala konkurenční doložku zakazující zaměstnankyni po dobu jednoho roku od ukončení pracovního poměru působit u jiného zaměstnavatele, který by měl činnost shodnou s předmětem činnosti původního zaměstnavatele, nebo měl vůči němu soutěžní povahu.

Základ mnohého podnikání či obchodu tvoří především know-how a informace, které dávají podniku výhodu před konkurencí. Základním zájmem pak je takové informace ochránit a zabránit jejich zveřejnění či použití dalšími subjekty. Jaké k tomu dává možnosti české právo?

Na letošním Fair Art Festivalu v Praze, jenž se zabýval otázkami práva a umění, vystoupila i newyorská advokátka a ředitelka neziskové organizace Volunteer Lawyers for the Arts Kathryn E. Wagner.

Nová pravidla pro rozdělení dividendy a tantiémy po 1. 1. 2014 v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky jsou zde. Na základě usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, dochází k důležité judikatorní změně ve věci rozdělování dividend a tantiém. Pojďme se podívat, jak jsou nová pravidla Nejvyšším soudem vymezena.

S ohledem na vývoj událostí se zdá, že by se český právní řád mohl dočkat regulace činnosti realitních zprostředkovatelů. Vláda totiž na své schůzi dne 21. 1. 2019 schválila návrh zákona o realitním zprostředkování předložený Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen „Návrh“).

Tento článek se zabývá právní povahou informovaného souhlasu a následky neúplného poučení z hlediska civilního práva. První část článku se věnuje problematice právního jednání a jeho náležitostí a zasazuje je do problematiky informovaného souhlasu s poskytováním zdravotních služeb. Následně se článek zabývá problematikou vad právního jednání a jejich důsledků pro jeho platnost a vznik povinnosti k náhradě újmy.