Články

V předchozím díle letního miniseriálu jsme se zabývali unijní legislativou, která vymezuje základní hmotněprávní nároky cestujících zpožděných a zrušených letů.

Zemědělství České republiky zaznamenalo od vstupu do Evropské Unie výrazný posun směrem k pěstování nepotravinářských plodin, zejména řepky olejné, což vedlo k nekontrolovatelnému využívání přípravků na ochranu rostlin, pesticidů („PPP“), jejichž vedlejší negativní účinky jsou především tlumení a hubení rostlinných či živočišných škůdců k ochraně rostlin, potažmo vyhubování půdní fauny a flory. Evropská Unie si vzala za cíl proti těmto negativním dopadům pesticidů bojovat v rámci celé Unie legislativou.

25. května to byl rok, co nabylo účinnosti obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a začala platit jednotná evropská pravidla ochrany osobních údajů fyzických osob. A v České republice došlo už také na udělení prvních pokut ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Mé dnešní téma není nijak sofistikované a nemá žádnou teoretickou ambici. V zásadě jde o popis doprovázený plytkými komentáři. Rád bych vám popsal, jaké návrhy ústavních zákonů se toho času nacházejí v Poslanecké sněmovně.

Potenciál až revolučních změn čeká oblast restrukturalizací a procesu oddlužení podnikatelů v rámci celé Evropské unie. Dlouho připravovaná směrnice má ambici zavést zcela nové procesy a postupy. Členské státy tak čeká nutnost významného zásahu do stávající vnitrostátní úpravy nejen insolvenčních řízení podnikatelů.

Společník může svoji účast ve společnosti s ručením omezeným ukončit mnoha různými způsoby. Právní úpravu možných způsobů ukončení účasti společníka nalezneme v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění (dále jen „Zákon o obchodních korporacích“).

Léto je v plném proudu a – byť teploty v České republice začátkem července dosahovaly tropických výšin – řada z nás přes to (nebo možná právě proto) zamíří i o letošních prázdninách za hranice.

Nejvyšší soud ČR rozhodl, že kdo bez dohody s vlastníkem obsadí nepronajatelnou nemovitost, nemá povinnost hradit vlastníkovi nemovitosti bezdůvodné obohacení.

Na začátku svého příspěvku bych rád zdůraznil, že naše právo občanské a dědické je typické svou kontinuitou v historickém vývoji. Žijeme v době stálého hledání a uvažování o možných řešeních, nikoli v době zjevených pravd, a tak i mnohé judikáty a doktrinální závěry mohou přežít a věřme, že některé doktrinální závěry i prominentní judikáty se přežijí.

Tento článek navazuje na předchozí díl, který dokumentoval některé problémy, s nimiž jsme se setkali při implementaci Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 2016/679, známého jako Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli „GDPR“ (dále jako „Nařízení“). V tomto díle se podíváme na postavení poskytovatelů služeb uživatelské podpory software jakožto zpracovatelů osobních údajů.

Zajistí chystaná novela včasné dodání léčivého přípravku do lékárny, ve které předložil pacient recept? Jednou ze základních povinností státu je zajistit na svém území kvalitní zdravotní péči. To znamená i dostupnost léčivých přípravků (LP) v lékárnách pro potřeby pacientů.

Od nabytí účinnosti Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (tedy Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 2016/679, známého jako Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli „GDPR“, dále jako „Nařízení“) uplynulo už několik měsíců.

Hlavním cílem novely insolvenčního zákona, která začala platit v červnu, je rozšířit možnost oddlužení pro větší skupinu dlužníků. Novela tak reaguje na dlouhodobý problém „dluhové pasti“, který se zatím bohužel v České republice nedaří uspokojivým způsobem řešit (v exekuci se nachází cca 850 tisíc lidí).

Co vše může být pro advokáta a soudce klíčem k soudní síni? Je pravda, že takový klíč neexistuje, protože si ho každý musí najít sám ve své praxi a odbornosti.

Připravovaná novela zákona o obchodních korporacích označená jako sněmovní tisk 207/0,[1] která v právu obchodních korporací přináší celou řadu významných změn, se stále nachází v zákonodárném procesu, a není tedy vyloučeno, že její znění se bude ještě měnit.

Čím dál častěji se potkáváme se slovíčkem BIM, kdy jsou lidé postupně připravování na změnu, do které se nikdo moc nehrne. Představy o tom, co BIM znamená, má každý trochu odlišné. Pro někoho je to o 3D modelech, pro jiného o spolupráci, a pro mnohé je to další zlepšovák vedení firmy, která už neví, co by.

Od roku 2012 bylo zahájeno trestní stíhání proti více než 1400 právnickým osobám a více než 230 řízení bylo ukončeno odsuzujícím pravomocným rozsudkem. Nejčastěji ukládaným trestem byl peněžitý trest v rozsahu od 5 tisíc až po 5 milionů Kč. Dvacet sedm společností bylo zrušeno.

Premiér Andrej Babiš vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů AB Private Trust I a II. Ponechal si však rozhodovací pravomoci nad správci a nad vloženým majetkem. Stal se také jedinou osobou, která z něj může mít prospěch. Jedná se tedy vůbec o svěřenství? Medializace Babišova konfliktu zájmů zdůraznila, že český právní systém se teprve učí primární zásady svěřenských fondů.

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že obce, ale i fyzické osoby a spolky, mají širokou možnost napadat územní plány sousedních obcí a jejich změny návrhem na přezkum opatření obecné povahy podle § 101a a násl. soudního řádu správního.

Ode dne účinnosti poslední významnější novely zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) uběhlo něco málo přes dva roky a zdá se, že by se sportovní prostředí opět mohlo dočkat změn, a to změn významného rázu. V Parlamentu ČR totiž byl projednán návrh novely Zákona, prostřednictvím kterého by mělo dojít k optimalizaci institucializovaného zabezpečení vládních záměrů v rámci podpory sportovního odvětví.

Internet je v současné době důležitým nástrojem v životě jednotlivce. Internet slouží ke komunikaci mezi lidmi navzájem, i mezi jednotlivci a vládou, k přijímání informací a vyjadřování názorů a myšlenek. Prostřednictvím internetu vykonává jednotlivec svá základní práva, jako je např. právo na svobodu vyjadřování a právo přijímat informace, právo na soukromí, na vzdělání apod.

Příspěvek se zabývá druhou polovinou 60. let 20. století („dlouhým osmašedesátým“) jako přechodovou fází, jako koncem jedné éry, ve kterém jsou však již obsaženy také zárodky éry nadcházející. 60. léta na Východě i na Západě tehdejšího studenoválečného světa jsou charakterizovány dvěma rovinami – utopickou a anti-autoritářskou, přičemž události roku 1968 znamenají především oslabení utopické roviny ve prospěch roviny anti-autoritářské.

Navýšení limitu pro povinnost vykazování v systému Intrastat či zpřesnění definice kurzu používaného pro přepočet cizí měny, to jsou jen některé změny, kterým je třeba věnovat pozornost.

Na začátku letošního roku jsem byl poněkud rozptýlen hájením nezávislosti Nejvyššího správního soudu. Tato událost poskytla řadu příkladů k zamyšlení o nezávislosti soudů, kdo ji má bránit a kdo jsou ti útočníci?

V posledním květnovém víkendu nenápadně uplynul rok od okamžiku, kdy v České republice a celé Evropské unii vstoupilo v účinnost obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR. Podívejme se, co nám poslední rok v tomto ohledu přinesl, a na závěr se zamyslíme, kam se bude vývoj ubírat dál.