Může být zranění na firemní lyžovačce nebo vánočním večírku pracovním úrazem?
Prosinec je kromě Vánoc a vánočních večírků i měsícem, kdy se zahajuje lyžařská sezóna. Podíváme se na to, jak právo a judikatura nahlíží na zranění zaměstnanců během těchto akcí organizovaných zaměstnavatelem – jedná se o „soukromý problém“ zaměstnance nebo pracovní úraz?
Za pracovní úraz právo považuje jakékoliv poškození zdraví zaměstnance, které bylo způsobeno nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů, a to při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V případě tančení a jiné zábavy na vánočním večírku nebo brázdění sjezdovek s kolegy se na první pohled nejedná o plnění pracovních úkolů nebo činnosti, které s tím přímo souvisí. Šlo by tedy říci, že se o pracovní úraz jednat nemůže. To ale nemusí být vždy pravda.
Pro posouzení, zda se u zranění, ke kterému došlo na vánočním večírku nebo firemním lyžařském zájezdu, jedná o pracovní úraz, je důležité určit, zda měly tyto události charakter tzv. teambuildingu, nebo zda se jednalo o „zábavu či rekreaci“ hrazenou zaměstnavatelem.
Tzv. team-building bývá chápán jako intenzivní, záměrné budování a rozvíjení pracovního potenciálu pracovních týmů, kdy je kladen důraz na prohloubení motivace a vzájemné důvěry, na zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu. Pokud se zaměstnanec zraní na akci pořádané zaměstnavatelem za účelem budovat a rozvíjet pracovní tým, bude se s největší pravděpodobností jednat o pracovní úraz. Výjimkou je případ, kdy by roli hrál alkohol a ke zranění by došlo v opilosti zaměstnance.
V případě zranění na vánočním večírku by se o pracovní úraz dále mohlo jednat v případě úrazu, který si zaměstnanec způsobil jako host vánočního večírku důležitého klienta, pokud by byl na akci vyslán pracovně a šlo by o náplň práce v rámci jeho zaměstnání.
Obdobný závěr (který ostatně potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu ČR), platí pro úraz zaměstnance v rámci lyžařského zájezdu, který by zaměstnavatel nepořádal jako team-building pro zaměstnance, ale pro zákazníky zaměstnavatele s cílem upevnit a posílit vzájemné obchodní vztahy se zákazníky, a úkolem zaměstnance by přitom bylo věnovat se zákazníkům i na sjezdovce.
Zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



