Významná změna v regulaci tržní síly?
Jedním z nejvíce opomíjených, ale zároveň pro mnohé obchodní vztahy klíčových předpisů, je český zákon o významné tržní síle č. 395/2009 Sb. K jakým změnám v tomto předpisu dochází v souvislosti s přijetím směrnice směrnice Parlamentu a Rady č. 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci?
Jedná se o předpis regulující prodej zemědělských a potravinářských výrobků a snažící se bojovat proti zneužití ze strany silnějšího (tím jsou myšleni odběratelé – primárně hypermarkety, zákon se tedy netýká konečných spotřebitelů přímo), k němuž v praxi často dochází při tomto prodeji. Klíčová ustanovení jeho znění obsahují předpoklady, kdy se v případě odběratele, jakožto adresáta povinností určených tímto zákonem, primárně jedná o někoho, kdo má významnou tržní sílu (= obrat za prodej potravin za posledních 12 měsíců přesáhl 5 miliard Kč) a kdo díky této specifické pozici na trhu nesmí tuto pozici zneužívat. To se v praxi děje několika způsoby, které zákon o významné tržní síle demonstrativně vyjmenovává a v této souvislosti i výslovně zakazuje. Patří sem zejména různé sjednávání nevyvážených podmínek, sjednávání nepřiměřených protiplnění, uplatňování nepřiměřeně dlouhé doby splatnosti kupní ceny potravin, diskriminace dodavatelů apod.
Vzhledem k tomu, že v Evropské unii byla přijata směrnice Parlamentu a Rady č. 2019/633[1] o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (která je první komplexní evropskou regulací tohoto odvětví), byla připravena související novela[2], jíž se mění výše zmíněný český předpis o významné tržní síle. Návrh novely, momentálně se nacházející v připomínkovém řízení, se dočkal ostré kritiky ze strany zainteresovaných subjektů, neboť výchozí směrnice funguje v režimu minimální harmonizace, tedy je ponechána členským státům velká míra volnosti. Toto zde bylo v případě České republiky pojato hodně maximalisticky a povinnosti představené novelou jdou výrazně nad rámec toho, co požaduje směrnice.
Mezi nejvýznamnější změny patří:
- nutnost uzavřít písemnou smlouvu mezi dodavatelem a odběratelem již přede dnem, kdy je zahájeno dodávání zboží nebo poskytování služeb,
- zakázáno je požadování nákladů na logistiku, reklamu a další služby spojené s prodejem zboží,
- na faktuře na zboží musí být vždy uvedena konečná nákupní cena a
- možná nejkontroverznější změnou je zákaz jakýchkoliv množstevních slev.
Výše popsaná současná definice (předpoklad) významné tržní síly dle návrhu novely rovněž dojde mnohých změn. Nově bude odvozena z určení čistého obratu za prodej potravin a zboží. Nevýhodou je, že tento čistý obrat zde není podrobněji nijak specifikován. Naopak se český zákonodárce rozhodl nereflektovat některá ustanovení směrnice, například nerozlišuje zemědělské produkty a potravinářské produkty se zemědělskými a potravinářskými produkty podléhajícími rychlé zkáze, netřídí odběratele do pěti velikostních skupin a sjednocuje splatnost všech plateb bez ohledu na typ potraviny na 30 dnů.
Bude zajímavé sledovat, jak bude pokračovat legislativní proces ve svých dalších krocích, neboť některé praktiky, které novela odsuzuje jako nově zakázané jsou praktikami, jež jsou ve fungujícím obchodním styku běžné a na něž si již podnikatelé zvykli, což je zčásti dokázáno i silnou vlnou odporu, která se proti návrhu vzedmula, a která se projevila nejen obrovským množstvím podaných připomínek. Dle našeho názoru postupně dojde k ústupu z některých odvážnějších ustanovení a česká novela bude ve výsledku lépe reflektovat původní vyváženější směrnici a nikoliv se vydávat nad její rámec.
[1] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019L0633
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




