Významná změna v regulaci tržní síly?
Jedním z nejvíce opomíjených, ale zároveň pro mnohé obchodní vztahy klíčových předpisů, je český zákon o významné tržní síle č. 395/2009 Sb. K jakým změnám v tomto předpisu dochází v souvislosti s přijetím směrnice směrnice Parlamentu a Rady č. 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci?
Jedná se o předpis regulující prodej zemědělských a potravinářských výrobků a snažící se bojovat proti zneužití ze strany silnějšího (tím jsou myšleni odběratelé – primárně hypermarkety, zákon se tedy netýká konečných spotřebitelů přímo), k němuž v praxi často dochází při tomto prodeji. Klíčová ustanovení jeho znění obsahují předpoklady, kdy se v případě odběratele, jakožto adresáta povinností určených tímto zákonem, primárně jedná o někoho, kdo má významnou tržní sílu (= obrat za prodej potravin za posledních 12 měsíců přesáhl 5 miliard Kč) a kdo díky této specifické pozici na trhu nesmí tuto pozici zneužívat. To se v praxi děje několika způsoby, které zákon o významné tržní síle demonstrativně vyjmenovává a v této souvislosti i výslovně zakazuje. Patří sem zejména různé sjednávání nevyvážených podmínek, sjednávání nepřiměřených protiplnění, uplatňování nepřiměřeně dlouhé doby splatnosti kupní ceny potravin, diskriminace dodavatelů apod.
Vzhledem k tomu, že v Evropské unii byla přijata směrnice Parlamentu a Rady č. 2019/633[1] o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (která je první komplexní evropskou regulací tohoto odvětví), byla připravena související novela[2], jíž se mění výše zmíněný český předpis o významné tržní síle. Návrh novely, momentálně se nacházející v připomínkovém řízení, se dočkal ostré kritiky ze strany zainteresovaných subjektů, neboť výchozí směrnice funguje v režimu minimální harmonizace, tedy je ponechána členským státům velká míra volnosti. Toto zde bylo v případě České republiky pojato hodně maximalisticky a povinnosti představené novelou jdou výrazně nad rámec toho, co požaduje směrnice.
Mezi nejvýznamnější změny patří:
- nutnost uzavřít písemnou smlouvu mezi dodavatelem a odběratelem již přede dnem, kdy je zahájeno dodávání zboží nebo poskytování služeb,
- zakázáno je požadování nákladů na logistiku, reklamu a další služby spojené s prodejem zboží,
- na faktuře na zboží musí být vždy uvedena konečná nákupní cena a
- možná nejkontroverznější změnou je zákaz jakýchkoliv množstevních slev.
Výše popsaná současná definice (předpoklad) významné tržní síly dle návrhu novely rovněž dojde mnohých změn. Nově bude odvozena z určení čistého obratu za prodej potravin a zboží. Nevýhodou je, že tento čistý obrat zde není podrobněji nijak specifikován. Naopak se český zákonodárce rozhodl nereflektovat některá ustanovení směrnice, například nerozlišuje zemědělské produkty a potravinářské produkty se zemědělskými a potravinářskými produkty podléhajícími rychlé zkáze, netřídí odběratele do pěti velikostních skupin a sjednocuje splatnost všech plateb bez ohledu na typ potraviny na 30 dnů.
Bude zajímavé sledovat, jak bude pokračovat legislativní proces ve svých dalších krocích, neboť některé praktiky, které novela odsuzuje jako nově zakázané jsou praktikami, jež jsou ve fungujícím obchodním styku běžné a na něž si již podnikatelé zvykli, což je zčásti dokázáno i silnou vlnou odporu, která se proti návrhu vzedmula, a která se projevila nejen obrovským množstvím podaných připomínek. Dle našeho názoru postupně dojde k ústupu z některých odvážnějších ustanovení a česká novela bude ve výsledku lépe reflektovat původní vyváženější směrnici a nikoliv se vydávat nad její rámec.
[1] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019L0633
Další články
Tlačítko pro odstoupení od smlouvy bude nová povinná výbava e-shopů
Evropská Unie zavádí povinnost mít v e-shopech tlačítko pro snadné odstoupení od smlouvy, v Česku však příslušná novela nabrala zpoždění. Tuzemští obchodníci tak nový ovládací prvek zatím mít nemusí, účinnost se očekává až od ledna 2027. Přesto experti doporučují neotálet a začít se na technické i právní změny připravovat už nyní.
Britský Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch banky, která odmítla plnit z akreditivů kvůli mezinárodním sankcím
Přelomový verdikt britského Nejvyššího soudu přináší nová pravidla pro mezinárodní dokumentární praxi. Na příkladu sporu banky UniCredit s irskými leasingovými společnostmi článek ukazuje, jak mezinárodní sankce zasahují do bankovních záruk a akreditivů a jakou právní ochranu mají banky při prověřování sankčních rizik – a to i bez výslovně sjednaných sankčních klauzulí.
Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek.
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.



