Významná změna v regulaci tržní síly?
Jedním z nejvíce opomíjených, ale zároveň pro mnohé obchodní vztahy klíčových předpisů, je český zákon o významné tržní síle č. 395/2009 Sb. K jakým změnám v tomto předpisu dochází v souvislosti s přijetím směrnice směrnice Parlamentu a Rady č. 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci?
Jedná se o předpis regulující prodej zemědělských a potravinářských výrobků a snažící se bojovat proti zneužití ze strany silnějšího (tím jsou myšleni odběratelé – primárně hypermarkety, zákon se tedy netýká konečných spotřebitelů přímo), k němuž v praxi často dochází při tomto prodeji. Klíčová ustanovení jeho znění obsahují předpoklady, kdy se v případě odběratele, jakožto adresáta povinností určených tímto zákonem, primárně jedná o někoho, kdo má významnou tržní sílu (= obrat za prodej potravin za posledních 12 měsíců přesáhl 5 miliard Kč) a kdo díky této specifické pozici na trhu nesmí tuto pozici zneužívat. To se v praxi děje několika způsoby, které zákon o významné tržní síle demonstrativně vyjmenovává a v této souvislosti i výslovně zakazuje. Patří sem zejména různé sjednávání nevyvážených podmínek, sjednávání nepřiměřených protiplnění, uplatňování nepřiměřeně dlouhé doby splatnosti kupní ceny potravin, diskriminace dodavatelů apod.
Vzhledem k tomu, že v Evropské unii byla přijata směrnice Parlamentu a Rady č. 2019/633[1] o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (která je první komplexní evropskou regulací tohoto odvětví), byla připravena související novela[2], jíž se mění výše zmíněný český předpis o významné tržní síle. Návrh novely, momentálně se nacházející v připomínkovém řízení, se dočkal ostré kritiky ze strany zainteresovaných subjektů, neboť výchozí směrnice funguje v režimu minimální harmonizace, tedy je ponechána členským státům velká míra volnosti. Toto zde bylo v případě České republiky pojato hodně maximalisticky a povinnosti představené novelou jdou výrazně nad rámec toho, co požaduje směrnice.
Mezi nejvýznamnější změny patří:
- nutnost uzavřít písemnou smlouvu mezi dodavatelem a odběratelem již přede dnem, kdy je zahájeno dodávání zboží nebo poskytování služeb,
- zakázáno je požadování nákladů na logistiku, reklamu a další služby spojené s prodejem zboží,
- na faktuře na zboží musí být vždy uvedena konečná nákupní cena a
- možná nejkontroverznější změnou je zákaz jakýchkoliv množstevních slev.
Výše popsaná současná definice (předpoklad) významné tržní síly dle návrhu novely rovněž dojde mnohých změn. Nově bude odvozena z určení čistého obratu za prodej potravin a zboží. Nevýhodou je, že tento čistý obrat zde není podrobněji nijak specifikován. Naopak se český zákonodárce rozhodl nereflektovat některá ustanovení směrnice, například nerozlišuje zemědělské produkty a potravinářské produkty se zemědělskými a potravinářskými produkty podléhajícími rychlé zkáze, netřídí odběratele do pěti velikostních skupin a sjednocuje splatnost všech plateb bez ohledu na typ potraviny na 30 dnů.
Bude zajímavé sledovat, jak bude pokračovat legislativní proces ve svých dalších krocích, neboť některé praktiky, které novela odsuzuje jako nově zakázané jsou praktikami, jež jsou ve fungujícím obchodním styku běžné a na něž si již podnikatelé zvykli, což je zčásti dokázáno i silnou vlnou odporu, která se proti návrhu vzedmula, a která se projevila nejen obrovským množstvím podaných připomínek. Dle našeho názoru postupně dojde k ústupu z některých odvážnějších ustanovení a česká novela bude ve výsledku lépe reflektovat původní vyváženější směrnici a nikoliv se vydávat nad její rámec.
[1] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019L0633
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



