Je důležité při přeměnách rozlišovat termín lhůta a doba?
Měsíc před schválením přeměny musí být projekt uložen do sbírky listin a uložení včetně souvisejících informací musí být zveřejněno. Co když ale konec období připadne na víkend?
Podle § 33 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev („zákon o přeměnách“) je osoba zúčastněná na přeměně povinna uložit do sbírky listin obchodního rejstříku projekt přeměny a zveřejnit oznámení o uložení projektu přeměny a upozornění pro věřitele alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena. Nejprve tedy musí uplynout 1 měsíc a nejdříve následující den je možné přeměnu schválit.
Pro počítání času má občanský zákoník specifická pravidla (§ 605 – § 608). Konec lhůty či doby určené podle měsíců připadne na den, který se číselně shoduje se dnem, kdy nastala rozhodná skutečnost pro počítání času. Pokud takový den v posledním měsíci není, připadne poslední den lhůty nebo doby na poslední den měsíce. V případě, že poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, končí lhůta následujícím pracovním dnem.
Občanský zákoník přitom rozlišuje pojem lhůta a doba. Lhůta představuje časové období, v rámci něhož je možné uplatnit nějaké právo. Oproti tomu doba je časový úsek, jehož uplynutím dochází k zániku práva či povinnosti bez dalšího. Jelikož má lhůta poskytnout čas pro uplatnění práva (je tedy určena na ochranu práv), prodlužuje se, pokud její konec připadá na víkend nebo svátek. Konec doby, v rámci níž právo či povinnost pouze zaniká, aniž by na tom mohlo jakékoli uplatnění práva něco změnit, se však v takovém případě nemění.
Časový úsek jednoho měsíce podle § 33 zákona o přeměnách je stanoven mj. pro účely seznámení se s projektem přeměny ze strany jakékoli třetí osoby, především však ze strany věřitelů a společníků osob zúčastněných na přeměně. Společníci mohou a nemusí na základě prověření projektu hlasovat pro schválení přeměny a věřitelé mohou v souvislosti s prostudováním projektu přeměny uplatnit svá práva uvedená v § 35 a násl. zákona o přeměnách.
Ačkoli časový úsek jednoho měsíce dle našeho názoru neodpovídá přesně definici lhůty ani doby ve smyslu občanského zákoníku, spíše se kloníme k názoru, že jej lze podřadit pod pojem doba. V rámci tohoto časového úseku nelze žádné právo vykonat, a tudíž se ani neprodlužuje, pokud připadne na víkend nebo svátek. Nelze však vyloučit ani opačný názor. Dokud tedy Nejvyšší soud ČR tuto otázku nerozhodne, z opatrnosti bude vhodné schvalovat přeměnu až poté, co uplyne časový úsek jednoho měsíce, a to včetně jeho prodloužení, pokud konec časového úseku připadne na víkend či svátek.
Zdroj: bnt journl
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
