Je důležité při přeměnách rozlišovat termín lhůta a doba?
Měsíc před schválením přeměny musí být projekt uložen do sbírky listin a uložení včetně souvisejících informací musí být zveřejněno. Co když ale konec období připadne na víkend?
Podle § 33 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev („zákon o přeměnách“) je osoba zúčastněná na přeměně povinna uložit do sbírky listin obchodního rejstříku projekt přeměny a zveřejnit oznámení o uložení projektu přeměny a upozornění pro věřitele alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena. Nejprve tedy musí uplynout 1 měsíc a nejdříve následující den je možné přeměnu schválit.
Pro počítání času má občanský zákoník specifická pravidla (§ 605 – § 608). Konec lhůty či doby určené podle měsíců připadne na den, který se číselně shoduje se dnem, kdy nastala rozhodná skutečnost pro počítání času. Pokud takový den v posledním měsíci není, připadne poslední den lhůty nebo doby na poslední den měsíce. V případě, že poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, končí lhůta následujícím pracovním dnem.
Občanský zákoník přitom rozlišuje pojem lhůta a doba. Lhůta představuje časové období, v rámci něhož je možné uplatnit nějaké právo. Oproti tomu doba je časový úsek, jehož uplynutím dochází k zániku práva či povinnosti bez dalšího. Jelikož má lhůta poskytnout čas pro uplatnění práva (je tedy určena na ochranu práv), prodlužuje se, pokud její konec připadá na víkend nebo svátek. Konec doby, v rámci níž právo či povinnost pouze zaniká, aniž by na tom mohlo jakékoli uplatnění práva něco změnit, se však v takovém případě nemění.
Časový úsek jednoho měsíce podle § 33 zákona o přeměnách je stanoven mj. pro účely seznámení se s projektem přeměny ze strany jakékoli třetí osoby, především však ze strany věřitelů a společníků osob zúčastněných na přeměně. Společníci mohou a nemusí na základě prověření projektu hlasovat pro schválení přeměny a věřitelé mohou v souvislosti s prostudováním projektu přeměny uplatnit svá práva uvedená v § 35 a násl. zákona o přeměnách.
Ačkoli časový úsek jednoho měsíce dle našeho názoru neodpovídá přesně definici lhůty ani doby ve smyslu občanského zákoníku, spíše se kloníme k názoru, že jej lze podřadit pod pojem doba. V rámci tohoto časového úseku nelze žádné právo vykonat, a tudíž se ani neprodlužuje, pokud připadne na víkend nebo svátek. Nelze však vyloučit ani opačný názor. Dokud tedy Nejvyšší soud ČR tuto otázku nerozhodne, z opatrnosti bude vhodné schvalovat přeměnu až poté, co uplyne časový úsek jednoho měsíce, a to včetně jeho prodloužení, pokud konec časového úseku připadne na víkend či svátek.
Zdroj: bnt journl
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?




