Články

Rádi bychom Vás informovali, že v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19 vláda České republiky („vláda“) připravila a schválila tzv. Liberační daňový balíček. Vláda tedy v rámci svých pravomocí přistoupila zejména na výraznou regulaci sankcí, které by mohly plynout z nedodržení zákonných lhůt a ostatních požadavků. Níže shrnujeme dopady do jednotlivých daní.

Války, přírodní katastrofy, nemoci, hospodářské krize… v uplynulých stoletích běžné riziko, které často provázelo lidský život i podnikání. Právo odráží a reaguje na to, co se ve společnosti děje.

Vláda v rámci ochrany existence pracovních míst schválila návrh programu Ministerstva práce a sociálních věcí „Antivirus“ a jeho následné rozšíření. Program by měl poskytnout zaměstnavatelům okamžitou pomoc s cílem zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců.

Od pokut za porušení karantény, porušení zákazu vycházení a povinnosti nosit roušku až po trestný čin šíření nakažlivé nemoci. Jaké sankce jsou spojeny s mimořádnými opatřeními?

V minulých dnech došlo prostřednictvím mediálních služeb ke zveřejnění informací o tom, že velké procento osob nedodržuje nařízenou karanténu, ačkoliv je k tomu ze zákona povinno. Data byla získána mimo jiné z údajů o platbách bankovními kartami osob. Tato informace nasvědčuje závěru o lidské nezodpovědnosti, která je v současné době jedním z faktorů ohrožujících úspěšný boj s šířením onemocnění COVID-19.

Vláda vyhlásila nouzový stav na území celého státu z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronavirového onemocnění COVID-19 na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., a to s účinností od 12. března 2020 od 14:00 na dobu 30 dnů.

Situace kolem stávající epidemie koronaviru COVID-19 nás vede ke stručnému shrnutí trestněprávních aspektů, které se mohou pojit s přijatými opatřeními Vlády ČR, jakož i se situací samotnou.

Vyhlášený nouzový stav v souvislosti s pandemií viru COVID-19, který je v historii existence České republiky bezprecedentní svým rozsahem a délkou, se více nebo méně dotýká všech skupin obyvatel. Zejména zaměstnavatelé a zaměstnanci jsou v návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 konfrontováni s přerušením činnosti, nebo nemožností přidělování práce. Jak je daný stav konformní s platnou právní úpravou a co z daného stavu plyne pro účastníky pracovně právního vztahu?

Více než 300 dotazů zodpověděl během jediného týdne od spuštění právní online podpory Frank Bold [1]. Živnostníky nejvíce zajímají možnosti náhrady škod v případě uzavření provozoven nebo nutnost zajištění ochranných pomůcek pro zaměstnance zaměstnavatelem.

Stát v souvislosti se šířením nákazy koronavirem poskytne daňové úlevy, které by měly podnikatelům pomoci vyrovnat se s výpadkem příjmů.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření, kterým se od 17. března 2020 omezuje plánovaná péče v nemocnicích, kvůli uvolnění kapacit pro COVID-19. Zdravotnictví ale slouží i pacientům s jinými nemocemi, úrazy a stavy, které mohou být mnohem nebezpečnější, než je COVID-19, zejména pokud by pacienti neměli přístup ke včasné léčbě. Ztrácejí nyní právo se léčit?

Pro většinu z nás je domov místem, kam se rádi vracíme, kde odpočíváme, kam se chodíme ukrýt před světem a kde je nám dobře. Oběti domácího násilí nicméně tento náš pohled na domov nesdílejí. Není pro ně bezpečným přístavištěm, ale pastí, ze které se nedá utéct.

Stanovisko Ministerstva vnitra k posuzování běhu lhůt v oblasti veřejné správy v době trvání nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky.

Karanténa ještě donedávna patřila mezi ty (důležité osobní) překážky v práci na straně zaměstnance, které se v praxi vyskytují spíše výjimečně – potkalo se s ní jen minimum zaměstnavatelů a zaměstnanců, nacházela dílčí uplatnění pouze při občasných vlnách spalniček, příušnic, popř. akutních virových zánětů jater (žloutence) nebo při šíření jiných chorob vyvolaném např. těmi, co odmítají očkování.

Současný stav nouze a situace kolem infekčního onemocnění COVID-19, které způsobuje nový koronavirus SARS-CoV-2, dělá většině zaměstnavatelů vrásky na čele, otevřeně se dokonce hovoří o propouštění v celé řadě hospodářských odvětví. Najdou se však i tací zaměstnavatelé, kteří nechtějí – nebo si dokonce nemohou dovolit – přerušit nábor nových zaměstnanců, ať už z jakéhokoli důvodu.

Již nyní je zřejmé, že pandemie koronaviru (COVID-19) bude mít obrovský dopad na světovou ekonomiku. Dobrou zprávou pro české podnikatele je, že český právní řád upravuje právo uplatnit nárok na náhradu škody vzniklou v souvislosti s nouzovým stavem vůči státu. Následující text pojednává o praktických aspektech a nástrahách uplatnění tohoto nároku.

Vláda České republiky vyhlásila na území České republiky nouzový stav, z důvodu ohrožení zdraví výskytem koronaviru. Zadavatelé musí zajistit razantní opatření a tím i nezbytné zakázky, jako jsou dodávky na dezinfekční prostředky, zdravotnický materiál, bezdotykové vybavení či související služby, a to rychle. Kromě toho vzniká potřeba i dalších zakázek, které nebude možné poptat standardním způsobem.

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu?

Současná situace pandemie COVID 19 se zásadně dotýká nejen pacientů, ale i lékařů. Vzhledem k akutnímu nedostatku ochranných prostředků proti nákaze jsou tyto distribuovány přednostně infekčním oddělením nemocnic. Velmi malé množství pak bylo distribuováno mezi praktické lékaře, na ostatní ambulantní specialisty a soukromé lékaře se zatím nedostalo vůbec nic.

V tuto chvíli krize vzniklá pandemií koronaviru ovlivňuje život celé společnosti. V souvislosti s usnesením vlády o krizovém opatření a nařízených karanténách se objevují i otázky spojené s péčí o děti, zejména zda platí rozsudky týkající se dětí a zda má docházet k předávání dětí. V tomto článku se tomuto tématu věnuji a pokusím se některé tyto otázky zodpovědět.

Vyhlášení nouzového stavu, který má pomoci eliminovat šíření nakažlivé choroby COVID 19 (tak je tato nemoc uvedena v Nařízení vlády ČR, na které odkazuje § 154 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku) bude mít nepochybně za následek vznik škod značného rozsahu, které dopadnou (vlastně již dopadají) na podnikatele. Ti se čím dál častěji ptají, zda je budou muset nést na své riziko, nebo zda mohou uplatnit nárok na jejich náhradu a případně v jaké výši.

Celou společností v posledních dnech rezonuje epidemie koronaviru, přičemž téma nezůstává bez povšimnutí a komentáře právní vědy. Řada příspěvků se věnuje dopadu na smluvní vztahy, další řádky popisují vliv aktuální situace do sféry pracovního práva, nechybí informace o souvislostech s právem trestním. Tento příspěvek, aniž by snad chtěl vzbudit skeptickou náladu, pojednává o tzv. privilegovaných závětech neboli zákonem připuštěných úlevách pořízení pro případ smrti formou testamentu.

Karanténa ještě donedávna patřila mezi ty (důležité osobní) překážky v práci na straně zaměstnance, které se v praxi vyskytují spíše výjimečně – potkalo se s ní jen minimum zaměstnavatelů a zaměstnanců, nacházela dílčí uplatnění pouze při občasných vlnách spalniček, příušnic, popř. akutních virových zánětů jater (žloutence) nebo při šíření jiných chorob vyvolaném např. těmi, co odmítají očkování.

Cílem tohoto článku je nabídnout podnikatelům a firmám stručný přehled právních institutů, které mohou v souvislosti s úskalími vzniklými v souvislosti s pandemií koronaviru COVID-19 při svém podnikání využít, a tím zajistit co nejefektivnější boj s virem po „podnikatelsku“. Přečtěte si více o tom, jak bránit podnikání v oblastech závazkových vztahů, náhrady škod kvůli omezení ze strany státu a pracovně-právní problematiky.

V následujícím rozhovoru se ptáme JUDr. Jakuba Morávka, Ph.D., předního tuzemského odborníka na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Nabízí právo zaměstnavatelům možnost požadovat náhradu v případech zavírání podniků? Jaké povinnosti spojuje právní úprava s výkonem práce v režimu home office? Jak postupovat, pokud pracovní činnost výkon mimo pracoviště ze své povahy nepřipouští?