Převzetí dluhu jako neúčinný právní úkon pro účely insolvenčního řízení
V praxi dochází k situacím, kdy je část kupní ceny uhrazena převzetím dluhu prodávajícího vůči třetí osobě kupujícím. Takový postup však není pro prodávajícího bez rizika. Smluvní strany kupní smlouvy si mohou sjednat úhradu části nebo celé kupní ceny tak, že kupující se souhlasem věřitele nastoupí jako dlužník na místo prodávajícího, tedy převezme dluh prodávajícího vůči třetí osobě.
Pokud je však zahájeno insolvenční řízení na majetek prodávajícího, může být v důsledku takto sjednaného způsobu úhrady kupní ceny kupní smlouva prohlášena za neúčinný právním úkon (jednání). V takovém případě by kupující musel vydat předmět koupě do majetkové podstaty, případně zaplatit do majetkové podstaty hodnotu předmětu koupě v penězích.
Nejvyšší soud začátkem tohoto roku vydal rozsudek, ve kterém se zabýval právě situací, kdy bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že většina kupní ceny za nemovitou věc bude uhrazena převzetím dluhu prodávajícího. Po uzavření kupní smlouvy došlo k zahájení insolvenčního řízení a na majetek prodávajícího byl následně prohlášen konkurz.
V odůvodnění rozsudku Nejvyšší soud dovodil, že v důsledku stanovení úhrady kupní ceny popsaným způsobem je pro účely insolvenčního řízení předmětná kupní smlouva považována za právní úkon bez přiměřeného protiplnění dle § 240 insolvenčního zákona. Prodávající totiž dle názoru Nejvyššího soudu za převedené nemovité věci reálně neobdržel žádné protiplnění, které by bylo v rámci insolvenčního řízení zužitkovatelné k uspokojení dalších věřitelů prodávajícího.
Věřitel, jehož pohledávku převzal kupující jako nový dlužník, se na druhou stranu nemusí ničeho obávat. Skutečnost, že jeho pohledávku převzal jiný, potenciálně bonitnější, dlužník, nezakládá jeho zvýhodnění oproti ostatním věřitelům prodávajícího ve smyslu insolvenčního zákona. Nejvyšší soud k tomu uvedl: „Takové zvýhodnění je zkoumáno ve vztahu k tomu, co ušlo z dlužníkova majetku a z „dluhu“, který smlouvou o převzetí dluhu opustil dlužníkovo jmění, ostatní věřitelé dlužníka nemohou být uspokojeni.“
Kupujícím lze tedy doporučit, aby při uzavírání kupních smluv, ve kterých je způsob úhrady kupní ceny založen na převzetí dluhu, věnovali zvýšenou pozornost ekonomické kondici svého smluvního partnera.
zdroj: bnt journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
