Články

Níže naleznete obecné informace týkající se pracovněprávních dopadů opatření přijatých v souvislosti s probíhající epidemií coronaviru COVID-19.

Česká republika se potýká s těžkými časy. Šířící se koronavirová epidemie testuje připravenost našich volených zástupců a exekutivních orgánů na mimořádné situace, vláda přijímá důležitá opatření jako na běžícím páse. V dnešním rozhovoru ústavní právník doc. Jan Wintr rozebírá soulad těchto postupů s právním řádem.

Platí i v době epidemie onemocnění Covid – 19 rozsudky a dohody o styku rodičů s dětmi? Mám dítě v péči, ale teď nechodí do školy. Můžu pro něho zajistit hlídání jinou osobou? Mám dítě ve střídavé péči a o víkendu bych je měla předat otci, který byl lyžovat v Itálii. Co mám dělat? Odpovědi na tyto i mnohé další otázky najdete v následujícím příspěvku.

Koronavirus je nyní největším tématem, které hýbe celou naší společností. Dotýká se nejen všech oblastí našeho života, ale též všech oblastí práva. Již dříve jsme Vás informovali o dopadech na pracovněprávní vztahy a radili Vám, jak postupovat ve vztazích se zaměstnanci. Nyní bychom Vám rádi pomohli zorientovat se v právních dopadech na Vaše dodavatelsko-odběratelské smluvní vztahy.

Rádi bychom Vás informovali, že v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19 vláda České republiky („vláda“) připravila a schválila tzv. Liberační daňový balíček. Vláda tedy v rámci svých pravomocí přistoupila zejména na výraznou regulaci sankcí, které by mohly plynout z nedodržení zákonných lhůt a ostatních požadavků. Níže shrnujeme dopady do jednotlivých daní.

Mezi podnikateli postiženými současnou situací se množí diskuse, zda bude možné po státu požadovat náhradu škody související s krizovými opatřeními. Často se zmiňuje ustanovení § 36 krizového zákona. Stejně tak se množí (prvotní) odpovědi právníků.

Stále častěji zaměstnavatelé přecházejí na elektronickou docházku, která využívá otisky prstů zaměstnanců. Tyto „chytré“ produkty pro firmy nabízí spolehlivou kontrolu, kterou není jednoduché obejít. Není divu, že docházkové systému tohoto typu získávají velkou oblibu a zaměstnavatelé je instalují na svá pracoviště. Nejedná se však o příliš velký zásah do „soukromí“ zaměstnanců? Co na to GDPR [1]?

Přinášíme zaměstnavatelům aktuální seznam všech krizových opatřeních a praktická doporučení a rady.

Poslední měsíce je po celém světě, Českou republiku nevyjímaje, hlavním tématem šíření virového onemocnění SARS-CoV-2 („Koronavirus“). Epidemie nepůsobí jen komplikace zdravotní, ale má významné dopady do našeho podnikání. Továrnám v postižených oblastech chybí pracovní síly, jsou vyhlašována restriktivní opatření k zabránění šíření epidemie, dochází ke zpomalování trhu atd.

Jako každý rok, i letos si 15. března po celém světě připomínáme Mezinárodní den spotřebitelských práv. Významný den vyhlásila poprvé před 37 lety Celosvětová spotřebitelská organizace (Consumers International). Ta byla založena v šedesátých letech a v tuto chvíli sdružuje organizace v 250 zemích světa.

Epidemie onemocnění COVID-19 a opatření, která za účelem zamezení šíření tzv. koronaviru přijímají české úřady, komplikují či přímo znemožňují pořádání větších akcí.

Otázka vzájemného poměru aktivity soudu a stran je ve sporu v podstatě jednoznačně řešena naukou o zásadě projednací (srov. v nesporném řízení zásadou vyšetřovací). Jsou zastávána různá, navzájem odlišná stanoviska o povaze a funkci předmětu sporu, ačkoliv je zřejmé, že tento pojem musí být jednoznačně vymezen i v zájmu hlubšího objasnění vzájemného vztahu procesních úloh soudu a stran.[1]

Pandemie koronaviru přinesla do České republiky mnohá omezení pracovního [1] i osobního života. Ne vždy je přitom jasné, jak se s opatřeními právně vypořádat.

Koncem roku 2019 schválila Vláda ČR novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která měla svým obsahem přizpůsobit pracovní právo současným trendům a potřebám praxe (dále jen „Novela“). V současnosti není moc předpisů, které jsou podrobeny tak dlouhodobé a intenzivní kritice ze strany nejen odborné veřejnosti, jakým je Zákoník práce.

Klimatická změna představuje jednu z největších výzev současné společnosti. Proto 11. prosince 2019 Komise zveřejnila Zelenou dohodu pro Evropu, politický dokument, ve kterém nadefinovala svůj plán růstu a transformace Evropské unie ve světle klimatické změny. V předchozí části jsme představili oblasti energetiky, klimatické neutrality a oběhového hospodářství.

Z ustálené judikatury obecných soudů vyplývá, že je třeba oddělovat majetek obchodních korporací od majetku jejich společníků. Charakteristickým znakem právnických osob je totiž jejich majetková samostatnost ve smyslu § 1 odst. 2 a odst. 3 z. o. k.

Zveme-li devatenácté století stoletím páry, nejpříznačnějším přívlastkem pro století jednadvacáté by bylo asi digitální. Žijeme éru průmyslu 4.0, která bezpochyby mění i svět práva.

Dnešní článek shrnuje zákonné požadavky a pravidla dobré praxe pro akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Kolik statutárních orgánů musí mít společnost? Jak často se musí statutární orgán scházet? Nejen na tyto otázky naleznete v článku odpověď.

Ve sporném řízení mají procesní strany opačné, protichůdné postavení, které odpovídá jejich požadavku ochrany práv a oprávněných zájmů. Soudy v duchu zásady vigilantibus iura scripta sunt poskytují ochranu pouze těm, kteří se této ochrany aktivně domáhají. Ta nebude ve sporu nikomu vnucována. Soud v řízení nemůže meritorně rozhodnout, aniž by byla dána možnost stranám vyjádřit se ke všemu, co v řízení vyšlo najevo (tj. ke všem skutečnostem, stejně jako k důkazům, a předložit své argumenty na svoji obranu [1]).

Před uzavřením samotné nájemní smlouvy dochází mezi pronajímatelem a nájemcem často k dohodě o základních podmínkách nájmu v podobě tzv. „head of terms“.[1] Strany si jimi potvrzují zájem nájemní smlouvu v budoucnu uzavřít a předběžnou dohodou o hlavních bodech spolupráce konstruují základní schéma budoucího nájmu prostoru sloužícího podnikání. Co by proto v head of terms týkajících se komerčního nájmu nemělo chybět a k čemu smluvním stranám jejich uzavření vůbec slouží?

Koronavirus (COVID-19) je v dnešních dnech vůbec nejdiskutovanějším tématem. Není pochyb o tom, že epidemie koronaviru může významně zasáhnout do řady právních vztahů v oblasti pracovního a závazkového práva.

Zaznamenali jste, že bylo zavedeno další omezení pro daňovou uznatelnost výpůjčních výdajů? Dne 1. 4. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 80/2019 Sb., na základě kterého byla mimo jiné novelizována některá ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Příspěvek rozebírá materiální stránku procesní činnosti stran. Nejprve je pozornost zaměřena na základní otázky o stranách sporu, na procesní subjektivitu, procesní způsobilost a zastoupení v procesu. Ve sporném řízení mají strany opačné postavení, čemuž odpovídá uplatňování jejich protichůdných zájmů.

Dne 31. července 2019 vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností (dále jen „směrnice“). Směrnice zavádí pro všechny členské státy jednotná pravidla pro vytváření společností online, online zápis poboček do rejstříku a online ukládání listin a údajů.

V praxi se stává, že právo ze zajištění má lepší (dřívější) pořadí než pohledávka oprávněného, která je předmětem výkonu rozhodnutí, a proto na ně nemá nařízení výkonu rozhodnutí žádný vliv. Předmětem tohoto článku je souběh exekuce k pohledávce s dřívějším zástavním právem k této pohledávce a procesní důsledky takového souběhu.