Během koronavirové krize jste založili a vedli bezplatnou online právní poradnu. Kdo všechno se do projektu zapojil a komu byla poradna určena?
V prvé řadě jsme zapojili naše advokáty, kteří dbali na kvalitu odpovědí. Za druhé to byli naši stážisté – studenti práv, se kterými spolupracujeme dlouhodobě. Máme celý stážistický systém, takže se nejedná o nahodilou záležitost. Oslovili jsme ale také Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a díky ní jsme se spojili s dalšími studenty, kteří nám s přípravou odpovědí pomohli. Pár dotazů zodpověděli také naši spřátelení právníci. Spolupráce na tomto projektu je také pěkný příklad toho, jak jsme využili kontaktu s těmi, kteří u nás ve Frank Bold v minulosti stáží prošli. Pokud bych to měl tedy shrnout, skupinu lidí, kteří na projektu pracovali, tvořil tým advokátů, koncipientů, stážistů, dalších studentů práv a právníků, se kterými jsme v kontaktu díky naší předchozí spolupráci. Celkově celý tento tým 93 lidí zodpověděl během 1561 hodin odpracovaných zdarma v 61 dnech 2112 dotazů.
Na koho se poradna zaměřovala?
Od počátku jsme to měli nastavené tak, že je to poradna pro každého. Primárně jsme ale cílili na ty, které mohla krizová opatření postihnout nejvíce. To byli v první řadě živnostníci, podnikatelé a jejich zaměstnanci. V druhé řadě jsme pomáhali samosprávám. Naše činnost ale vždy sledovala potřeby těch, kteří se zrovna v tu chvíli nejvíce potřebovali vyznat v nejnovějších legislativních změnách.
Bude poradna fungovat i nadále?
Systém, jakým jsme pracovali na začátku, tedy masivní odpovídání se zázemím mnoha právníků, kdy byly dotazy opravdu různorodé, v současné chvíli už neprovozujeme. Většina nejdůležitějších odpovědí je ale na našem webu stále dostupná. Vytvořili jsme speciální nástroj, elektronického průvodce, kterým se tazatelé mohou proklikávat a dotazy, respektive odpovědi, vyhledávat. Tato změna vzešla také z toho, že sledujeme statistiky návštěvnosti a víme, že potřeba informací teď už taková není. Koncentrovali jsme se především na fázi vyhlášení a ukončení nouzového stavu, kdy se zásadně měnila práva a svobody, rychle se zaváděly různé programy a podobně, což v současné chvíli už není. Jsou sice aktivní různá omezení týkající se například nošení roušek, ale to nikdy nebylo tím nejhlavnějším tématem. Nejdůležitější dotazy byly zaměřeny zejména na to, jak mají lidé a firmy přežít v situaci, kdy musí mít zavřené podniky. Pokud přijde ještě další, třetí vlna, budeme samozřejmě hledat způsob, jak být opět nápomocni.
Jaké nejčastější dotazy byly v poradně zodpovídány?
Jednalo se zejména o pracovněprávní věci, věci týkající se živností, náhrady škody po státu a cestování.
Vedení takového projektu je bezesporu časově velmi náročné. Co Vás motivovalo se do projektu pustit?
V první řadě jsme chtěli být užiteční, což je taková obecná motivace v naší organizaci, je to součástí našeho firemního spiritu. V rámci první vlny se mnoho lidí vrhlo na vyrábění roušek a my jsme si říkali: ševče, drž se svého kopyta. V krizi jsme přispěli tím, co známe. Za prvé to bylo poskytování právních rad, což umíme, neboť dlouhodobě – nehledě na krizi – provozujeme druhou největší právní poradnu v zemi. To znamená, že máme spolupracovníky, kteří s tím mají zkušenost. Tím pádem jsme byli schopni se poměrně rychle zmobilizovat. Jestli to mám tedy shrnout, motivovalo nás to, že jsme mohli a chtěli přispět v krizové době, poradenskou činnost dlouhodobě známe a je pro nás přirozená.
Kdybych se zeptala, co si z toho odnášíte, byl to tedy to, že jste řekněme naplnili ten „spirit“ vaší kanceláře, tedy pomáhat druhým?
Ano, to určitě. Co si z toho odnáším dále já je, že velké množství lidí od nás bylo ochotných obětovat svůj volný čas zodpovídání dotazů. Je to dobrý příklad, že člověk může mít dobrý zážitek z toho, že je užitečný.
Dalším z projektů Frank Bold je projekt Nezhasínat! Co bylo/je cílem tohoto projektu a jaké výsledky dosud přinesl?
Druhá část našich aktivit se sdružuje v naší veřejně prospěšné části, ve které máme tým, který pracuje na transparentnosti a dobré správě. V této části sledujeme protikorupční agendu a snažíme se ji aktivně prosazovat. V momentě, kdy přišel krizový stav, se ale práce v této oblasti zastavily. Zároveň jsme ale v tu chvíli byli svědky fatálních chyb, které dělala vláda v oblasti respektování zákonných postupů. Viděli jsme hrozbu toho, že nastalé situace bude nejrůznějším způsobem zneužíváno. V tu chvíli jsme chtěli být konstruktivní, ne destruktivní a kritizovat vládu, ale přinést konkrétní návrhy k řešení, jak to dělat lépe. Dali jsme proto dohromady tým ústavních právníků, kteří nám s tím pomáhali. Když to řeknu ostře, předváděli jsme lepší práci než na Úřadu vlády, a to i díky tomu, že jsme měli tuto platformu spolupracujících ústavních právníků. Co mi přišlo nejvíce signifikantní je, že se nám podařilo zabránit rychlému projednání novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která by přinesla velká rizika pro transparentnost nákupů.
Vaše kancelář se zapojuje také do projektu Rekonstrukce státu. Jde o projekt podporující prosazení zákonů pro omezení korupce. Jakým způsobem probíhá v rámci tohoto projektu spolupráce s politickou sférou?
Tam je to velice zajímavé, protože my dneska máme pro Rekonstrukci státu tým především právních expertů, které dáváme členským organizacím tohoto projektu k dispozici, a kteří jsou schopni připravovat analytické podklady k tématům, které platforma Rekonstrukce státu řeší. Za druhé máme konkrétní lidi, kteří jsou zapojeni do přímého občanského veřejně prospěšného lobbingu těchto témat. Dneska tak známe perfektně legislativní proces v tom smyslu, že víme, jaké jsou nejrůznější lokální zvyklosti a jaká je dynamika politického procesu přijímání zákonů. Díky tomu jsme schopni efektivně pracovat a procesy ovlivňovat.
Jaké konkrétní zákony se díky tomuto projektu podařilo za dobu jeho fungování prosadit?
Nejdůležitější byl zákon o registru smluv. Určitě je ale také důležité zmínit zákon o financování politických stran, zákon o střetu zájmů a reformu zákona o informacích. Jde ale také například o zrušení akcií na doručitele, tedy anonymních akcií, což známe z kauzy Čapí hnízdo. Ta proběhla právě chvíli předtím, než se nám podařilo legislativu změnit.
Mezi hodnoty Frank Bold patří mimo jiné politická nestrannost. Jde si v případě, že se angažujete v projektech jako je právě Rekonstrukce státu, nezávislost opravdu zachovat? Je to těžké?
Je to těžké spíše vysvětlit. Zachovat si nestrannost není jednoduché z hlediska procesu. Řeknu příklad. S jednotlivými tématy oslovujeme všechny politické strany a nabízíme jim dialog. Některé toho využijí, některé ne. Vždycky to ale nabízíme všem. V tom dodržujeme nestrannost. Pak se ale děje to, že některá ze stran naší nabídky, tedy těch informací, využije více a některá méně. Důkazem toho, nakolik my zachováme nestrannost je, že kdybyste se podívala na zákony, které jsme prosazovali v rámci Rekonstrukce státu, tak ty zákony jsou hlasovány napříč politickým spektrem. Že jsme k jejich odhlasování došli za spolupráce vládních a opozičních stran. Typicky tak dochází k hlasování, na kterém se shodne hnutí ANO ve spolupráci se STAN, Piráty a někdy také ODS nebo ČSSD.
Různé advokátní kanceláře zvládly krizi různým způsobem. Jak jste se ní vypořádali vy? Co pro Vás bylo během krize nejtěžší?
Nejtěžší bylo, že jsme museli přistoupit k nějakým úsporným opatřením. Nepropouštěli jsme, ale museli jsme přistoupit k úsporám, a to není nikdy příjemné. Pozitivním bylo to, že jsme spoustu věcí realizovali daleko rychleji, než bychom asi zvládli za normálního stavu. Některé aktivity jsme dělali rychleji, protože jsme byli pod větším tlakem. A co se týká věcí jako komunikace vůči veřejnosti, péče o klienty a podobně, nastartovali jsme nové projekty, se kterými jsme dříve sice počítali, ale začali jsme na nich pracovat ještě intenzivněji. V tomto směru to bylo určitě pozitivní.
Diskuze k článku ()