Články

Koronavirová krize a s ní spojená omezení přinesla nečekanou výzvu i pro volný pohyb zboží na vnitřním trhu Evropské unie (EU). V souvislosti s dočasným uzavřením vnitřních hranic se v mnoha státech otevřela nebo obnovila diskuse nad tzv. potravinovou soběstačností. V České republice se tyto debaty zintenzivnily v souvislosti s návrhem na úpravu zákona o potravinách, který by obchodníky ve svém důsledku mohl nutit nabízet určité vysoké procento potravin českého původu.

Svět se změnil. Nejde jen o současnou krizi způsobenou příchodem koronaviru a tlakem na sociální izolaci a primárně elektronickou komunikaci. Již předtím začala doba digitální. Mobilní telefon nás zná více, než si myslíme, nové technologie se rojí jako houby po dešti. Jenže lidé se nemění, nebo ne tak rychle. Naše vědomosti na poli digitalizace se zvyšují postupně, rozumné návyky a obyčeje se teprve tvoří.

Dne 13. února 2020 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích, která nabude účinnosti 1. ledna 2021. Nadcházející změny korporátních pravidel se významně dotknou mimo jiné i oblasti rozdělování a výplaty zisku a jiných vlastních zdrojů obchodních korporací. Cílem novely je nejen odstranit přetrvávající nejasnosti v této oblasti a napravit nedokonalou transpozici evropské legislativy, ale také reagovat na nedávný judikatorní vývoj.

S jednostranným ukončením pracovního poměru pro porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance se v praxi setkal téměř každý zaměstnavatel. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jako „Zákoník práce“), hovoří o celkem třech intenzitách porušení pracovních povinností zaměstnancem: méně závažné porušení, závažné porušení a porušení zvlášť hrubým způsobem.

Minulý rok v dubnu jsem na tradičním kongresu přednesl pár praktických tipů či postřehů z mé praxe při řešení dopravních nehod a přestupků v ČR a v Rakousku. Letos jsem na ně měl navázat náhradou škody (nejen na zdraví) na obou stranách hranice. Ze známých důvodů se ale kongres neuskutečnil. Tak jsem se rozhodl, že Vám v tomto článku nejprve dopovím jeden příběh z loňské přednášky, zmíním pár nových zkušeností, které jsem za rok nabral v právním světě dopravních nehod, a trochu povím i o té náhradě škody, ale zase ne všechno, aby mi něco zůstalo na tu přednášku.

Mediace je podle zákona o mediaci definována jako postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více zapsaných mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody.

Současná situace koronavirové pandemie nás přirozeně přiměla zamyslet se mimo jiné nad otázkou, zdali jako společnost stojíme na hranici rapidního vzestupu v užívání umělé inteligence (AI), a to zejména pokud jde o její využití při výkonu práce. Události posledních měsíců ukázaly, že i díky zavedeným krizovým opatřením v souvislosti se šířením koronaviru se AI velmi rychle včlenila do každodenního života každého z nás.

I díky letošní pandemii koronaviru vzrostla u Čechů popularita Slovenska jako dovolenkové destinace. Cestu často absolvují automobilem, a proto se hodí předem vědět, jaká čekají řidiče na silnicích našeho východního souseda rychlostní omezení či pokuty, a jak řešit případnou dopravní nehodu. Pravidly nás provádí Mgr. Marek Beľujský z bratislavské advokátní kanceláře GHS Legal, s.r.o.

Ačkoliv se se zrušením obchodní korporace na základě rozhodnutí soudu nesetkáváme tak často, je v poslední době možné pozorovat určitý nárůst případů, kdy soudy rozhodnou o zrušení obchodní korporace a o nařízení její likvidace.

Text analyzuje problematiku krize legitimity práva na základě tří klíčových otázek: jednak z hlediska problematiky justifikace legitimní autority, dále obligačních následků norem jí vydaných a za třetí se zabývá souvislostmi mezi pojetím legitimity a samotným pojímáním práva.

Nejvyšší soud ČR nám dal za pravdu, že ve sporu mezi společností a jejím bývalým společníkem může být za určitých okolností věcně příslušný okresní soud. Navíc blíže rozebral, proč je proti usnesení o zrušení rozsudku a postoupení věci jinému soudu přípustné dovolání.

Rozumné právo je nově vzniklá názorová platforma tvořená nezávislými experty z nejrůznějších oborů práva. Za cíl si klade poskytovat zákonodárným sborům a dalším institucím odbornou oponenturu k návrhům zákonů a přicházet s novými podněty, které by dle jejich odborného názoru bylo vhodné implementovat. JUDr. Marie Brejchová, LL.M., prezidentka Unie podnikových právníků, působí v platformě coby expertka na právo a technologie a energetiku. JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., advokát a expert na daňové právo, je jedním ze zakladatelů této platformy.

3. června nabyla účinnosti novela zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními spojenými s výskytem koronaviru SARS CoV-2 („zákon“), která rozšiřuje okruh osob, které mohou žádat stát o kompenzaci, a to o některé ze společníků společností s ručením omezeným.

Šíření pandemie koronaviru se citelně dotklo celé řady hospodářských odvětví. Mezi ta nejvýrazněji postižená patří také turismus a s ním spojená letecká doprava. Již několik aerolinek ohlásilo v důsledku pandemie bankrot, a tak není divu, že se cestovatelé obávají o své peníze investované ať již do zrušených či teprve plánovaných cest. Kdy máte nárok na vrácení peněz? A může vám aerolinka bez dalšího vystavit tzv. voucher?

Řada společností přešla kvůli současné situaci do režimu home office a jejich zaměstnanci byli najednou schopni vykonávat svou profesi naplno i mimo kancelář. Této změně musely společnosti přizpůsobit i své IT systémy. To ale s sebou přináší řadu aspektů, včetně dostatečného zabezpečení dat, se kterými je nově nakládáno z osobního domácího připojení. Dodržování kybernetické bezpečnosti proto nyní představuje zásadní otázku.

V Praze 15. června 2020 – V době epidemické krize jsme byli svědky ochromení soudních jednání. Garanci kontinuity soudních jednání v podobných mimořádných situacích, kdy fyzické jednání u soudu není možné, může poskytnout videokonferenční hovor. Ten obecně představuje prostředek, jehož intenzivnější využití výrazným způsobem napomůže k potřebné modernizaci soudních řízení ve formě jejich usnadnění, urychlení a zefektivnění.

V našem článku z počátku letošního roku s názvem Očekávaná novela zákoníku práce předložena zákonodárcům – souhrn plánovaných změn jsme v obecné rovině shrnuli významné změny, které by pro zaměstnance a zaměstnavatele přineslo případné schválení dlouho očekáváné novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která byla na počátku letošního roku předložena Poslanecké sněmovně k projednání (dále jen „Novela“).

Podle krizového zákona je dána odpovědnost státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními vlády. Řadě osob také byla škoda v důsledku krizových opatření způsobena.

Legislativních změn posledních měsíců doznala i úprava insolvenčního řízení. Co přinesl tzv. lex covid a jaké dopady budou mít přijaté změny na insolvenční praxi? O ty nejzásadnější změny se s námi podělil JUDr. Petr Chytil, expert na insolvenční právo a spoluautor nového komentáře k insolvenčnímu zákonu, který se vedle insolvenčního práva věnuje také litigacím a oblasti banking & finance.

Ačkoli omezení pomalu končí, koronavirová situace urychlila postup nových technologií a digitalizace. Ukázala, kde je možné zefektivnit podnikání i prostor pro zlepšení a urychlování procesů. A velmi užitečným nástrojem pro mnoho podnikatelských subjektů a právních osob se může stát právě elektronický podpis.

S uvolňováním opatření nastolených v důsledku pandemie okolo koronaviru SARS-CoV-2 se začínají sčítat ztráty. Náhlý bezprecedentní útlum většiny sektorů ekonomiky naboural plány podnikatelů a vyvolal atypickou krizi, pro kterou jsou příznačné náhlý nedostatek hotovosti a propad nenutné spotřeby. Na makroekonomické úrovni se řada států snaží nastartovat oslabenou důvěru prostřednictvím kvantitativního uvolňování se zapojením centrálních bank. Na mikroekonomické úrovni pak státy nabízejí podnikatelům řadu dočasných úlev a podpor pro překlenutí nejhoršího období.

Ještě koncem roku 2019 to vypadalo, že by novela daňového řádu měla být účinná 1. května, případně 1. června 2020. Dnes je jasné, že účinnost této novely je zatím odložena na neurčito.

V tomto pokračování série o zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) Vám přiblížíme další změny v úpravě ustanovení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) v Hlavě I.

Legislativních změn posledních měsíců doznala i úprava insolvenčního řízení. Co přinesl tzv. lex covid a jaké dopady budou mít přijaté změny na insolvenční praxi? O ty nejzásadnější změny se s námi podělil JUDr. Petr Chytil, expert na insolvenční právo a spoluautor nového komentáře k insolvenčnímu zákonu, který se vedle insolvenčního práva věnuje také litigacím a oblasti banking & finance.

Největší krize pandemie koronaviru odeznívá a život se pomalu vrací do normálu. Některé malé a střední podniky tvořící páteř podnikatelského prostředí se však nyní ocitají na hranici existenční krize. Jakým způsobem mohou obce tyto podnikatele podpořit?