Články

V důsledku majetkového vypořádání s církvemi se církevní právnické osoby staly významným hráčem nejen na realitním trhu. Do obchodních vztahů s církvemi se tak mohou čím dál častěji dostávat i „běžní“ podnikatelé, pro které může být jednání s církevními subjekty poměrně velkou neznámou. Vzhledem k tomu, že dominantní roli mezi církvemi v České republice hraje církev římskokatolická, tento článek se zaměřuje právě na ni.

Výše pokut, které mají být udělovány dle GDPR, zpočátku vyvolávala (a stále vyvolává) mnohé zmatky a otázky, neboť výklady příslušných jednotlivých národních regulátorů nebyly příliš unifikované a současná situace stále není zcela vyjasněná. Díky tomu, že již nicméně od 25. května 2018 nějaký čas uplynul, tak je možné pozorovat určité trendy a vyvozovat první závěry.

V souvislosti s rizikovým šířením onemocnění COVID-19 a s tím spojeným vyhlášením nouzového stavu a souvisejících opatření Vlády ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR vyvstává mnoho nečekaných právních otázek. V tomto článku se budu věnovat oblasti práva rodinného, konkrétně otázce průběhu řízení o rozvod manželství v době, kdy může být omezeno právo volného pohybu rozvádějících se manželů a tím i jejich možnost setkat se v soudní síni.

Sepsali jsme pro vás otázky a odpovědi na nejčastější právní otázky v souvislosti s pandemií koronaviru. Soustředíme se na všechny oblasti práva, které jsou firmy nuceny řešit. Dnes se zaměříme na odpovědnost státu.

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

Podpora zaměstnanosti je jedním z nejdiskutovanějších témat posledních týdnů. JUDr. David Borovec, odborník na pracovní právo, v následujícím rozhovoru představí nejen základní informace o programu Antivirus, ale také o jeho nedostatcích. Pozornost však bude věnována i řadě dalším tématům, jako je například práce z domu a její kontrola ze strany zaměstnavatele.

V dnešním článku přinášíme nejčastější otázky a odpovědi na téma veřejných zakázek z dílny advokátní kanceláře Deloitte Legal. Jaký je dopad na závazky z již uzavřených smluv? Jak postupovat v případě neukončeného zadávacího řízení? Nejen na tyto otázky naleznete v článku odpověď.

Povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin nezaniká plynutím času. Soud může vyzvat společnost k doplnění účetních závěrek až z roku 1996 a uložit pokutu, pokud tak neučiní.

Doprava má v dnešním světě důležitý význam. Důležitost oblasti dopravy dokládá nejen to, že dopravní průmysl v Evropské unii („EU“) přímo zaměstnává okolo 10 milionů lidí a tvoří 5 % HDP, ale i skutečnost, že právě „díky“ přeshraniční přepravě osob došlo k rychlému rozšíření pandemie koronaviru (COVID-19) po celém světě.

V případě, že žena do 300 dní od rozvodu otěhotní s novým partnerem, s nímž není sezdána, nastává v praxi problém. Přestože na internetu koluje mnoho mýtů, tuto situaci je podle současné právní úpravy možné vyřešit výhradně u soudu. A to i v případě, že všichni zúčastnění souhlasí. Další komplikací je, že soud rozhodne až poté, co se dítě narodí. Až na základě soudního rozhodnutí pak matrika provede změnu v rodném listě dítěte.

V návaznosti na řadu článků, které již byly napsány o případu, kdy myslivec na Pelhřimovsku zastřelil chovnou fenu Zulku, a současně v návaznosti na bouřlivé reakce laické veřejnosti k těmto článkům, kde je nejčastěji voláno po přísném potrestání myslivce, se pokusím v režimu trestního zákoníku shrnout, jakého skutku se myslivec vlastně ne/dopustil, a jaký by mu případně hrozil trest.

V Parlamentu ČR se aktuálně projednává návrh zákona na zmírnění dopadů epidemie koronaviru v oblasti justice (tzv. „lex COVID“). Jedním z hlavních témat krizové úpravy je oblast insolvenčního práva, v rámci kterého má dojít k dočasnému pozastavení podávání věřitelských insolvenčních návrhů, dočasné suspendaci povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh a zavedení institutu mimořádného moratoria.

Dne 23. 10. 2018 vydal Nejvyšší soud (NS) ve věci vedené pod sp. zn. 29 Cdo 4851/2016 rozsudek, ve kterém se vyjadřuje k problematice omluvitelnosti omylu jako předpokladu relativní neplatnosti právního jednání (smlouvy). NS zde dospěl k závěru, že se smluvní strana může zásadně spolehnout na pravdivost prohlášení druhé strany ve smlouvě.[1]

Současná situace okolo koronaviru převrátila svět naruby, a to ze dne na den. Když pomineme zdravotní a společenská rizika, zůstane nám sáhodlouhý seznam ekonomických dopadů. Některé společnosti propouštějí jako o život, jiné zavírají své závody a živnostníci pomalu propadají panice.

Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky [1] je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Výši úplaty je zadavatel povinen definovat ještě před zahájením zadávacího řízení.

Spojené království a EU ratifikovaly Dohodu o vystoupení, která umožnila Spojenému království opustit EU dne 31. ledna 2020 a začít přechodné období (od 1. února 2020 do 31. prosince 2020). Během této doby budou právní předpisy EU nadále fungovat stejně jako ve Spojeném království. Systém duševního vlastnictví (IP) bude pokračovat až do 31. prosince 2020.

Cílem tohoto článku je výklad pojmu „rozsáhlá stavební činnost“ v souvislosti s umisťováním záměrů do tzv. „stabilizovaného území“, jak je vymezeno územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy („Územní plán Prahy“).

Zmírnit dopady koronaviru na nájemce prostor sloužících k podnikání a bytů, měly dva vládní návrhy zákona, které projednala Poslanecká sněmovna. Poslanci se po dlouhém jednání shodli, že nájemníci bez příjmů nemůžou dostat výpověď bytu či provozovny, pokud v důsledku epidemie nebudou schopni platit nájemné. Nejdéle však do konce července. Dluh musí splatit do konce letošního roku.

Vláda schválila návrh zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 jakož i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Návrh ještě musí schválit Parlament, přičemž k projednání by mělo dojít tento týden v režimu legislativní nouze.

„Právník čte mezi řádky a analyzuje dva kroky dopředu, soustředí se na administrativní stránku. Stavař vždy bude spíš řešit stavbu jako takovou, přičemž jakékoliv dokladování, ohlašování, oznamování vidí jako ztrátu času.“ Jaké výzvy přináší propojování práva s ryze technickým odvětvím stavebnictví? Mají tyto dva světy něco společného?

Po rozsáhlé kritice nesprávně stanovené podmínky snížení příjmů (ať již z důvodů uvedených v předchozím článku nebo i z důvodů jiných) byla navržena celá řada pozměňovacích návrhů a sněmovna schválila text návrhu zákona v odlišném znění.

Dne 12. března 2020 vláda ČR vyhlásila nouzový stav a postupně přijímá krizová opatření v reakci na šíření koronaviru SARS-CoV-2. Jak nemoc samotná, tak krizová opatření mění zásadním způsobem předpoklady, na kterých byly pro rok 2020 postaveny veřejné rozpočty, finanční plány firem i běžné fungování naší společnosti.

Co znamená nouzový stav vyhlášený v souvislosti s pandemií způsobenou koronavirem pro farmaceutický průmysl? S jakými opatřeními se budou muset farmaceutické společnosti a jiné subjekty z Life Sciences and Health Care odvětví potýkat? Níže uvádíme základní informace a odpovědi na nejpalčivější otázky posledních dnů.

Tématem tohoto článku je obecný rozbor situace, kdy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu není v silách žalobce přesně vyčíslit náhradu škody (skutečné škody či ušlého zisku) vzniklé v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného a s tím související povinnost soudů stanovit v takovém případě výši škody úvahou, jakož i nemožnost zatížit žalobce nesplnitelným důkazním břemenem, to vše s využitím závěrů vyplývajících z judikatury Ústavního soudu.

Jeden z největších fixních nákladů, které musí podnikatelé platit v současnosti i při uzavření jejich provozoven nebo omezení odbytu jejich zboží, je placení nájemného za užívání prostor sloužících k podnikání. Stát, aby zabránil tomu, že podnikatelé přijdou o své provozovny z důvodu neplacení nájemného, přistoupil k opatření, které zásadně zasahuje do soukromoprávních smluv. Více naleznete v našem článku.