Zaměstnání cizinců: využijte zaměstnaneckou či modrou kartu
Zaměstnanecká karta je povolení k dlouhodobému pobytu cizince ze země mimo EU na území České republiky za účelem zaměstnání. Proces jejího získání může být zdlouhavý. Usnadní vám jej důkladná příprava všech potřebných podkladů.
Situace: Cizinec je občanem země mimo EU a nemá povolení k pobytu
Nejprve nahlašte volnou pracovní pozici a záměr ji obsadit cizincem na Úřadu práce ČR. Pokud se pro pozici nenajde po 30 dnech od zveřejnění zaměstnanec z řad českých občanů, může se na ni přihlásit cizinec.
Po 30 dnech je nabízená pozice označena číslem, které bude cizinec potřebovat pro podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty. O její vydání žádá sám cizinec na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí. K žádosti o vydání zaměstnanecké karty doloží cizinec následující dokumenty:
- formulář žádosti o zaměstnaneckou kartu – v němž se vyplní číslo volné pracovní pozice poskytnuté úřadem práce,
- pracovní smlouvu,
- potvrzení o kvalifikaci či vzdělání, pokud to pozice vyžaduje,
- potvrzení o ubytování,
- pas, fotografie,
- doklad o cestovním zdravotním pojištění.
Následné řízení o vydání zaměstnanecké karty může trvat v bezproblémových případech 1-2 měsíce. Den nástupu do práce sjednaný v pracovní smlouvě přitom musí reflektovat dobu řízení o vydání zaměstnanecké karty. Ve složitějších případech, zejména, pokud je s cizincem spojena problematická pobytová historie na území ČR, není bohužel výjimkou, že řízení o vydání zaměstnanecké karty trvá i půl roku a déle. Zákonná lhůta na vydání rozhodnutí je přitom 60-90 dnů.
Podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty zaměstnavatelem
V některých případech, může za cizince zažádat o vydání zaměstnanecké karty zaměstnavatel, což její vydání urychlí. Jako zaměstnavatel můžete žádost podat prostřednictvím Hospodářské komory České republiky. Za její podání zaplatíte v případě první žádosti dva a půl tisíce korun.
Situace: Cizinec pracuje na území ČR na zaměstnaneckou kartu či pobývá na území ČR na jiné pobytové oprávnění
Zaměstnanecká karta je vydávaná pro práci u konkrétního zaměstnavatele. Pokud tedy cizinec již kartou disponuje, neznamená to, že u vás může začít ihned pracovat. V takovém případě postupujte podobně jako v případě, že uchazeč o zaměstnání z ciziny dosud zaměstnaneckou kartou v ČR nedisponuje. Cizinec nicméně nemusí žádat o vydání zaměstnanecké karty, ale o udělení souhlasu se změnou zaměstnavatele. Tu může podat v ČR na místně příslušné pobočce ministerstva vnitra.
V situaci, kdy cizinec již pobývá na území ČR na základě jiného pobytového oprávnění, bude postup obdobný s tím rozdílem, že bude žádat o změnu účelu pobytu ze současného typu pobytu na zaměstnaneckou kartu. V některých případech však tato změna nemusí být možná.
Modrá karta
Postup pro vydání modré karty je analogický jako postup pro vydání zaměstnanecké karty. Modrá karta se vydává k zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci, kterou musí žadatel při podání žádosti o vydání modré karty doložit. Zaměstnání musí vyžadovat vysokou kvalifikaci a musí být sjednáno na dobu nejméně jednoho roku. Pracovní smlouva musí být sjednána na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a výše sjednané mzdy musí odpovídat alespoň 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy. Zákonná lhůta na vydání rozhodnutí je v tomto případě 90 dnů.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



