Ústavní právo
Když není dost pro všechny: Prioritizace pacientů během pandemií
Otázka prioritizace pacientů v přístupu ke zdravotní péči během pandemií infekčních nemocí, které mají specifický průběh a tím i vliv na dostupnost vzácných zdrojů ve zdravotnictví je velmi palčivým tématem. Jaké byly přístupy v České republice a v Německu během pandemie COVID-19? Jaké jsou možnosti právního zakotvení pravidel?
Jak je koncipována poslanecká imunita? A může se sněmovnou nevydaný poslanec své imunity přesto vzdát?
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na počátku března tohoto roku, a sice konkrétně dne 5. 3. 2026 na své 11. schůzi, projednávala žádosti orgánů činných v trestním řízení o udělení souhlasu s trestním stíháním dvojice poslanců, jejích členů. Udělení takových souhlasů bylo Poslaneckou sněmovnou v obou případech většinově odmítnuto. Jak je taková poslanecká imunita vlastně koncipována a kde konkrétně je upravena?
Retroaktivita požadavků stavebních vyhlášek
Aplikace nových technických požadavků na výstavbu, zejména minimálních šířek veřejných prostranství, vyvolává v praxi řadu interpretačních problémů.
Cílené likvidace v kontextu materiální stránky práva na život
Článek je věnován posouzení přípustnosti cílených likvidací v kontextu materiální stánky práva na život obsažené v článku 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článku 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v rozhodovací praxi příslušných kontrolních orgánů.
Kam až „smí“ dokráčet český státní dluh?
V souvislosti se schvalováním zákonů o státním rozpočtu každoročně ve veřejném prostoru slýcháváme zmínky a komentáře o výši rozpočtových schodků, únosné míře zadlužení veřejných financí a dluhové brzdě, která ji má zajistit. Co přesně v tomto ohledu stanoví platná a aktuálně účinná právní úprava?
(Ne)zdrženlivé projevy soudců při rozhodovací činnosti
Tento článek se věnuje projevům, které zazněly nebo byly napsány v souvislosti s rozhodovací činnosti soudců. Soudce by měl každým svým projevem sledovat zájem na tom, aby justice dobře fungovala, a to díky tomu, že bude mít na zřeteli i další zájmy, které k dobrému fungování soudnictví přispívají.
Jak se obrana útokem v ochraně osobnosti může zvrtnout aneb co je horší „rasista“ nebo „pedofil“
Někdo Vás urazí a Vy mu to vrátíte, i s úroky. Jaké to může mít následky? Toto mimo jiné řešil britský soud v případu Blake & Fox [2024] EWHC 146 (KB).
Místo transgender lidí v rámci českého vězeňského systému
Plenární nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 52/23 ze dne 24. 4. 2024 přinesl převratnou změnu s obrovským dopadem na transgender lidi.
Zkoumání vztahu Ústavního soudu a Parlamentu prostřednictvím přezkumu ústavnosti zákonů iniciovaného skupinami poslanců a senátorů – stará úskalí a nové možnosti
Vnímání parlamentů a ústavních soudů jako vzájemně antagonistickjch institucí má hluboké kořeny nejen v československé ústavněprávní historii. K nejvlivnějším teoriím vysvětlujícím, proč mají mít po litici přesto zájem na nezávislém ústavním soudnictví, patří pojišťovací teorie, podle které ústavní soudnictví patří ke klíčovým nástrojům ochrany politické opozice, kterou se i aktuální vládnoucí strany v demokraciích mohou jednou stát.
Působení v online prostoru z pozice učitele
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze P. v. Polsko, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na internetu a sociálních sítích.
Reflexe některých závěrů judikatury k vyloučení soudce pro podjatost
V demokratickém právním státě je nemyslitelné, aby byli soudci k věcem, které mají projednávat a rozhodovat, přidělováni arbitrárně či netransparentně (např. na základě a/sympatií k žalobci).
Námitka v bodovém systému
Tento článek se zaměřuje na právní povahu bodového systému v registru řidičů, zejména na možnost podání námitek proti záznamu bodů a s tím související procesní otázky.
Segregace jako zvláštní forma diskriminace
Segregace Romů v českém školství je přetrvávajícím a závažným společenským problémem. Tento článek se jí věnuje podrobně.
Nejvyšší soud navrhnul zrušení ustanovení občanského soudního řádu o koncentraci řízení
Nejvyšší soud podal dne 15. 10. 2025 k Ústavnímu soudu návrh na zrušení ust. § 114c odst. 5 a ust. § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť dospěl k tomu, že tato ustanovení normující zákonnou koncentraci civilního řízení jsou v rozporu s ústavním pořádkem.
Krajský soud znovu projednává případ nerovného odměňování vědkyně. Frank Bold Advokáti u Nejvyššího soudu uspěli s argumentem, že lze porovnávat mzdy i mezi zaměstnanci z různých období
Nejvyšší soud letos na jaře rozhodl, že nerovnost v odměňování je možné posuzovat i mezi zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele nepracovali ve stejném časovém období. Nejvyšší soud také zdůraznil, že zaměstnavatel musí respektovat vlastní vnitřní mzdové předpisy.
Mizející podpis a jeho důsledky
Setkali jste se někdy se situací, že Vám zmizel podpis z dokumentu? Já ano a důsledky zmizení byly výrazně nepříjemné.
Eutanázie a asistované sebeusmrcení – historie, obecná východiska a úvahy nad návrhem zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Část II.
Druhá část článku se věnuje analýze praktických a legislativních aspektů návrhu zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Navazuje na první část, která zkoumala historické, filozofické a právní základy, a rozvíjí diskusi o konkrétních otázkách, které tento návrh vyvolal ve veřejné i odborné debatě.
Ochrana života na jeho počátku z pohledu ústavního práva
Právo na život je jedno z nejdůležitějších lidských práv, ne-li to nejdůležitější právo, což plyne zejména ze skutečnosti, že bez něj nelze využívat práva ostatní. I přesto nebo právě proto je právo na život věčně aktuálním a diskutovaným tématem, zejména v souvislosti s otázkami týkajícími se jeho počátku a konce. Určení okamžiku, kdy začíná lidský život, má přitom zásadní význam pro nastavení právní úpravy týkající se například nakládání s kmenovými buňkami, umělého přerušení těhotenství nebo porodů.
Může být svoboda projevu ohrožena excesivními náklady řízení v případech sporů na ochranu osobnosti?
Dne 12. listopadu 2024 vydal Evropský soud pro lidská práva („ESLP“) rozsudek ve věci Associated Newspapers Limited proti Velké Británii (stížnost č. 37398/21). ESLP řešil otázku, zda náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů právního zástupce z odměny ze zisku („CFA“) a pojistného sjednaného na úhradu nákladů („ATE“), které byly přiznány v nepřiměřeně vysokém měřítku, je v rozporu se svobodu projevu. ESLP dospěl k závěru, že příslušný právní režim Spojeného království upravující náhradu nákladů porušil svobodu projevu společnosti Associated Newspapers Limited („Associated Newspapers“), předního britského vydavatelství, a tudíž došlo k porušení článku 10 EÚLP.
Právo není nic (Opravdu?)
Když právo není nic, vzpomínáte na film Den poté, který zobrazuje postkatastrofickou situaci, kdy na severní polokouli nasněžily desítky metrů sněhu? A nějací dva hlavní hrdinové se nacházejí v New Yorku a snaží se tam přežít a zachovat si teplo. Tak co nejprve udělají? No, do toho ohýnku, který si tam nějak rozdělají, jako první naházejí daňové kodexy. Daňové kodexy, protože prostě právo v tu chvíli není vůbec nic. A myslím si, že to je docela dobrý úvod toho, co bych chtěl tady povídat.
Novinky a statistiky v německém a českém zákoně o státním občanství
Roste počet žádostí o pas státu Evropské Unie? Je snazší žádat o český nebo německý? Novinky a statistiky v žádostech o občanství v ČR a SRN přibližujeme níže.
Český zákon o cizincích a zákon o státním občanství – změny v důsledku Lex Ukrajina a aktuální judikatura českých soudů
Změnilo se s únorovou novelou zákona Lex Ukrajina postavení ukrajinských uprchlíků v ČR? A jak si poradil Nejvyšší správní soud s nezákonným a zákonným vyhoštěním ruského občana?
Ústavní soud znovu k vazbě: Hrozba vysokého trestu nestačí
Ústavní soud: Vysoký trest sám o sobě nestačí k útěkové vazbě. Soudy musí pečlivě zvažovat i jiné okolnosti a respektovat práva obviněného.
Snaha zrušit Svědky Jehovovy: Jde Ministerstvo kultury v ruských stopách?
...aneb rozdíly a podobnosti mezi zrušením Svědků Jehovových v Rusku a tím, o kterém se uvažuje v České republice.
Přípustnost zvyklostních ústavních norem z hlediska ústavní teorie
Článek reaguje na aktuální diskuzi o ústavních normách obyčejové povahy a poukazuje na skutečnost, že ústavnědogmatický závěr o přípustnosti či nepřípustnosti ústavních norem obyčejového charakteru v příslušné ústavní komunitě je závislý na zvolených ústavněteoretických východiscích, respektive předpokladech. Prostřednictvím stanovení 3 dilemat v podobě otázek z ústavní teorie pak článek nastiňuje, že za určité konstelace odpovědí na tyto otázky lze dospět k obecnému závěru jak o nepřípustnosti ústavních obyčejů, tak i o jejich přípustnosti v působnosti příslušného ústavního řádu.





