Ústavní právo

Ústavní soud zrušil s účinností od dnešního dne část krizového opatření zakazujícího maloobchodní prodej a poskytování služeb.

Kdo odpovídá za výrok prezidenta republiky v televizním diskuzním pořadu?

Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran.

S postupným plynutím času je třeba kritičtěji hodnotit další trvání předběžného opatření

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) částečně vyhověl ústavní stížnosti a zrušil výrok II. usnesení Městského soudu v Praze, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces a právo na zákonného soudce podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ve zbývající části ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Analogická aplikace práva na odpověď a práva na dodatečné sdělení podle tiskového zákona jako povinnost vydavatele internetového serveru.

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) vyhovělo návrhu Krajského soudu v Praze a zrušilo ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů § 112 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění nálezu Ústavního soudu ze dne 4. února 2020 sp. zn. Pl. ÚS 15/19 vyhlášeného pod č. 54/2020 Sb.

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost směřující proti usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu, usnesení vlády o přijetí krizového opatření a několika mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví.

Soudy musí již v rámci řízení o nařízení předběžného opatření pečlivě zvážit jeho nezbytnost a důvodnost v případě, kdy na jedné straně stojí tvrzený zásah do autorských práv a na straně druhé zásah do svobody projevu a veřejný zájem na informování veřejnost.

Ve Sbírce zákonů byl pod č. 149/2020 Sb. publikován nález Ústavního soudu, kterým zrušil část zákona o střetu zájmů, aby údaje z Centrálního registru oznámení byly zpřístupněny jen na základě žádosti.

Ústavní soud rozebírá, proč jsou stávající omezení veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů v souladu s ústavním pořádkem.

V případě, že se ve stejném termínu konají volby a místní referendum, musí hlasování proběhnout v týž místnostech?

Při posuzování špatného zacházení v době, kdy byl poškozený v moci policie, musí státní orgány vyvinout vlastní iniciativu k zajištění důkazů, neboť je to pro poškozeného v takové situaci téměř nemožné.

Zákaz nošení pokrývek hlavy studentkám muslimského vyznání při teoretické výuce ve škole nebyl podle Nejvyššího soudu odůvodněn legitimním cílem.

V aktuální judikatuře, zastávající se mladistvých černých pasažérů, Ústavní soud zdůrazňuje, že ustanovený opatrovník není k tomu, aby soudu usnadnil doručování, ale aby hájil práva zastoupeného.

Ústavní soud odmítnul matematický a zjednošující pohled na institu tzv. sdílené újmy, kdy se nemajetková újma jednoduše podělí počtem poškozených účastníků.